ČZU a Benátky nad Jizerou

Po dvoutýdenní pauze jsem si řekl: „dlouho jsem nic nepsal, docela mi to chybí,“ tak jsem si zase udělal radost a píši tenhle report ze zápasů.

MFF – ČZU 3:1 (25:19,22:25,25:23,25:22)

Po příchodu do haly jsme viděli mnoho známých tváří v sestavě protihráče. Na rozblokování jsme poznali i jednoho protihráče, který se choval, jak kdyby byl nejlepší hráč světa. No ale to se na naší domácí půdě nedělá, proto to byl od té doby náš favorit a spíš bych i řekl Kulichův. Prví set probíhal pod naší kontrolou. Když se něco nezadařilo, hned jsme si pomohli. I jejich univerzál se nám dařil držet, právě on byl důležitým bodem naší porady. A když se nic nedařilo, tak naštěstí jsme u soupeře měli našeho favorita, který pomáhal spíš nám než svému týmu. Bohužel druhý set už ukořistili soupeři svým dravým servisem. K třetímu a čtvrtému setu asi nemám co dodat -- byla to tahanice kterou jsme nakonec urvali.

MFF – Benátky nad Jizerou 1:3 (16:25,25:20,20:25,23:25)

K sobotnímu zápasu nás čekal vedoucí první ligy, takže jsme mohli jenom překvapit --bohužel ani to se nestalo soupeř nás držel hlavně na bloku, jejich výšková převaha byla jasná. První set jsme do úvodu nevstoupili dobře -- spousta chyb na servisu a nepřesné nahrávky. Druhý set se nám však začalo trošku víc dařit a soupeř byl zaskočen naší dravostí, proto jsme ten set obrátili v náš prospěch. Další set však soupeř zbystřil a hrál svojí hru jak chtěl. Bohužel čtvrtý set jsme bojovali, jak jsme mohli, stav byl vyrovnaný, avšak koncovky nám bohužel nejdou, tak jsme i tam podlehli.

Doufám, že se nám dvojkolo proti Lvům povede a budeme mít další body do naší sbírky.
A věřím, že příští týden bude mít někdo jiný chuť napsat report ze zápasu.

Fiky

MFF - Odolená voda

Zápas 30.10.2019 MFF - Odolená voda

Před zápasem

Ve středu 30. října jsme v našem chrámu klidu přivítali extraligovou Odolenou vodu v rámci druhého kola Českého poháru. Hlavní premisa zápasu byla snížit počet nevynucených chyb a dát prostor i těm hráčům, co se na palubovku v sezoně ještě mockrát nepodívali.

Atmosféra před zápasem byla přátelská, jen z Mahaje si utahovaly oba týmy. K tomu se ještě přidalo, že Mahaj si zapomněl nákolenky a bez nich se cítí jako nahý. Proto všechny před zápasem obcházel, jestli někdo nemá dvoje, nebo zda mu někdo nepůjčí ty svoje.

Zápas

První set

Do prvního setu nastoupili Čuda s Pildou na smeči, Kulich a Skříťa na bloku, Sobi na účku a Vánis na náhře a nakonec Mahaj na liberu. I přes základní premisu jsme kazili spoustu servisů a dělali zbytečné chyby. Soupeř také chyboval, ale celý set měl ve své režii. První set jsme prohráli 25:15.

Druhý set

Druhý set nebyl o moc jiný než ten první. Odolka hrála svoji hru a i přes jejich chyby na servisu nás stále držela pod sebou. Útok z výšky 360 cm hraný přes blokaře se nám těžko bránil. Druhý set jsme prohráli 25:13.

Třetí set

Do třetího setu jsme nastoupili s novým elánem a drželi se soupeře zuby nehty, ale v půlce setu nás soupeř začal válcovat a přehrával nás ve všech herních činnostech. Zkusili jsme různá střídání, ale žádný velký úspěch nepřišel, a tak poslední set skončil 25:17 ve prospěch soupeře.

Po zápase

Po zápase přišla rychlá porada, na které jsme zhodnotili naše výkony v aktuální sezoně. Hledali jsme způsoby, jak naši hru zlepšit, a tím vylepšit naší bilanci. Další zápas je naplánován až na 8.11., kdy se utkáme doma s ČZU. Uvidíme, jestli nové poznatky přinesou své ovoce a nastolíme nový řád a domácí neporazitelnost.

Děkuji za Váš čas,

Skřítek

Ege a Dobimat

EGE České Budějovice x MFF Praha

Po polovičním úspěchu na moravském výjezdu jsme doufali, že i tento víkend urveme nějaké důležité body z venkovních palubovek. V pátek jsme vyrazili do Budějovic a doufali, že tam rychle vyhrajeme a vrátíme se brzy zpět do Prahy. No do Prahy jsme opravdu zpátky vyrazili zanedlouho, nicméně s brutální kládou od domácích Budějic. K zápasu se toho nedá moc říct, vzhledem k tomu že trval tak třetinový čas co cesta do Budějic a to jsme to Dejvovou novou formulí pálili po Jihočeském kraji, co se dalo, takže jsme byli v hale soupeře za méně než dvě a půl hodiny. Bystří již jistě pochopili, že jsme nehráli pomalu ani hodinu. V zápase se nám nic nedařilo. Domácí, hlavně Lopata, nás hodně zatlačili servisem, a když už jsme to nějak přihráli, tak jsme si to nezpravili na náhře a tak dále v celém procesu hry. Navíc si v posledním setu Čuda udělal bolístku na kotníku, takže ani nedohrál zápas a druhý den v Dobi byl na lavičce diváků. Jediné pozitivum bylo, že jsme stihli vlak do Prahy a tam na zapití žalu skoupili všechna piva, co tam místní vozíček s občerstvením nabízel. 

Dobřichovice X MFF Praha

Druhý den jsme nadšeně očekávali letité derby pražských Matiků s Dobřichovicemi. Čuda strávil půlku dne v nemocnici, aby se dozvěděl, že s kotníkem vlastně skoro nic nemá. Sluníčko svítilo, bylo teplo, zkrátka ideální den vysekat Dobřichovice. Navíc jsme s Dobi minulý rok neprohráli žádný z pěti zápasů, takže sázkařskou terminologií jsme měli kurz na výhru minimálně 1,6. Asi štěstí, že na nás tentokrát žádné sázkovky kurz nevypsaly. První set jsme i bez Čudy začali nadšeně a bojovně a povedlo se nám Dobi zaskočit, čímž jsme zaslouženě získali první set. Bohužel pak Dobi přidali na obrátkách a další tři sety jsme prohráli. Nebyl to takovej masakr jako v Budějovicích, celkem jsme bojovali, ale jako ve všech zápasech nás hrozně sráží enormní množství nevynucených chyb, které lze přičíst na vrub velmi nízkému věkovému profilu našeho hráčského portfolia. 

Všichni jsme věděli před sezónou, že bez Parkyho a Óni to bude letos těžké, takové dva stabilní bezrizikové dluhopisy, navíc jsme zatím doma hráli jen dva zápasy, takže je důležité teď doma zamakat a ukázat, že naše poměrně rizikové hráčské porfolio nadějných startupů a pár starších kousků s nestabilním performingem bude na konci období celkově výkonné až nadprůměrně výkonné a že se nebudeme muset zachraňovat v baráži. 

Zdar a sílu 

Od Dobřichovic nový kapitán Kubíno.

Naposledy na Moravě

Tak vám zase píšu já (Fiky). Po dlouhé střižbě jsem použil Kulichovu metodu „nic nerozdrtí kámen“, ale podlehl jsem. Samozřejmě, aby moje druhá potupa po sobě byla nezapomenutelná, tak to pro jistotu Kubošík natáčel a dal to na Facebook, ale to je zas jiné vyprávění… 

MFF : Velké Meziříčí 0:3 (22:25,19:25,21:25)

Po překvapivě volné silnici D1 jsme dorazili do Velkého Meziříčí, kde nás nečekal lehký soupeř. V šatně jsme si řekli, co na koho hrát, a šli jsme na věc. Strop haly nebyl příliš vysoký, ale povedlo se nám na něj zareagovat líp než v Bučovicích. Do základu šli Kulich, Vláďa, Štufi, Čuda, Jirka, Mahaj a moje maličkost. Po celý zápas jsme si nebyli schopni pomoct v obraně, jak na bloku, tak v poli. Plus v druhém setu se nám ještě k tomu nedařil dávat servis. Přičemž jsme zkusili dát Kulicha na univerzála, Jirku na bombu a na blok šel Skříťa. Pár es ze strany hostů nám taky nepřidalo. Proto to dopadlo, jak to dopadlo. Večer jsme šli do restaurace, kde jsme si připili na Kulichovy narozeniny a bohužel i na prohru.

MFF : Brno 3:1 ( 26:24,20:25,25:19,25:20)

S prohrou ve Velkém Meziříčí jsme moc nepočítali, tak jsme šli do zápasu s Brnem ještě s větší vervou, než jsme měli včera. Zaklad byl Jirka, Čuda, Vláďa, Skříťa,Kulich a já. V průběhu setu se ještě vystřídali Pilda a Štufi. V ten den nám všem šel servis  jelikož si soupeř nedokázal pořádně přihrát. Jak si tak i pamatuju, padlo i hodně bloků, kterými přispěl Vláďik. A naše pole se i po včerejším fiasku taky nenechalo zahanbit. Zkrátka a dobře řečeno se nám dařilo včetně signálů, na které mladí hoši z Brna nebyli připravený.

Tak budu doufat, že při příští střižbě budu mít víc štěstí než smůly. Samozřejmě v pátek jedeme do Budějovic a v sobotu do Dobřichovic, takže náš cíl je jasný -- mít už konečně 6 bodů.

Blbec na stříhání Fiky

První domácí

Po potupných třech stříhání v počtu 12 lidí píšu svoji první aktualitu, která se odehrává v naší domácí hale proti týmům Hradec Králové a Liberec B.

Sraz byl v šest v hale na poradu, kde jsme se sešli v hojném počtu. Dorazili si s námi zahrát i kluci z extraligy: Mahaj, Vláďa Mikulenka a brácha Jirka Mikulenka. K našemu překvapení byl tým Hradce sestaven i z hráčů bývalého Nymburka. Základní sestava byla jasná. Vánis, Kulich, Jirka, Vláďa, Čuda, Štufi  a Mahaj na liberu. První set se nám nedařil servis, ovšem když se podařil, tak naši blokaři byli nekompromisní. Soupeři se na nás přesto pořad drželi o jeden bod. Kvůli nepříznivému stavu se vystřídal Kubošík za Štufiho. V napínavé koncovce se nám podařilo set ukořistit. V druhém a třetím setu už jsme ale hráli svojí hru, kde se servis i signály dařily a oba sety jsme poměrně v klidu s 15 a 21 body vyhráli.

Druhý den byla nálada veselá. Tři body v kapse a doufali jsme, že další tři budou. Základ byl oproti pátku pozměněný. Jelikož kluci z extraligy nemohli, tak Jirku nahradil Soby, Vláďu nahradil Skříťa a Mahaje nahradil Tomíno, jinak byl základ stejný. Bohužel po celý zápas se nám nedařilo sejít s nahrávači, jak s Vanisem tak se mnou. V prvních dvou setech jsme bohužel ani nedali nějaký nepříjemný servis, který by jim uškodil. Třetí set trenér poslal Kulicha na Univerzála, Štufiho místo Kubošíka a mne místo Vánise. Řekl bych, že to bylo hodně servisem který jsme začali dávat a nebyl zadarmo. Ale i dva bijci od nás chytli nečekanou formu, myslím tím Štufiho a Kulicha, kteří složili skoro všechno, co jsem jim poslal.

Třetí set se nám podařilo vyhrát, ale čtvrtý jsme v koncovce za stavu 24:26 prohráli.

Příští pátek a sobotu jdeme znova na věc a získáme už těch vysněných 6 bodů…

Fiky 

První zájezd na Moravu

V nové sezóně na nás hned v prvním zápase čekaly týmy z Bučovic a Starého Města. Kvůli naší velké marodce a Óňovo svatbě jsme byli rádi, že jsme postavili alespoň šestku, ale bohužel s absencí našich hlavních útočníků bratrů Mikulenků. Nebudu zatím nic prozrazovat, ale v záloze byla ideální náhrada. 

Na první zápas v Bučovicích vyrážíme kolem druhé hodiny, Dejvovo posádka si mohla dovolit lehčí zpoždění. V šatně jsme se sešli hodinu před zápasem, více času kvůli Bórovo stručné poradě: “Hoši,  neznám je.“ nebylo potřeba. Jak rychle jsme však do Bučovic přijeli, tak rychle zase po třísetové porážce odjíždíme. Hala domácích ala „ kůlnička na dříví“ nám dělala velké potíže na přihrávce a obraně v poli. Domácí byli celý zápas lepším týmem a my byli rádi, že jsme přelezli patnáctibodovou hranici.

Na zápas jsme velmi rychle zapomněli ve slavkovské restauraci a byli jsme odhodlaní stejnou kládu, kterou si odvážíme z Bučovic, předat Starému Městu. 

Bohužel to opět nevyšlo podle představ. Po prvních dvou setech, které prohráváme jasně 25:16 a 25:15, přišla změna v sestavě. Na smeč místo Štufiho nastupuje tajná zbraň Mahaj a místo Vánise Fiky. Konečně jsme byli domácím rovnocenným soupeřem a hra se začínala podobat volejbalu, alespoň z naší strany. Stav byl vyrovnaný až do koncovky, ale bohužel dal Fiky za stavu 26:25 pro domácí důvěru do té doby stoprocentnímu Mahajovi, který jakožto správný koncový hráč ukončil zápas brutální rourou do zdi. Prohráváme opět 3:0 a kládu tak odvážíme i ze Starého Města. Snad to vyjde proti Hradci. 

Mahaj

Napjaté boje o postup v ČP

Ještě než se zmíním o samotném poháru, tak bych rád přidal pár postřehů z přípravného utkání s ČZU, které se konalo ve středu 18. září na Suchdole. Sešli jsme se k menší prověrce před samotným startem sezóny, abychom si proti ligovému soupeři otestovali kvalitu naší letní přípravy. Sestava byla následující: Čuda, Štůfi, Kubošík a já na smeči, z blokařů dorazili Skříťa, Tuškyn a Kulich, jenž se také seberealizoval na postu univerzála, o který dlouhodobě veřejně usiluje; univerzálem jako takovým byl Soby, měli jsme také přítomna obě libera – Mahaje i Tomína. Bohužel se dostavil jen jeden nahravač, a to byl Vánis, který, jak Standa řekl, si zahrál do sytosti. Když už jsem nakousl, kdo si jak zahrál: trenér nás střídal všechny rovnoměrně a každý si tedy zkusil minimálně dva sety, někdo i více a případně na jiném postu. Odehráli se v celku 4 sety, jejichž výsledek vzhledem k přátelskosti utkání není klíčový, ale pro zájemce: potvrdili jsme roli favorita.

Následoval čtvrteční trénink, na kterém jsme se sešli i s Bórou, který rezervoval hotel v Chocni, kde se víkendový pohár hrál. Byl velmi nadšený, když jsme se od Standy po zahajovacím fotbálku dozvěděli, že se z úvodního kola odhlásili týmy Turnova a domácí Chocně… Přespání nám totiž potvrdil snad sám manažer klubu domácích a o to bylo naše udivení větší. Padali návrhy, že bychom to odehráli u nás, naneštěstí toto řád soutěže nedovoluje, a tudíž nás čekal jen jediný zápas se Dvorem Králové v sobotu od 12 hodin. 

Do Chocně jezdí parádní spojení – přímý rychlík z Prahy. Za 90 min jsme vystoupily v naší cílové stanici, došli k hale (po cestě jsme zahlédli nemálo plakátků pozívajících na pohárová utkání) a připravili se na zápas. Moc jsme se těšili na zástupy domácích fanoušků, kteří mají v Chocni dobrou pověst. Zástupy se ale nekonaly. Kromě hráčů a rozhodčích bylo v hale pár fanynek hostí. Atmosféru jsme si tak vytvářeli během zápasu sami z rozcvičovacího čtverečku. 

Sešla se skupina Matiků: Čuda, Kubošík, Vánis, Fiky, Skříťa, Soby, Kulich, Tuškyn, Ráca, Tomíno a já. Na lavičce coach Bóra. K samotnému zápasu snad ani nemám moc komentářů, snad jen, že jsme hráli ve velké pohodě a s jistotou našeho soupeře porazili 3:0 po setech -15, -19, -19. Z výsledků je také vidět, že se žádné velké drama nekonalo. Po domluvě jsme absolvovali ještě dva přátelské sety, aby oba týmy využili alespoň trochu toho, že „se to sešlo“. V prvním z nich jsme už polevili v koncentraci a ztratili jej, ale ten závěrečný jsme vyhráli a celkové skóre je tak 4:1 a náš postup, který jsme vůbec neměli od začátku jistý.

V dalším kole poháru narazíme na Aero Odolku, kde jedním z liber je i náš spoluhráč Mahaj. Ovšem ještě předtím je v plánu výjezd na Moravu k prvním utkáním ligy – Bučovice a Staré Město.

Sportu zdar, Pilda