Oproti minulému týdnu se naše lavička rozrostla o jednoho hráče, Rohlika, a opět se tedy mohlo zkoušet dvojstřídání účko za nahrávače, nahrávač za účko. Jinak stále byla naše marodka poměrně početná. Navíc se „lejtkaře“ Štěpána s Parkym a muselo se improvizovat.
18.10. - Česká Lípa 2:3 (-21,21,24,-17,-13)
V pátek nás tedy čekal neoblíbený a nepříjemný soupeř, se kterým se
jen velmi těžko získávají body. Soupeř měl navíc reprezentační posilu Ondřeje
Boulu. Nastoupili jsme v sestavě, kterou nám zranění a nemoci dovolily:
Průche coby rozdělovač míčů, křížem s ním nad sítí nekompromisní Kulich.
Na ráně: nestárnoucí Lukáš a usměvavý Hynek. A na bloku Já s Davidem.
Parky vzhledem ke stavu svého lýtka byl na liberu. Co se týče hry, tak po ráně
do hlavy od soupeřova bloku v tie-breaku, si toho ze hry příliš
nepamatuji. Jak jsme čekali, soupeř byl nepříjemný a navíc jsme se museli
vypořádat i s nepřízní rozhodčích a to hlavě ve druhém setu.
V prvním setu jsme bojovali a stále se snažili soupeře utrhnout, což
se víceméně dařilo do doby, než se na servis dostal Boula a čtyřmi dělovými
servisy nás rozhodil. Po tom co se nám otočit, jsme set dotáhli do úspěšného
konce. 25:21. Soupeř ve žlutém však nesložil zbraně a druhý set, i s malou
pomocí rozhodčích, získal ve svůj prospěch. 21:25. O třetím setu se rozhodovalo
až v koncovce, kde jsme pevnější nervy a ruku ukázali my, bod byl tedy
doma. 26:24. Soupeř však nesložil zbraně a ve čtvrtém setu nám nedali šanci.
17:25. Šlo se tedy do tie-breaku, již potřetí v této sezóně. Tak tedy do
třetice všeho dobrého, v našem případě spíš zlého. Soupeř rozjetý ze
čtvrtého setu si šel pro 2 body. 13:15. Takže ani třetí tie-break v sezóně
jsme nedokázali vyhrát.
Po zápase se někteří z nás přesunuli do restaurace Pod lípy, kde
následovalo občerstvení. Ti odvážnější později pokračovali do baru B52 na
oblíbený drink B52.
19.10. – ČZU Praha C 3:2 (16,-26,-21,23,11)
V sobotu nás tedy čekal sebevědomí tým složený z dorostenců
ČZU. Při rozsmekání to vypadalo, že soupeř nám rozbije palubovku, ale začátek
setu absolutně nechytil. Otočili jsme a na podání se dostal Lukáš a Bylo
z toho buď eso, nebo míč zadarmo, které jsme bez problému skládali. Od
stavu 13:0 se set už jen dohrával. 25:16. V druhém setu se ale soupeř
oklepal z debaklu a byla z toho tahanice. Soupeře táhnul hlavně
univerzál, teprve 17 let starý Donovan Džavoronok a to jak v útoku, tak na
podání. 26:28. Velmi podobný průběh měl i set třetí, který jsme opět získat
nedokázali. 21:25. Šli jsme tedy bojovat o tie-break a boj to byl podařený, i
když soupeř stále „kousal“. 25:23. A bylo to tu druhý tie-break v tomto
týdnu a celkově již čtvrtý. Už jsme to prokletí museli zlomit. Bohužel jsme
začali velmi nepovedeně. Stav 0:4 nenaznačoval, že bychom měli konečně
„pětiseťák“ vyhrát. Ale na podání se dostal David a svým servisem nadělal
soupeřům hromadu problémů. Stav jsme otočili a tie-break konečně vyhráli.
Josá!!!
Byl to další desetisetový maratónský víkend, ale víceméně úspěšný. Zisk
tří bodů z dvojzápasu nás posunul na čtvrtou příčku se stejným počtem bodů
jako má druhý a třetí. Letos to bude opravdu velmi vyrovnané.
Tury
Žádné komentáře:
Okomentovat