Nakonec jsme to zvládli

Den jako každý jiný. Však už ráno po zazvonění budíku jsem věděl, že to nebude moc dobrý.
Ve škole se to jenom potvrdilo. Nic kolem sem nechápal a bylo jasný, že s tímhle dnem se
budu jenom prát. Taky že ano.

ČZU Praha - MFF Praha 3:1

Takovej to mohl být pěknej den, nemusel jsem do Ústí, což mi teda došlo těsně předtím než jsem se otáčel na třetím kilometru dálnice na Ústí. Cestou na zápas Praha prázdná, prostě paráda. A pak najednou 1:3 a chvíli na to mi Medvíd tupí nůžky kamenem…. A to ten den tak pěkně začal.

Víkend nízkých stropů

Prosek - MFF Praha 1:3(-21,-23,18,-22) 
Dobřichovice - MFF Praha 3:1(16,-23,22,19) 

Na páteční podvečer nám los přidělil výlet na kopec do Proseka. Po krátkém obdivování stanice metra Střížkov, architektonického skvostu tamního panelového sídliště, přišlo rychlé vystřízlivění v prosecké hale se stropem proklatě nízko. Lehký náznak falešnosti ve mně vzbuzovali fotbaloví žáčci oblečení do "klokaních barev" Bohemky - na Proseku přece nikdy Bohemka nehrála a o jejím stěhování z Vršovic jsem nic neslyšel... 

MFF Praha vs. ČVS-SCM-JRI

Dnes mám poprvé tu čest vzít do rukou novinářské pero a hodit své zápasové poznámky na titulní stranu našeho celosvětově uznávaného plátku Plesk.

První ligový víkend

No, co bych tak řekl úvodem. Sice můj volejbalový registrační průkaz datuje hráčský vztah s MFF A již od roku 2000 (nebo 1999?), přesto pouze posledních pět sezón považuji plnohodnotně a hlavně kontinuelně s tímto družstvem prožitých. A přesto jsem se teprve teď propracoval ke své webovské prvotině. Na každého jednou dojde. Jsem alespoň rád, že má první aktualita se týká prvního ligového víkendu ... jak symbolické.

Český pohár

Letošní pohár nás opět zavedl do Odolky, kde nás ve skupině čekalo ještě EGE s HavlBrodem. Nikdo nijak neskrýval přání, aby se vše odehrálo již v sobotu a večerní posezení mohlo proběhnout bez myšlenek na brzké vstávání a následný výkon. To se Standovi nakonec domluvit podařilo, za což mu patří dík. I přes pozdní příjezd, způsobený Rácovým pobíháním kolem ČVUTu, jsem stihl být svědkem závěru Kulichovy ranní exhibice, kdy s neotřesitelným klidem a za nadšeného povzbuzování zbytku kabiny vyložil všechny své dresy na holou zem doprostřed šatny, a tak se můžeme začít těšit na vydatnou šunku.

Albeř 2009

Každoroční tradiční soustředění na Albeři jistě stojí za pár řádků. Jako vždy nás čekalo pár tradičních záležitostí.