Velký Mistr

Tak sem myslel ze se TO promlci, ale holt se nasel "kamarad" Šilas, kerej si TO nemohl nechat pro sebe a musel TO dát všem vědět v aktualitě Velký Mistr. V podstatě s jeho hodnocením souhlasím, ale dovoluji si doplnit či zpřesnit některé informace a to zde. P.S.: Eště teď je mi z toho zle… Oldrige

Šilas: Velký Mistr

Pro Ty, kteří se z jakých koliv důvodů nezúčasnili zájezdu do ocelového srdce republiky, zpáteční cesta nebyla bez kulturního vyžití.
Píšu to, aby nedošlo k dezinformacím od hlavního ůčinkujícího ;-)))

Jak jsme vyjeli, tak bylo hned "pumpa, pumpa"...... řidič zastavil na nejhorší pumpě široko daleko a mi se jali nakupovat (jako vždy jídlo a chlast). Lednice s bagetama byla jak po nájezdu Švedů, zkrátka samí hnusárny.... My co jsme pečlivě vybírali, "spotřebujte do:", jsme se nakonec na tu bídu, docela slušně najedli. Jenomže přišel pan světák Oldrige a se slovy "co tady blbnete, 
stejně sou všechny stejný" vybral si dva kousky stylem "náhodný výběr"!!! 

V autobuse probíhalo vše podle zaběhnutého scénáře.... jenom s tím rozdílem, že jsme se rozdělili na dvě party a hráli proti sobě šachy.

Přibližně 100 km před Prahou se na Oldrigovi začali projevovat první známky, v té chvíli ještě menší otravy z jídla.... Jeho pobledlá tvář nevěstila nic dobrého, už ani nechtěl loka ze čtvrté lahve (0,5l) Citronového Ferrari. Ba co víc, přestal hrát hru v šachy, kterou přinesl On, protože ji hraje ve dne v noci..... 

Jeho plán, postupně vyzvat všechny (všechny ne, jenom ty u kterejch si byl jistej, že je rozdrtí) aby si zvýšil sebevědomí, byl průhlednej jako lesní bystřina.... 

Výmluva, že si jde užít svoji, se štěstím vystříhanou, "5" (poslední sedadlo) nikdo nebral vážně, ale nechtěli jsme ho stresovat ještě víc a nechali ho být... 

Jako kritická se ukázala situace na 30 km před Prahou. V tuto chvíli se vzadu zvedla silueta postavy, která jen velmi zdánlivě připomínala pana Šachystu. Ten nebožák se beze slova vysvětleni dral k "zachránci", tím měl byt řidič. Chyba lávky, řidič byl veselá kopa a neznal Šachystovu pravou barvu, jinak by musel zastavit, jak se říká "na fleku". Ten šprímař moc dobře věděl, ze tam vzadu chlastáme a chtěl chudáka Oldrige trošičku potrápit. Nereagoval tak na jeho upěnlivé prosby na okamžité zastaveni, nereagoval ani na informaci o nezvládnutelné potřebě "zatančit si" par taktu z Chacaturjanova Šavlového tance". A to se mu stalo osudným, řidiči. 
Po pěti minutách výmluv, že tady to nejde zastavit, protože není odpočívadlo...., protože jedeme moc rychle...., protože za horizontem určitě NE...., protože tady  bejvaj policajti (čas cca 23.45?)..... to milý DJ Splawek nevydržel a "zatančil" pár taktů na miste pro průvodce. V tu chvíli se cela osádka autobusu ocitla na sedadlech, před nimi sedících kamarádů. Odpočívadlo 
neodpočívadlo, rychle nerychle, horizont nehorizont stali jsme "na fleku" a pozorovali DJ'ovo vskutku mistrovské představení.... 

Všeobecně jsme se shodli, že bez tréninku nemůže být takového mistra ;-) Poté už následovali pouze preventivní opatřeni, aby se mistr opět nedostal do "laufu" uvnitř vozu a v klidu jsme dojeli na Roztyly. 

To byl akorát, tak čas, na to, aby Mistr sebral zbytky svých sil a vystřihl druhé číslo, ze svého bohatého repertoáru.... 

Další zprávy jsou jenom kusé, ale pro úplnost musím dodat, že naše publikum zřejmě dostatečně neocenilo Mistrovy kvality, a proto se vydal na rychlou cestu k domovu (žene), kde se ješte pětkrát roztančil jako Bůh..... Zde se jistě setkal s bouřlivou odezvou, hodnou jeho nadlidského výkonu, konec produkce byl až v 3.27.... Inu Velký Mistr si svoje publikum vždycky najde!!!

© copyright 2002 by KURE & SILAS soft®

Divadlo z pohledu Velkého Mistra
 
 
 
U pumpy jsme opravdu stavěli. Pikantní bylo, že sem se při placení decentně vysmál Ladičovi, který si kupoval bagetu o poznání 
menší za o poznání vyšší cenu, podle něho prý kvůli značnému rozdílu v kvalitě.
 
Jelikož Fernet (ani Citrus), neni zrovna moje oblíbená lahůdka (což mi jistě dosvědčí mnoho kamarádů), tak jestli sem měl celkem jednoho panáka a to jěště daleko před Brnem, tak je to opravdu přehnaně moc (což mi doufám dosvědčí skupinka šachistů kolem mě). I když k jednomu malému panáku připočteme jedno velké pivo v hale a jedno malé v autobuse, nedá se říci, že by po třech hodinách po zkonzumování posledního lizu alkoholu mohlo dojít k poblití právě kvůli němu.
 
Lehkou žaludeční nevolnost jsem se za Brnem pokoušel (inteligetně) zahnat zkonzumováním, Ruské zmrzliny. Co tě nezabije, ... 
 
Můj zdravotní stav se velmi promítnul do šachového souboje: ve druhém tahu jsem v poklidu černým připravil pozici pro sebrání věže koňovidlovým šachem, ve třetím jsem zahrál neutrálně a ve čtvrtém, již značně zesláblý, jsem nenapravil Zbirákovu chybu a zavinil tak ztrátu černého koně. (Než objela šachovnice všechny hráče trvalo to cca 20-30 minut.) Po epizodě na téma "jde dát mat věží a králem?" jsem se na pětku opravdu odebral, ale se slovy "je mi zle hoši".
 
Když mi na tom třicátém km došlo že to do Prahy opravdu nevydržim, šel sem dopředu. Bylo zvláštní, že i když sem nic neřikal, všichni utíkali z cesty. Zbytečně jemně, abych nevystrašil řidiče, ale zase opakovaně jsem naznačil že bych potřeboval zastavit. Moje odpověď na rádobylegrační poznámku "vy tam v zadu chlastáte, co? He He" už zanikla v rachotu vodopádu valícího se do koše na odpadky. No popravdě na poprvé jsem se díky nenadálému brzdnému manévru úplně netrefil. Pan řidič se mě chtěl zřejmě ještě narychlo zbavit a tak za jízdy otevřel dveře, ale já se naštěstí udržel.
 
Na chvíli se mi ulevilo, ale jen do okamžiku, kdy jsem byl požádán, abych ještě omyl dveře (to jsem pochopil, že sem se opravdu napoprvé netrefil). Na Roztyly jsme přijeli po dvanácté a tudíž už metro nejelo. Já sem bohužel neměl sílu vydržet v autobusu dalších pět minut na Pavlák, který byl jinak cílem mojí cesty, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Jen sem stačil hodit věci na lavičku...
 
Dostal sem se do průseru, jelikož sem se v daném stavu žaludku bál vlézt do taxíku, kterej stejně nebyl v dohledu. Po hodině chůze směrem do centra sem opět vrhnul a neprodleně využil momentu úlevy a sednul do tága, které mě bez úhony odvezlo do Francouzské. 
 
Obědnal sem si k posteli kýbl. Vypadal sem asi opravdu strašně, jelikož mi Lucka ke kýblu nabídla i uvaření čaje, což je u ní v 1:00 obdivuhodné. Čaj sem nepozřel a naopak ještě čtyřikrát něco, nechápu co, odhodil.
 
Jelikož sem měl v neděli kromě opravdu hodně špatnýho žaludku i teplotu, předpokládám že to nakonec z tý bagety nebylo.
 
Suma sumárum, děkuji a platím pět piv a kuřecí vývar Šilasovi alias Kuřeti za nezištnou pomoc při očistě topných těles a ventilátorů v přední části busu (doufám že to do mistráku ve Zlíně vyčichne) a při nejbližší příležitosti také přinesu Vendelínovi jeho zasloužené jablíčko za to že mi ukázal že mat věží a králem se opravdu dá dát.
 
 
Oldrige
 
© copyright 2002 by SPLAWEK soft ® music by D.J.SPLAW