Svez si svého Neutrála

MFF Praha - Kladno 1:3 (-21,22,-24,-25)

Skončila soutěž a začíná nová a vyhecovanější minisoutěž zvaná PLAYOFF. Po odhození volebního lístku a přežití volného víkendu jsme se opět s vervou vrhli na trénování. Naším soupeřem bylo na 110% hrající Kladno. V pátek jsem se nahlásil jako závozník k soupeři, se kterým jsme si nádherně popovídali o kinematografii, že jsme ani nepostřehli defekt na zadním kole v půlce cesty. Srandovní zvuk jsem svedl na díru ve výfuku a soupeřovo vozidlo jezdilo Prahou po ráfku a vypuštěnou duší.

Kladno je blízko matičce měst a horníci z Lucerny a Poldováci dojeli na čas, nažhaveni nás ukovat co nejrychleji a rychle zpět. Dovezli sebou spoustu fanoušků, i když se hrál i Davidův pohár a dilema tenis nebo volejbal bylo nutné. Těm, kteří si došli pro nezapomenutelné zážitky do Hostivařské Arény, děkuji za podporu, opět naše davy přečíslili kladenští ovšem naše davy se pomalu, ale jistě rozrůstají.

A zpět k volejbalu, kdo se dokázal postavit, ten hrál. Po zjištění, že mé vítězné ponožky zůstaly na topení, jsem usoudil, hlavně v klidu mám jen tyhle, tak se nezpoť, budeš v nich celou cestu domů. Intenzivní rozházení na koš a strečink následoval rozpink. Na mě vyšel, kapitán a bylo to maso. Dokonce i soupeř utrousil pod sítí pár chlácholivých slov, že to Lukáš nemá jednoduché. Nastoupili jsme v modrých dresech v sestavě Lukáš (C), Štěpán, Rohlík, Párky, Malináč, Kulich, Zdenán na lavičce nás reprezentovali novopečený tatínek Káda, a Edgar Davis. S deníčkem v ruce nás řídil jako obvykle Standa.

První set nezačal zrovna nejlépe z mé strany. Vše vystihuje nápěv:

Jdu vám takhle po hřišti, najednou přilítl balón,

Tak jsem k němu vyskočil a deku dostal.

Standa mě šibalsky nechal, abych se smažil ve vlastní šťávě, zřejmě za středu čtvrtek. Tahle jsem míč ještě lovil pod nohama hned znova, než se mi podařilo seřídit antény a dva poslední balóny přehodit přes síť. To samozřejmě stačilo ostatním k uvědomění, že dnes to teda budeme hrát v 5ti. A dařilo se jim výborně, Rohlík si postupně rozehrál smečaře a blokaře, kteří byli k nezastavení. Avšak Kladno už nedokázali dohnat, protože jejich levoruký univerzál neudělal chybu. Prohráli jsme 21:25 a soupeř už začínal s mým povzbuzováním.

Do druhého setu se šlo beze změny. Vítr začal foukat na druhou stranu a štěstí sedlo na kouzelnou pracičku. První náhra a bod. Sice se ozvalo „náhoda“, ale potěšilo to. Druhá náhra bod. Přidal jsem ještě blok a Malináč vedle mě taky a rázem 6:2 a pohoda na servisu. O náskok jsme přišli vzápětí pár nevynucenými chybami, ale rutinérsky jsme ztrátovali středem sítě v podaní Zdenána a Malináče. Na hlavním kůle Lukáš tvrdil muziku a Párky létal. Na servisu se nám dařilo, takže Kladnu zůstal jen hlavní kůl a na handě doskok plná řádka připomínek, za kterou byli odměněni žlutou kartou a tak "Turyho brácha st." poslušně odevzdal balon a místo plichty jsme vedli 14:13. To stačilo k zisku 22 bodů a set jsme vyhráli my. Kladno poznalo mou temnou stranu, z 6/11 a tentokrát žádná chyba. Každá reakce má však svou proti reakci, takže mi ubylo v hale fanoušků a ti si začali všímat jiných maličkostí u spoluhráčů a postupně začali stavět trojského koně.

Třetí set nás zachytil ve stejné formě, mě překvapilo, jak úspěšný jsem a kdykoliv jsem promáchl a netrefil, tak některý z kladenských soupeřů ochotně tečoval. Od začátku do konce se Kladno tahalo za kratší konec. Středáci ubrali na síle a už nebyli tak nekompromisní. Mě taky nic nelétalo, ovšem Párky si užíval zápas, jak se patří. Kladenský lodivod, pan Fortuník, postupně zapojoval do sestavy nové tváře z lavičky a zkoušel se zpomalit narůst bodů na našem kontě, ale neúspěšně. Na hřišti se objevil "Turyho brácha" (pozn. autora starší), Geňa a nový nahrávač. Vedení 23:19 jsme ovšem trestuhodně vyházeli i přes jasné pokyny Standy. Na sebe to vzal 3x Párky, a podařilo se otočit stav 24:24. Neuvěřitelná partie, kterou pan Fortuník rozehrál, nakonec slavila úspěch a my jsme darovali třetí set soupeři.

Předchozí set nikdo nekomentoval a rozhodli jsme se do toho pustit ještě s větší nadšením. Vypracovali jsme si náskok 18:11. Válcovali jsme kladeňáky až jsme jednomu z nich přejeli kuří oko, nedal si to líbit a remcal tak dlouho až mu náš kapitán fyzicky domluvil, jak se má vyjadřovat. Zápisky z disciplinární komise uvádí výpověď insultovaného, ... obrovská rána na solar-pexus, vyražený dech, nakopnutá holeň, několikanásobné pohmožděniny v levé oblasti horního trupu ..., a to vše prosím jedním dotekem ruky. Rozhodčí vůbec nezareagoval, jak se rychle splašily kapitánovi kladiva a až po hlasitých prohlášeních obou aktérů začal s nastolováním pořádku. Lukáš místo ručníku dostal žlutou kartu, protože na druhé straně sítě se už žlutilo, bylo to jen s domluvou. Za napáchanou bramboračku nakonec dostali oba rozhodčí kartáč od delegáta. Při herní pauze jsme si symbolicky dotáhli trojského koně a zbourali naše obranné valy, protože Kladno udělalo 6ti bodovou šňůru pod dirigentskou hůlkou australského smečaře Andrew Roye Earla a schylovalo se k dramatu. V hale vzrostla hlučnost, jak fanoušci podporovali své favority. Stav se srovnal na 22:23. Párky se rozhodl, že bude hrát hlavou, ale dostal takovou ránu při blokování, že na odražený míč vzadu za hřištěm už nikdo nedosáhl. Nepomohl ani hlášený aut při podání Turyho bráchy st., který doplachtil půl metru do hřiště. Opatrnost se nevyplatila ani mě a míč jsem nadvakrát nepřehodil, nakonec to za mě dohrával na druhém kůlu Párky. Stav 25:25. Kladno nás vyučilo 25:27 na sety 1:3 z produktivity a vytrvalosti. Dokázalo mistrně využít všech výhod prostředí a odvezlo si cennou výhru do začátku. Sám jsem kroutil hlavou, a hledal příčinu, kde se to zvrtlo. Hráli jsme výborně, Rohlík neměl žádný dvoják, Štěpán neuvěřitelně krotil soupeřův servis, až na ten hlášený aut. Kromě prvního setu jsem i já předvedl nadprůměrný výkon, Párky exceloval až na 3 míče. Lukáš 100% výkon, ale přidal k němu žlutou kartu. Blokaři solidně.

Nezáviděl jsem Standovi noční rozbor.

Start do PLAYOFF nám moc dobře nevyšel, soupeř hrající na 110% nás dokonale zaskočil a my zaskočili do Beerpointu na jedno Unětické, fandit býkům a diskutovat o rodeum.

Denní citáty:

..." Co to máš? Nekecej, živočisný uhlí, vážně jo? To jako aby ses z toho neposral?"

..." Dokud nemáš tepovku 120, tak si nepinkám."

..." Běž si brečet, Žalobníčku!"

..." Ty tam nemáš zeď, co?"

MFF Praha - Kladno 3:2 (-20,-19,14,15,12)

Ranní procházka Prahou dvakrát nepřispěla ke zlepšení nálady stejně jako vyměňování SMS s kladenským táborem. Usínalo se těžko a dlouho. Vstávat se nechtělo, lákadlo čtyřhra Berdych, Rosol vs. Wawrinka, Chiudinelli udělala víc než dvakrát zamáčknutý budíček. Na Moravě se postupně plnily ochozy místními od poledních hodin. V 14:00 se fanoušci vybarvili a proměnili se v náruživé kuřáky a tak jsem udal pár stravenek za oběd a šel si po svých. Vzniklou časovou mezeru jsem se rozhodl doplnit vzděláním o desetinožcích zastoupených u nás, kteří mají úžasnou schopnost rozlišovat škodliviny ve svém okolí. Den "Blbec" to nebyl, poněvadž se mi ozval pověrčivý řidič a nabídl opět místo závozníka se slovy: "Včera jsme vyhráli, proč něco měnit?" Nezapomněl jsem ani na mé vítězné ponožky. Místo kinematografie bylo pochopitelně hlavní téma hovoru včerejší zápas. Konverzoval jsem, s Davis cupem jsem úspěch neslavil a detail o mém vstávání špatnou nohou jsem náhodou opominul. Nebylo třeba nic říkat, za vše mluvily činy a výkony. Ruka se točila, ale trefit míč přesně dlaní byl pro mě nadlidský výkon. Nepřestával jsem ve snažení a mydlil, co to dalo, palec, malíková hrana, předloktí, jednou jsem dokonce promáchl i naprázdno. Tímto bych se rád omluvil, nejprve fanynce Kladna v šedém roláku, panu Fortuníkovi, fyzioterapeutce Kladna, kamarádům co za Kladno hrají, za to, že dostali zásah zbloudilým míčem, dále mým spoluhráčům a především trenérovi za to, že nebyli ušetření a museli na to koukat. A samozřejmě Lukáši, který si se mnou musel celý týden pinkat a to i dnes :). Bída a zmar se mi lepila na levou ruku a hřiště bylo "Terra incognita". Naděje umírá poslední, proto jsem čekal opět na nějaký ten kouzelný moment, co změní mou auru a úspěch převáží.

Standa to nenatahoval a stručně řekl: "Hrajeme bez Davida." a poslal na steč do hřiště borce v bílých dresech s modrými trenýrkami. Sestava byla Lukáš (kapitán), Párky na smeči, Malináč a Zdenán, Rohlík s Kulichem, na postu libera Štěpán. Na lavičce nás jistil už jen Edgar David.

První set jsme začali překvapivě dobře, díky Malináčově bloku. Podařilo se mi i zariskovat servis a zvolil jsem skákanou verzi. Jak rychle jsem poslal míč na půlku soupeře, tak dvakrát rychleji se vrátil z pozice univerzála. Magic-moment se zatím nedostavil, a obložení v hale dostávalo svou tréninkovou dávku. Náskok se rychle vypařil a my jsme zdatně sekundovali útokem středem a hlavním kůlem. Kladno ovšem přidalo ještě útok handou navíc, koncentrovaný výkon na příjmu a to přetavili v bodové vedení, které nakonec podtrhli odvážným servisem. Stav 20:25, mírně napružená nálada v týmu, nás provázelo na druhou stranu hřiště.

Druhý set byl vyrovnanější, tahali jsme se, bod sem, já bod tam. Začínal jsem být už nevrlý. Nekončící šedivku podtrhl utajený signál Kladna 46, kdy po mém škobrtnutí Jan Poduška na bezblok hřebíkem z hlavního kůlu málem umáznul deblovou čáru, následovalo jeho 30 sekund slávy. Stav 10:12 nebyl tak hrozný, za pár otoček jsme přišli do divadla, galapředstavení se odehrávalo na servise v hereckém podání Daniela Hykše. Time, Time, čapání ve 4, technický Time, střídání Edgara, střídání zpět. Trefil se do všeho a nešetřil nás. Vytvořil spolehlivý kladenský náskok, který jsme již, jen kosmeticky upravovali. Můj výkon a hlavně komentáře udělalo své, do červených hodnot se podařilo vytočit motory minimálně 3 závodních aut v týmu včetně Standy. Dostal jsem ceres a šlo se hrát další set. Tentokrát se hrálo i proti statistice.

Vypjatá situace a hozená rukavice si žádala zvednout a přijmout výzvu. Nečekaným hrdinou se stal Malináč. Přijal výzvu, nechal si podat míč a šel na servis. Eso vpravo dostal "Turyho brácha" st., pak na středu libero, nalevo Andrew Roy Earl. Po oddechovém čase, k našemu překvapení, Malináč zopakoval se stejným úspěchem servisový hattrick a stav 8:2. Zamlklý po Standově intervenci jsem chodil po hřišti a hledal nějakou maličkost jak se zkusit chytit, stále bez úspěchu. Smutek se mi vyloudil na tvaři. K tomu se ještě přidala netrefená smeč, která nejen skončila v autu po vytlučeném bloku, ale především přímo na palci a ten povolil. Konsternované Kladno opět zkusilo šachy se střídáním. Byli jsme proti a v pohodě vrstvili bodík po bodíku. Příděl pro Kladno se zastavil na 25:14. Statistika tentokrát nevyhrála a utvrzeni ve svém výkonu jsme měnili strany.

Čtvrtý set, jak někdo poznamenal, byl souboj dvou servírujících titánů za Kladno Daniel Hykš, za nás Malináč. My ostatní jsme byli komparzisti. Mě se podařil jeden doskok zabalit do půlky saka a potom trefit neskutečně zadní rožek soupeřova hřiště. Blokařsky mi seděl více Andrew, ale taktik Fortuník mi ho vystřídal za Podušku. Ten zase seděl Zdenánovi. Párkymu se podařilo zablokovat na handě. A Lukáš trefil po lajně libero do hlavy (nebo do ramene). Set 25:15 a šlo se do zkráceného setu, podobně jako ve švýcarské Ženevě. To jsme samozřejmě nevěděli.

Pátý set Kladno startovalo opět svou linku na body. My jsme ji měli v provozu a stav narůstal v náš prospěch. Důležité dva bloky Hykše přinesly jiný obraz hry a změnu stran za stavu 8:6. Hadí taktika, uspat kořist a kousnout se podařila. Vyhraný zápas jsme vzali Kladnu z hrsti a díky vyházené koncovce prohráli tiebreak 15:12. Tečku jsem udělal prohranou střižbou o aktualitu s Lukášem ve finále, pro kterého to byla satisfakce za tento týden zvýšené hladiny adrenalinu. Proti včerejšku jsem byl poloviční, nejsvětlejší okamžik byl, že poslechl jsem Standu. Klobouk dolů před spoluhráči, zasloužil jsem si tečku po druhém setu :). To je z volejbalového klání vše. Série je vyrovnána a nás může jen mrzet první zápas. Domácí konfrontace ukázala, že dvojice MFF a Kladno jsou vyrovnané týmy a budoucí výsledky jsou opravdu 50:50. Divácky atraktivní zápasy se v příštím týdnu přesunout na palubovku Kladna, kam pojedeme se stejným cílem, jako Kladno přijelo k nám, ukořistit jeden zápas.

Rychle jsme naskákali do aut a hurá do roztomilé hospůdky Unter den Linden, kde se jsme se dozvěděli, že Davis cup se stále hraje, ač jsme hráli 5 setů tak stihli konec. Kádovi se podařilo sehnat všechny kmotry a kmotry pro svého nejmenšího Lukáška, kterému přeji hodně zdraví. Poctivě jsme se všichni snažili. Kapitán má u mě schovanou hotovost za Gambita (8x peprmint a 1x jablko), jak jinak jsem opět prohrál, a on potom měl jen 56 Kč. Ale to už dopíšu v další kapitole, až budu psát Vzpomínky na nejúspěšnější sezónu na Matikách.

Denní citáty:

..." Něco podobného dělal Kačer a usnul při tom."

..." Dodnes jsem si myslel, že Holous měl nejhroznější rozcvičku, ale spletl jsem se."

..." Bacha zas on, schovejte se do hřiště."

..." Já jsem tak nasranej, že budu radši nadávat tobě, Davide, jo?"

..." Buď už laskavě zticha, Kulichu."

..." U-kášek !!!"

Kulich