pátek, října 30, 2009

ČZU Praha - MFF Praha 3:1

Takovej to mohl být pěknej den, nemusel jsem do Ústí, což mi teda došlo těsně předtím než jsem se otáčel na třetím kilometru dálnice na Ústí. Cestou na zápas Praha prázdná, prostě paráda. A pak najednou 1:3 a chvíli na to mi Medvíd tupí nůžky kamenem…. A to ten den tak pěkně začal.


Tak jsme se jako vždy slezli před zápasem v šatně, vyslechli si pravidelnou poradu, která vzhledem ke známému soupeři měla hlavně význam pro nováčky a pro Lůďu, který dle tenisové teorie vše po zápase zapomene. Skoro bych se vsadil, že to stejně zapomněl někde mezi šatnou a halou. Během porady do sebe pár hráčů nalilo red bull, aby se vůbec udržela na nohou a šlo se do haly. Během rozcvičky nám dorazila sada nových dresů, ale schovali jsme je na lepší časy a dobře jsme udělali. Někdy bych chtěl mít tenistovu schopnost na vše zapomenout, ale bohužel si vše pamatuju, tak se vyjádřím ke hře.

1. set

Projev hry samotné nebyl špatný, ale nemohli jsme za žádnou cenu složit. Strategie složit přes Ptáka nějak nefungovala a každý náš útok byl nadražen.

Samotné podání byla taky tragédie, ČZU nemuselo skoro hrát a každou ztrátu jsme jim ulehčili.

Nečapli jsme, ČZU čaplo.

2. set

Druhý set šel do hry Rohlik. Určitě vnesl na hriště život, ale na jeho moderní pojetí rychlé hry neslo ovoce do té doby, než narazilo na limity hráčů ze staré školy. Hráč ze staré školy se vyznačuje následujícími schopnostmi:

- stačí mu to dát do výšky a on to složí mrdou blok neblok

- stačí mu to dát na jednoblok či bezblok rychle a on to nesloží

Takže na tom se bude muset ještě zapracovat.

Druhý set jsme vyhráli stylem, že jsme se radši nepokoušeli skládat, ale pinkali jsme to přes síť a pak jsme zablokovali. Vyhráli jsme snad i v housce. Tahle strategie byla úspěšná, ale nevydržela.

3. set

Hrali jsme vyrovnaně, ale někde se stala chyba.

Gális nás bohužel nezachránil.

Hrálo se málo středem a zase jsme nečapli. ČZU zase čaplo.

Měli jsme míň štěstí.

4. set

Naše libero už bylo tak vzteklý ze smečařské neúspěšnosti, že se ani nemohlo soustředit na příjem a dokonce jeden úplně rozselo.

Do hry nastoupil Kulich, který byl tak namotivován, že málem třemi prvními smečemi přetrhl lanko a nebo chtěl roztrhat síť úplně, aby odvrátil prohru.

Vidím v tom jedno hlavní ponaučení:

MUSÍME TRÉNOVAT MRDY A BALKÓNY!!!!

Zbirák

1 komentář:

  1. Yeah ... to je rec. dostat jeste jednu nahru na doskok tam by se mi to mozna i podarilo. Snad budu dneska taky jen prihlizet.

    OdpovědětVymazat