pondělí, ledna 26, 2009

Č. Budějovice-MFF Praha 3:0 (16,17,23)

Člověk se stále učí, marná sláva, a občas si přitom i pěkně naběhne na hrábě. Jako jeden smolař, který po zápase s HavlBrodem neopatrně upozornil na fakt, že nejenomže že by se mělo střihnout o aktualitu o tomto zápase, ale že jsme zapomněli střihnout i po budějovickém výprasku, a co čert nechtěl, už je obě prošmiknul.



Ale k zápasu s Budějovicemi. Jelikož mám v Budějovicích spoustu kamarádů a utkání jsem avizoval hodně dopředu, sehnal jsem nám na zápas více fanoušků, než měli domácí, což ale nevím, zda se po našem matném výkonu povede i příště v případě, že bychom s Budějovicemi hráli v play off. Docházka byla 100% (nepočítám-li pana Pravítka), což už se nedalo úplně říci o přibalené formě. Nemá cenu to zde asi nějak pitvat, první dva sety byly jako přes kopírák. Při jednociferném skóre to bylo ještě plus mínus vyrovnané, technický time byl v prvním setu za stavu 16:12 a ve druhém setu 16:13 pro domácí, ale v koncovkách místo nějakého vzedmutí následovala vždy ještě série chyb – v obou setech jsme závěr po technickém tajmu prohráli 4:9. Během druhého setu nás někteří diváci dokonce chvíli zkoušeli povzbudit roztleskáváním před podáním, ale moc to nepomohlo. Celkově lze říci, že jsme soupeři nezaškodili ničím.
Třetí set byl o poznání napínavější především díky tomu, že nám soupeř neujel, a pokud si pamatuju dobře, na 16:15 jsme dávali my. Pak jsme se dostali do vedení 18:16, ale kolem dvacky již bylo vyrovnáno. Osud tohoto setu nakonec výrazně ovlivnil rozhodčí, který byl stejně jako Průche zřejmě překvapen, že to tuším Plavčík opřel do lajny, zatímco předchozích 20 útoků nekompromisně skládal do diagonály, a trefil do nohy Průcheho spurtujícího zezadu k síti zřejmě čapnout ulejvku, kterému se to odrazilo ještě od ruky nahoru a mohli jsme hrát, ale pán na empajru fouknul nekompromisně, že byl míč na zemi a nehodlal o tom diskutovat. Zřejmě spěchal na autobus, ani se nešel poradit s druhým rozhodčím, který to musel stejně jako my vidět zboku naprosto zřetelně. Tento zářez dal soupeři v koncovce dvoubodové vedení, které již nepustil.
Co mi ze zápasu utkvělo.
Tragické podání. Odhadem každé třetí jsme zkazili (většinou roura do autu) a z těch, co jsme dávali, až na výjimky neměl soupeř žádný problém přihrát. Výjimkou byla 2 Malináčova prasata jedno jako druhé centimetr za síť, třetí mu bohužel o fous zhatila páska.
Špatný příjem. Jeden z Kustodových méně povedených zápasů (nejen v koncovkách).
Celkově mrtvolná atmosféra.
Málo pokusů trenéra (byl s námi tentokrát Olda místo Standy) pootočit kormidlem dějin. Tajmy jsme snad ani všechny nevyužili a střídání na to, že nás tam bylo 12 a první dva sety dopadly 16 a 17, mohlo být více. Těžko ale říci, zda by to něčemu pomohlo.
Spolehlivost soupeřova příjmu a smečařů.
Zbytečná vložka namachrovaného Reného Dvořáka s rozhodčími.

Traduje se, že v Budějovicích nevyhráváme, ale šlo určitě udělat více.

Havlíčkův Brod-MFF Praha 1:3 (-15,-16,21,-18)

Na hřiště posledního HavlBrodu, který nevyhrál dosud ani zápas, se jelo pro povinné vítězství a průběh zápasu nenechával nikoho na pochybách. To platilo až do 3. setu do stavu 14:12 pro nás, kdy Medvíd vzadu v rozcvičovacím čtverečku utrousil „Tohle už se nedá prohrát“ a „navíc, když jdu teď na sako a spasím to tam“. Na síť skutečně po naší točce na 15:12 šel a prvním balónem po jejich točce zazvonil o Havlbroďáka pod nohy, bohužel ale své vlastní. Pak následoval Mácův pokus o ulejvku přes zřejmě nějvyššího člověka ve zdejším okrese, kterou se mu, bídák, nerozpakoval hodit rovnou zpátky, pajp Koubeho a smeč Zbiráka, které obě nějak čapli a složili. Po technickém tajmu naše šedivka pokračovala podpořená nepřesvědčivým příjmem, takže Standa musel sáhnout dokonce k dvojstřídání. Otočit se nám proti beznadějně poslednímu družstvu tabulky podařilo i tak až po osmi (!) balonech za stavu 20:15, což už se ale ukázalo být pozdě, a tak si domácí připsali na své konto devátý vyhraný set v soutěži, z toho druhý s námi. Čtvrtý set už byl po vyrovnanějším začátku ale opět podle papírových předpokladů a žádné drama jsme nepřipustili.
Speciální pochvalu zaslouží Průche, který ke svému standardnímu výkonu přidal ještě nevídaných cca 15 bloků, a já s Luďou, kteří jsme Medvída požádali, aby si už radši během čtvrtého setu nehrál na prognostika, čímž jsme vlastně vyhráli zápas.

David

Žádné komentáře:

Okomentovat