Už je to pár
měsíců, kdy jsem do Tebe naposledy psal. Myslel jsem, že se k tomu už
nedostanu a nechám Tě navždy zavřeny po dobu své kariéry ve VŠSK MFF, ale
trochu se mi zastesklo a chtěl jsem do Tebe zas vrýt pár nespisovných písmen.
Není to tak strašná věc Ti sem zas něco napsat, ale přesto si kládu otázku,
když jsem Ti sem naposled napsal, tak místo obsahu si se zastavil nad těma
drobnými chybami a dokonce mi slíbil, že takovou prasárnu už mě psát nikdy
nenecháš. Dokonce jsem si to pojistil i mým neporazitelným kamenem, který mi do
teď nesl štěstí, protože „starej dobrej kámen, nic ho neporazí“ jak i jednou
pronesl lidem uznávaný a čestný politik Bárta.
Nevěřím, že
to teď s těma chybami a pravopisem zvládnu lépe, ale dali jste mi druhou
šanci, i když jsem o ní nestál, tak se pokusím každé slovo po sobě minimálně
10x přečíst. To je stejnak blbost abych si to po sobě četl, protože stejnak
nemám ani páru jak je to vlastně dobře. Takže mějte trpělivost a nervy na uzdě
při čtení mé aktuality a dávám dobrou radu všímat si jen obsahu.
