Měl bych začít
navštěvovat nějaké kurzy, kde mě naučí “stříhat”, protože v uplynulém víkendu
jsem vyhrál jen ty střižby, kde se z výherce stal lucky looser - třeba o panáka
slivovice. Hned při startu expedice na dálný jihovýchod naší republiky jsem se
musel složit do Rácova Fordu na zadní sedadlo, přičemž jeden z týmových hobitů
(nechci pochopitelně jmenovat Mahaje), se rozvalil vpředu. Ovšem na tento zájezd
jsem se moc těšil, protože pozitivní očekávání ve mně vzbudila už reakce mého
taťky, když jsem mu řekl, že spíme ve Starém Městě. „No, to bude náročný...” pronesl a když začal vyndávat z peněženky
bankovky, cítil jsem, že tím neměl na mysli volejbal. Tato destinace holt má
obecně mezi volejbalisty svou pověst. Při balení věcí na cestu jsem se pak
velmi prozíravě rozhodl ponechat učebnice anatomie na koleji v Praze a místo
nich jsem přibalil Atlas biochemie s kapitolou o detoxifikaci etanolu a
učebnici Fyziologie, ve které jsem hledal tipy, jak co nejúčinněji kompenzovat
spánkový deficit a metabolický rozvrat.
Bučovice - MFF Praha
“Kluci, hlavně
vyrazte brzy, ať dorazíte včas,” zněl Standův pokyn. Do “Buček” jsme samo sebou
dojeli v drtivé většině pozdě, nad čímž si mnul ruce pínař Tomíno. Postupně
jsme se tak scházeli v hale, jako bychom každý přijeli jiným dopravním
prostředkem, nicméně rozcvičit jsme se stihli v klidu a individuálně
zodpovědně, jak je naším dobrým zvykem. Plná hala slibovala skvělou zápasovou
atmosféru, což se potvrdilo hned v prvním setu, který jsme poměrně v klidu
ovládli 25:19. Na úspěšnou koncovku jsme navázali ihned po změně stran,
stabilně útočící Miki s Parkym nás dovedli k vítězství i v setu druhém. Bohužel
průběh třetího dějství se nevyvíjel podle našich představ, domácí vystřídali
nahrávače, což se ukázalo jako dobrý tah, k tomu přidali kvalitní servis a my
jsme se tak museli v hlavách již přeorientovat set čtvrtý. Ten nabídl vůbec
nejvyrovnanější koncovku pátečního večera, přiznejme si, že někteří z nás za
stavu 22:18 již pokukovali po tiebreaku, ovšem naše skvělá parta prokázala přes
svůj oproti soupeři výrazně nižší věkový průměr potřebnou psychickou odolnost,
a tak, když Ondra již neměl z důvodu pozice míče komu nahrát, jako poslední
možnost využil náhry na hlavní kůl, kde se v tu chvíli nacházel hráč, který
svým v podstatě jediným úspěšným útokem večera zaznamenal match ball. Naše
radost tak udělala definitivní tečku za utkáním a výsledek 26:24 znamenal
vítězství vysokoškoláků 3:1 na sety a přenocování na prvním místě tabulky!
Staré Město - MFF Praha
K regeneraci jsme
využili služeb místního klubu No. 6, kde starší než náš kapitán byl snad jedině
člen ochranky, situaci ale naštěstí zachránil příchod hráčů Dobřichovic, kteří
na tanečním parketu působili velmi zdrceným dojmem po prohře se Starým Městem. Po
rozhovoru s nimi jsme si uvědomili, že nás další den nečeká lehký úkol.
Utkání za zvuku místní volejbalové hymny započalo v 11 hodin. Soupeř,
který se skládal hlavně z hostujících volejbalistů Zlína, nás od začátku tlačil
kvalitním servisem a s minimálním počtem chyb nám nedal moc šancí na obrat.
Nebudu rozmazávat, kde se stala chyba na naší straně, myslím, že mi to jako
jednomu z mladších a nejméně zkušených členů týmu ani nepřísluší, proto jen
formou výsledku shrnu, co se odehrálo: z našeho pohledu první set 19:25 za
22min, druhý 11:25 za 17min a třetí znovu 19:25 za 23 min. Tak jako jsem do
haly přišel pouze s lahví vody, odcházel jsem s pořádným výpraskem k tomu. Náš
adoptivní trenér David před utkáním připomněl fakt, že vyprázdnil kufr na 6
bodů z výjezdu, tak alespoň jsme měli kam tu kládu dát.
Ovšem osobně vnímám
3 body, které jsme přivezli z naší expedice jako úspěch. Hlavy vzhůru,
holt jak se říká: není každý den posvícení. Pevně věřím, že po příštím kole se
opět vrátíme do čela tabulky, neboť na současného lídra ztrácíme pouze 2 body a
s dalšími dvěma týmy před námi máme stejný bodový zisk. Na závěr poděkování
fanouškům, kteří vážili cestu do Bučovic a na ostatní se těšíme na Hostivaři.
Zdraví Martin
Pilous alias Jarda alias Pilda
Žádné komentáře:
Okomentovat