Takže, jestli dobře počítám sedmá a poslední prohra v první
části soutěže. Pěkná sérka. Volejbal už nějakej ten pátek hraji, ale takhle na
psychiku to ještě nikdy nebylo. Mám takový dojem, že se u nás projevilo na plný
gule pořekadlo “první vyhrání z kapsy vyhání”. V našem případě se však jednalo pouze o jeden
set.
Pokoušel jsem se najít pár světlých okamžiků, které by stálo za
to zmínit, ale bohužel ve volejbalové oblasti jsem nenašel žádný a tak vyberu
pár zážitků z dění okolo. Vše začalo celkem nevinně - a to tím vyhraným setem
v Příbrami. Máme štěstí, že zrovna okamžiky z tohoto setu se líbily i České
televizi a tak jsme byli chvilku slavný. Tyto okamžiky jsme si již plně
vychutnávali nad kalíšky tequil, zelenejch, fernetů, pomerančů a mozků, jejichž
základem byl
tatar v hospodě “Na křižovatce”. Pro všechny, včetně mě, patřil večer k jedním
z nejpovedenějším a to i přesto, že si z něho prostřední část nepamatuji.
Kdybych měl poskládat nejzásadnější střípky večera, ať už si je pamatuji nebo mi
byly vyprávěny,
tak by to byly asi tyto:
- Tatar
- První runda panáků
- Zabili, zabili, chlapa z Koločavy……
- Na stadioně tisíce pičí…….
- Druhá runda panáků
- Zabili, zabili, chlapa z Koločavy……
- Na stadioně tisíce pičí…….
- Číňani na komunisty jdou…….
- Desátá runda panáků
- Příchod Melouna
- Třetí prkénko
- Nahé těla ostatních hráčů tančících po stolech a strach o tričko své
- Nevim
- Prej byl Harley…
- Nevim
- Diskotéka Meloun
- Konec diskotéky
- Zabili, zabili, chlapa z Koločavy……
- Na stadioně tisíce pičí…….
- Číňani na komunisty jdou…….
- Nevim
No a potom už jenom
samá negativa a negativa. Druhá prda, třetí prda, záchvěv a zase prda. Ještě
štěstí, že alespoň ten televizní mač se nám celkem povedl. Upřímně obdivuji
diváky a chci jim zároveň tímto poděkovat, že se i přes tu naši bídu na nás
v tak hojném
počtu chodí dívat. Mám sice trochu podezření, že se spíše chodí dívat na
soupeře, ale dokud fandí nám, tak je mi to jedno.
Na tomto místě bych rád zmínil přece jenom jeden úspěch, Nevím,
jak je to možné, ale naše hra zaujala jednu naší fanynku, Janču, která nám velmi
pěkně a povzbudivě napsala do konference. Proto, kdyby náhodou chtěl ještě někdo
naši společnou fotku (může být i jednotlivec) i s podpisy, nebojte se nás
kontaktovat. Budeme velmi rádi viset na vašich zdech záchodů jako odstrašující
příklad.
Rád bych také tímto oslovil část naší nejbližší veřejnosti a to
patnery popř. partnerky našich hráčů. Prosim Vás, když se řekne dodržovat
životosprávu, tak dodržovat. A to jak v jednom, tak v druhém případě. Prohřešky
stojí až několik set korun a za to byste si mohli koupit až čtvrt nějakého
hezkého svetříku. Vždy se alespoň jeden hříšník našel (a když tak nad tím
přemýšlím, tak jsem se vlastně neptal trenérů) a tak se prosím zamyslete, zda je
opravdu nutné, abyste nám to ještě ztěžovali. Jen pro pořádek, pro druhou část extraligy je
vyhlášeno pravidlo, jehož klíčovým slovem je ANO, ale jen jednou a to večer před
zápasem. V případě chybějícího partnera popř. partnerky je nutno naplnit slogan
“udělej si sám”. Pokud partner popř. partnerka existuje, ale je nefunkční, doporučuji “dýmku
míru”.
Nyní bych měl říci něci optimistického na závěr. Popravdě, mě
nic nenapadá, a tak si něco vymyslim:
Jednou to určitě vyjde.
PS: Nebylo by špatný stihnout to v letošní sezóně…
Žádné komentáře:
Okomentovat