Tak se to stalo... Zase jsem
prostřihal. Mám před sebou MS Word
s rozepsanou třetí větou a na vedlejším monitoru můj jediný pomocník –
stránka cvf s výsledky. Na nic víc se spolehnout nemohu, protože moje paměť
je horší než můj bagr.
Tento víkend byl na pořadu dne
dvojzápas Davida z konce tabulky (VŠSK UK MFF A) a papírového Goliáše prvního z tabulky (ČZU Praha A). Body potřebujeme jako kapr vodu (nebo
jako sůl, to je fuk), a když nebereme chudým, musíme brát bohatým.
Byl pátek, nevím kolik, prostě
jsem skočil do auta a frčel na zemědělku. Šatna zamčená, čekám dlouho, nikdo
nikde. Pomalu jsem začal váhat, jestli vůbec hrajeme venku. Naštěstí než se
načetla stránka s rozpisy, do šatny vplul Kapr se Štepánem. Úleva. A pak
ten zbytek týmu.
Z porady si pamatuju snad
jen to, že nám Standa k soupeři nechtěl nic říct, že budeme improvizovat
podle toho, co vleze na hřiště. Jen upozornil na traverzy pod stropem (nebo jak
bych tu kci nazval), ale ať se nebojíme a případnou bodovku vymalujeme všemi
dostupnými barvičkami, co budem mít po kapsách.
A teď k samotnému zápasu…
no… Tak jako proběhla rozcvička… Pak se nastoupilo v sestavě: nahravač,
účko, 2 blokaři, 2 smečaři a semtam přišlo na hřiště libero. Libero VC, nahrávač Rohlík nebo Šíma, účko
RC, smečáci Štěpán s Lukášem – letitým kapitánem (než by on sám byl
letitý, ale že už jako léta dělá kapitána), na bloku Kulich a KD. Pokud mě
paměť nešálí, tak se KD zranil a nastoupil za něj… Tury?
Každá hala má své. U nás máme
tmu, na zemědělce kluziště. To nemám rád
a tak jsem měl parádní výmluvu pro mé nepěkné příjmy. Naštěstí se spíš
trefovali do Lukáše a občas do cesty balonu postavil Štěpán. Bohužel celý první
set jsme na příjmu tekli a to se projevilo v náhrách a posléze
v útocích. Dostali jsme se sedmnáctkou.
Druhý set lepší, ale pořád nic
moc. S dvaadvacítkou.
Po lepším výkonu z druhého
setu jsme dokonce třetí vyhráli. O prsa asijský atletky, ale na to se historie
neptá. Set doma, lepší nálada, a naděje aspoň v jeden bod.
Tahle naděje nám pohasla na konci
čtvrtého setu. Čtvrtý hraný, třetí soupeřův vyhraný.
Na to, že soupeř vládne tabulce,
nehrál přesvědčivě a šance byly. Bohužel i my jsme nebyli v nejlepší
kondici. Páteční zápas nula bodů a odveta další den. O té nám ale poví náčelník
Bolavé rameno Parky.
A protože jsem byl posledně
kritický k našim útočníkům, dnes bych se rád vyjádřil opět. Velmi se mi
líbil útočný apetit Štěpána, který, ač malý, se vůbec nebál soupeřovic bloků a
hrál si s nimi jak kočka s kotětem. A RC… sem ani nevěděl, že umí ten
pacholek dávat takový rány. A do hřiště!!!
Třísknul balon a pohádky je
konec.
Váca
Žádné komentáře:
Okomentovat