Jako již pravidelný
zpravodaj našeho volejbalového blogu se s vámi podělím o zážitky minulého
víkendu.
V pátek
v podvečer k nám zavítalo torzo starého města o sedmi hráčích … no
takhle jsem začal, až jsem si uvědomil, že to byly Budějovice…. Takže znova :-)
V pátek
v podvečer k nám zavítala nabušená 12-tka Budějovic a intenzivní
porada, která se zaměřila na hlavní zabijáky oklepávače Plavčíka a univerzála
Pitnera, nás ujistila, že jsme dostatečně připravení a že je letos určitě
ubráníme. Již rozcvička naznačovala, že to budou jatka a že v roli
zchvácené svině bojující o holé přežití budeme bohužel my. Budějovice však
nenasadili hlavní masové technology a na účku nastoupil Bret, který Lukášovi
tradičně svědčí na bloku.
V úvodní sestavě
se objevili naši nesmrtelní smečaři Vóďa s Lukášem, Zdenán s Kádou a
Rohlík s Kulichem. Hned po úvodním písknutí byl herní projev na naší
straně opravdu, jak kdybychom se báli rány mezi oči ze vzduchové pistole a
v závěru už si možná někteří přáli, aby to měli rychle za sebou. Týmová
atmosféra se na kurtu vůbec neobjevila a spíše se tam potulovalo šest
individualit, což náš výkon nijak nepovzbudilo. Zároveň nejen že jsme Breta
nezablokovali, ještě nám nasmažil pár es, aby se odvděčil za křivdy, které si
odnesl z minulých zápasů.
Po marném výkonu
z prvního setu zůstala sestava překvapivě nezměněna, ale první půlka setu
naznačovala, že diváci si přejí změnu nebo alespoň moje žena, tchýně a naši:-).
Standa sáhl po dvoj-střídání a ještě střídání doplnil Malinou. Změna prospěla a
atmosféra se na kurtu se rázem změnila a stali jsme se bojujícím družstvem a
přes docela dlouhé dotahování jsme již vývoj setu nezvládli zvrátit a prohráli
jsme 23:25.
Závěrečný set byl již
bojovnější a ukázali jsme Budějovicím, že ten volejbal taky trochu umíme i
dohromady a v koncovce, kde nám za drátky s nervama tahal hlavně
rozhodčí, jsme bohužel slehli 28:26. Malina si vykoledoval žlutou za běhání po
kurtu bez dresu, což si hned Medvíd zapsal hbitě do notýsku. Škoda, set jsme si
zasloužili.
MFF – Plzeň 3:0
Sobota měla být naším
velkým zvratem v naší nekonečné šňůře proher. Po příchodu do šatny a
pohledu na Lůďu, který se sotva držel při životě a živil se rybíma očkama, jsem
začal trochu pochybovat. Každopádně motivace byla z naší strany znát.
V půlce rozcvičky zmizely všechny míče na balkóně a některé odráželi ještě
z míst nad balkónem. V tuhle chvíli už měla Plzeň docela nahnáno!
Nastoupili jsme ve
stejné sestavě, v jaké jsme skončili s Českými Budějovicemi a bylo
vidět, že se to Standovi vyplatilo. Pražská bašta doplněná o pár Jihočechů
soupeře v podstatě k ničemu nespustila. Lukáš měl trošku problém
s motivací, proto na každé smeči visel v luku ještě dřív, než Holous
vyslal nahrávku, ale jinak to všechno fungovalo. Pouze v závěru třetího
setu nám nějak vypadla koncentrace, ale zápas jsme stihli relativně rychle 3:0.
Přestože se jednalo o jednoznačný zápas, tak s sebou tento zápas nesl
spoustu zajímavostí:
1. Soupeř se na nás naštěstí taky připravil, takže
vůbec nepodávali na Lůďu, jehož oči se v průběhu hry proměnily v rybí
očka, jejichž majitel vypadal, že se drží po kupě pouze silou vůle
2. Lůkáš to dal v rozcvičce nad balkón
3. Máca nezklamal a trefil své oblíbené místo v
plentě
4. Holous v průběhu zápasu smečoval levou rukou,
což ho v restauraci vyhecovalo k zajímavé sázce
5. Vóda a Káda zažili první vítězné utkání
v této sezóně.
Zbirak
Žádné komentáře:
Okomentovat