byl v zásadě úplně na hovno. Tělocvičnu na Proseku opravdu nemusím, je to tam celý nějaký divný. Už minulej rok jsme se tam trápili jako sviňa. No a když se k tomu přidaly nové míče, které si lítaly, jak chtěly, nevěštilo to nic dobrého.
Páteční zápas se podobal jedné velké křeči. Snažil jsem si vzpomenout alespoň na jednu pozitivní věc, ale vymyslel jsem jen to, že bylo s podivem, že se z toho někdo nepoblil. Příjem jsme honili všude možně jen ne v oblasti přední zóny. Nahrávači tradičně v tělocvičně s nízkým stropem nahrávali sotva nad pásku, takže po většinu času jsme lobovali nebo ulejvali. Servis jsme většinou nedali a když přece, tak byl srovnatelný s tím, co dávali žáci na tréninku před naším zápasem. Takže obrana taky v loji, je možno vyzdvihnout snad pouze Lukášem fantasticky čapnutou bombu z jedničky, jejíž dohrávku na bod však precizně znesvětil Mácíček žudlou do bloku. Snažili jsme se bojovat, ale bylo nějaký marný…
Sobota v domácím prostředí nabídla z naší strany již poněkud lepší volejbal, i když k uvolněnému výkonu to bylo tedy dalek. Taky přišli diváci – konkrétně Béla s rodinou a Perušičovi bez Perušiče, takže jsme měli plný dům (jo a ještě taky naše krásky Jana s Věrkou). Vždycky si myslim, že před Věrkou se bude Holous snažit, ale ani tohle už nezabírá. Depa, jakmile má chlap svý jistý, už na to sere. No nic, prostě první set jsme hráli v podstatě na hovno, ale naštěstí vyházeli koncovku. Druhej set se z ničeho nic Máca rozhodl, že začne smečovat, takže to bylo o poznání lehčí. No a ten třetí, takový plácání, boj o každý bodík a nakonec velmi správné rozhodnutí rozhodčího o provinění soupeře dotykem sítě a ukončení v zásadě nehezkého zápasu.
Toť vše, snad to půjde lépe…
LK
Žádné komentáře:
Okomentovat