středa, listopadu 23, 2011

Výlet za ostudou do Hradce a poklidná odveta druhý den doma

Hradec Králové - MFF 3:1 (17,-19,25,24)
MFF - Hradec Králové 3:0 (18,17,21)

Od našeho posledního hracího víkendu už nějaký ten den uplynul, a tak kvalitu informací v tomto sloupku berte s rezervou, ale snad tu najdete vše podstatné. Jak to tehdy vlastně bylo? Pohodlně se usaďte a čtěte.


Letí to děsně rychle a rozpis soutěže už dospěl do své poloviny. To pro nás znamená víkendový dvojzápas s týmem, který máme ve dvojičce a letos to vyšlo na Hradec Králové. Soupeřům se doposavad moc nedařilo a se třemi výhrami se krčili na předposledním místě tabulky. To pro nás znamenalo jediné – vyválčit dvě výhry a po zápasech s těžšími soupeři se opět dostat do pohody. Pro dosažení vyřčeného cíle alespoň tří výher z posledních pěti utkání se mělo jednat o výhry povinné, leč hned v pátek jsme to trochu (trochu víc) zvorali.

Už na čtvrtečním tréninku, když jsme domlouvali obsazení v autech, nás Standa upozorňoval, ať vyjedeme s dostatečnou rezervou, abychom nedopadli jako jiný tým, který přijel na rozcvičku o 40 minut pozdě a nastupovali tak téměř rovnou do zápasu. Jasně jsme to odkývali, páč takoví joudové přece nejsme a nikoho z nás v tu chvíli ani nenapadlo, že příjezd na zápas s rekordním zpožděním ještě trochu „vylepšíme“. Z práce jsem utíkal o čtvrt hodiny později a tak jsem náš výjezd trochu pozdržel, ale za nedlouho se ukázalo, že to vlastně nic neznamenalo. Zúžení na hradecké dálnici vykonalo své a krom Lukášovy posádky, která to vzala chytře objížďkou, si zbylá dvě auta pěkně postála v desetikilometrové koloně. Něco přes hodinu jsme společně s pánem od klimatizací moralizovali nedočkavce předjíždějící v odstavném pruhu, ale když se ukázalo, že už skoro nestihneme ani patnáctiminutovou čekačku, muselo se i přes drobné přestupky vyrazit.

Dvacet minut po stanoveném začátku utkání jsme jako naše druhá posádka vtrhli do vymrzlé haly hangárového typu a šlo se ihned hrát. Trochu jsme doufali, že přerozcvičení klukům z Hradce nebude svědčit, ale překvapení se nekonalo a první set jsme i přes už volejbalově lepší záchvěvy v koncovce suše slehli 25:17. Ve druhém setu jsme jim to vrátili a radost z částečného úspěchu už s námi mohli sdílet i naši zbylí závodníci z Holousovy výletní skupiny. Za nerozhodného stavu jsme vstoupili do třetího setu a tak trochu jsme počítali s tím, že po oklepání se z cesty dotáhneme zbytek zápasu v klidu do úspěšného konce. Leč naše hra tomu moc nenasvědčovala, každý z nás si na hřišti vybral nejednu černou chvilku (přesná procenta dodá náš vrchní statistik doc. Masařík) a po několika chybách na síti a v konci setu pak hlavně i na příjmu prohráváme trestuhodně další set 27:25. Ošklivá plachta hradeckého nahrávače se nám stala osudnou. Ačkoliv se z naší strany na hřišti objevili téměř všichni, ani ve čtvrtém setu se nám nepovedlo hru zlepšit a soupeři jsme tak darovali jeho čtvrtou výhru v sezoně. S velkým zklamáním odjíždíme domů, cesta nám trvá poloviční dobu, ale i tak máme dostatek času popřemýšlet a zpytovat svědomí.

V sobotu jsme se na srazu dozvěděli, že máme velkou kliku, že jsme se sešli všichni a ve zdraví, jelikož někteří naši spoluhráči byli při zpáteční cestě do Prahy z blízka svědky údajného továrního testování od McLarenu. Ale čert ví, co že se to vlastně kolem nich mihlo a co viděli. Při večerní pozápasové besedě spekulovaly odvážné hlasy dokonce i o prolétnuvších marťanech. No, ale to už bych moc odbočil…

Na domácí lité gumové podlaze jsme tedy přivítali stejného soupeře a oproti předchozímu dnu probíhalo všechno v klidu. Sraz, porada, rozcvička a kupodivu i zápas. Myslím, že dokonce i bez střídání vyhráváme celkem hladce sety 25:18, 25:17 a 25:21 a zhruba po hodince čistého času míříme do šaten, kde to stále ještě trochu zapáchá po rybách, jak se Luďa po náročném dnu posilňoval před zápasem rybími očky. Evidentně to zabralo, tak to asi příště taky zkusím…

Z dvojzápasu se nám tak povedlo ukořistit pouze poloviční počet vypsaných bodů, tak musíme doufat, že nám při sčítání v závěru sezony nebudou chybět a o nadcházejícím víkendu budeme muset naši reputaci vylepšit. Příležitost k tomu dostaneme v Benátkách a České Lípě, tak snad tam tentokrát dorazíme včas.

Zdenán

Žádné komentáře:

Okomentovat