Svéráz vesnického rybolovu

V souvislosti s nelichotivými výsledky z posledních čtyř zápasů (4 x 0:3) začínají některé slabší povahy propadat depresi, ale jelikož ještě nejsme ani v půlce, je to opravdu předčasné. S povděkem proto kvituji, že se nás někteří kamarádi snaží obveselit humornými příhodami ze života a jelikož podobné pocity jako hráči mohou mít skalní příznivci, zdálo se mi vhodné s jednou povedenou fanouškovskou aktualitou seznámit i je. Takže tady je jedna od Melouna. Díky!

Svéráz vesnického rybolovu
Nedávno se mi poštěstilo být přítomen výlovu rybníka. Jako člověk z města jsem měl zjednodušenou představu, že rybáři hodí do vypuštěného rybníka síť a vytáhnou všechny ryby, které pak dají do kádí a odvezou. Skutečnost předčila mou představu zhruba jako Seifertova milostná poezie inzerát na seznámení.
Základní tábor jsme založili v sobotu ráno kolem osmé v Benešově, u tchána mého kamaráda a vyčkávali konce zkrášlovacího procesu žen, již tak dost krásných - (jeho manželka a tchýně). Tchán svérázný zvěrodoktor + vášnivý nimrod a jeho pes, dvouměsíční jezevčík vyrazili k nedalekému rybníku do obce Struhařov chvíli po našem příjezdu s poznámkou, které jsem zprvu moc nerozuměl (… sprosté slovo, … lik je hodin… trvat… zatím čau). Navzdory škarohlídově uštěpačné poznámce jsme za necelé dvě hodinky i my vyrazili rybám v ústrety - s úsměvem a zbrusu novou barvou na hlavě (někteří). Snad vinou nespavosti místních obyvatel, či předčasnému zahájení výlovu, jsme však k rybníku dorazili notně po prvním zátahu (odborný výraz pro obklíčení a pochytání mnoha ryb technikou “my si pro vás dojdem se sítí”). Na pozemku místního JZD bylo již plno lidí, které jsem po počáteční dezorientaci briskně zařadil do několika skupin.

1. rybáři – tito lidé byli velmi užiteční již tím, že zajišťovali přesun ryb z rybníku do kádí
2. realizační tým – zde bych upozornil na tým opékačů ryb, tým nalévačů horkých i studených nápojů a tým muzikantů (působili přibližně ve stejných místech jako ti od nápojů) a dá se zde hovořit až o nepostradatelnosti
3. lidé z JZD, přízně a okolí – osoby, které se přišli pobavit na svůj majetek, za známými či příbuznými a nešetřili mnoha užitečnými radami, postřehy a ponaučeními.
4. čumilové – lidé bez bližší návaznosti na rybník a na první tři skupiny. Bylo všeobecně spoléháno na jejich ochotu pustit chlup, neb oni byli jediní, kdož za kapra dával peníze
5. psi – ti nebyli užiteční ničím, leč spolehlivě dokázali všude překážet a nepřetržitě loudit o jídlo.

Hned od počátku jsme využili výhod kolektivu, zcela racionálně vyslali své zástupce do obou front – na pečeného kapra i teplé nápoje. Díky skvělému managerskému týmu místních rybolovců a velmi vydařenému odhadu slušné kupní síly čtvrté skupiny, nebyly tuto sobotu ceny nijak vysoké. Ryby opečené do zlatova ve velkých pekáčích se nabízeli grátis a na truňk byla nasazena jednotná cena 5 Korun českých za kus (grog nebo jakýkoliv panák), což se dalo (zprvu) snést. Zatím co fronta na jídlo byla velmi zdlouhavá, takříkajíc nekonečná, s grogem kupodivu žádné potíže nebyly. A tak když se i na náš tácek usmálo štěstí z posledního pekáče, kolovala nám v žilách dík investovaným pětikačkám a kyvadlovému přísunu již rumová tresť.
Krátce na to se rybáři odhodlali k zátahu číslo dvě a i já se ocitl ve víru událostí. Na podporu místních borců brodících se v bahně, máčel jsem svůj chléb v omastku. Když natahovali síť, rovnal jsem si zeleninku okolo masíčka. Po té, co jsem z kapříka stáhnul kůžičku, rybáři již na nic nečekali a počali stahovati kolem ryb zrádné sítě. Výkon místních borců gradoval s každým mým soustem. Jak se pečínka pomalu přesouvala z tácku do žaludku, i ryby měnili své působiště – z rybníka do kádí. Byli jsme fakt sehraní.
Po vynesení všech uvízlých ryb zadýchané postavy sbalili inštrumenty a vydrápali se na hráz. Síť hodili na valník, lehce očistili svá těla od bahna a už se přesouvali k životadárnému občerstvení. Ani já jsem nelenil - otřel jsem si ústa do rukávu, ruce do kalhot, tácek svěřil ohni a své tělo báječnému nápoji zvanému grog. Byla to krása.

Několik dalších nezatříděných postřehů:

1. dvouměsíční jezevčík dokáže: sežrat zhruba šest buřtů, kus klobásy, půl nožičky párečku, několik vajglů, kousek chleba a vypadal hladověji než somálské děti
2. po desátém grogu je hudební těleso ve složení buben, harmonika a dva saxofony tou nejprogresivnější skupinou, která hraje samé šlágry
3. “Franto, hoď mi tam pár ryb.” znamená, že dotyčný Franta nasype žadateli do pytle od brambor asi dvacet kaprů.
4. Nejčastějším úborem na výlov jsou montérky, lesní a myslivecký oblek, vaťák, zmijovka, holínky, pohorky a nikoliv sváteční kabátek a červená hlava.
5. Ač bylo u hráze asi 30 aut, nealko se moc neprodávalo.
6. Když je někdo blbej a vezme si koncem října kraťasy, je mu zima… ach jo!!!