jen těžko můžu uvěřit tomu, že stříhací matador jako já byl
potupně odsouzen dvanácti střižchudákama k psaní aktuality. Trochu to
přičítám tomu, že se (jak říkají statistici) změnila populace, a tak asi budu
muset vyvinout jinou strategii. Prostě svatý nůžky už asi tak svatý nejsou nebo
spíše ti mladí už jsou tak líní, že ten kámen nerozbalí a nerozbalí…
Než se pustím do podrobného rozboru obou zápasů, bylo by asi
vhodné říci pár slov o změnách v našem rigidním kolektivu. Nevím proč, ale
místo druhého smečaře je poslední dobou nějak fluktuoidní, po Mácovi to břímě
neunesl ani Vóďa, a Zbirák, kterej začal kolaborovat mezi účkem a kůlem, raději
podlehl lákání černého zlata a zmizel mimo civilizaci. A tak vše visí na nové
posile - krásném, blonďatém, usměvavém, svalnatém a určitě i vonícím Parkym,
vyhlášeném svůdci žen, který by neměl bez dozoru chodit do Podolí. Druhá velká
změna se udála na postu nahrávače, kdy po několika stovkách let dříny již
neunesl další fyzickou a psychickou zátěž jedna z ikon matfyzu Holous, a
nahradil ho starý známý rodinou unavený hokejista Průche.
A tak jsme začali soutěž a hned hurá na nejtěžší zájezd za
dvěma tradičními rivaly – Českými Budějovicemi a Dobřichovicemi.
Budějovice: MFF (3:2)
Popravdě o tomhle zápase si toho moc nepamatuji, páč jsem
spal resp. vlastně ani moc nespal ten večer u Blažků. A navíc to byl první
večer po prohibici. Můžu k tomu říci jen to, že jsem nezvracel, ale nevím,
jak je to možný. K zápasu samotnému si pamatuji toliko:
1)
První set nervózní z obou stran (u nich také
některé opory skončily), nicméně díky asi deseti blokům v řadě celkem
snadno vyhráváme. Typický znak prvního setu byl, že podání byla výhoda.
2)
Druhý set jakžtakž to samý, nicméně hra Budějovic se
začíná stabilizovat, střídají nového mladého nahrávače, kterej to imervere cpe
rychle a nízko na kůl pod blok Kulicha, za Ulču
3)
Třetí set, změna stylu hry, Budějovice začínají lépe
přihrávat a hrát středem, kterej se nám nedaří bránit, v kombinaci
s naším horším příjmem a útokem celkem jasně prohráváme, Kulich se začíná
tvářit nepříčetně, páč mu to Průche přestal půjčovat
4)
Čtvrtej set celkem bitva až do koncovky, mám na ruce
bodovku na 24:23, Lionell však trefuje pouze dobře postavenou zeď, přičemž tuto
taktiku následně potvrzuje při budějovickým setbolu (mimochodem jasná chyba
nahrávače), Kulich je bez sebe
5)
Tie-break bez nervů, prohráváme pořád cca o 4 body
Byla to škoda, tentokráte bylo vítězství na dosah, chybělo
podle mě více soustředění, více touhy po vítězství a odvahy. Ještěže změnili
ten systém bodování…
Dobřichovice: MFF (2:3)
Dlouho jsem v Dobřichovicích nevyhrál (mimochodem Parky
prý ani set) a popravdě nejdříve jsem spíše myslel na to, aby mě cestou náhodou
nedali dejchnout…To ale dopadlo dobře a tak jsme se do nich mohli pustit.
Začali hrát hrozně blbě, nehrál Koloťuk (asi mu něco je) a my jsme je celkem
válcovali. Ani Lopata moc nejančil, přišli mi takoví smíření s osudem.
Takhle to šlo první dva sety a vypadalo to, že stihnu večerníčka. Nicméně od
třetího setu se zase něco zvrtlo, my jsme začali šmudlat servis, oni se chytili
a začali nás přehrávat. K tomu se přidalo Kulichovo naříkání na mizivé
procento nahrávek (jsem si vzpomněl, jak jsme se kdysi hádali s Oldou…),
což musel povyprávět úplně všem s velmi nešťastným výrazem ve tváři. Takže
jsme projeli dva sety jako nic a vše směřovalo na veliké finále. To jsme
nakonec celkem pohodlně zvládli, když jsme si udělali hned na začátku poměrně
velkej náskok díky několika Koluťukovým zásahům diváků. A tak jsme mohli oslavit
první naše letošní vítězství a po dlouhé době si zaskákat na palubovce
Dobřichovic. Takže začátek celkem dobrej, teď to hlavně neposrat…
LK
Žádné komentáře:
Okomentovat