Vrchlabí – MFF 3:2 (-22,17,25,-16,13)
Jablonec – MFF 3:1 (24,27,-16,19)
Sedím v letadle a rolujeme na volnou runway. Příštích 9800km přemýšlím, co všechno mě čeká po přistání v zamrzlé Praze. Láká mě možnost poprat o sestavu pro dva poslední zápasy, ve kterých budeme bojovat o třetí příčku tabulky a tak rodiče a zabalená krosna z letního Ria de Janeira budou muset počkat ještě o jeden týden déle. Rozhoduji se pro volejbal s přihlédnutím k pozici našich soupeřů a k výkonům, které jsme předvedli v prvním měření naších sil. Snad mi měsíční chození a cestovaní po rozpálených brazilských plážích a horách neubralo z volejbalových schopností, pro jistotu to jdu zjistit na trénink.
Na prvním letošním tréninku se dovídám, že sestava během ledna docela prořídla vlivem zranění, studijních ba dokonce i nově nabytých rodičovských povinností, a tak v devíti lidech, bez hlavních opor se vydáváme na sever do Vrchlabí a do Jablonce.
Vrchlabí – MFF 3:2 (-22,17,25,-16,13)
Páteční cesta uběhla docela rychle, dokonce se podařilo Davidovi smazat mé čtvrthodinové zpoždění a tak do Vrchlabí dorazila pozdě jen jediná posádka ze tří. Vrchlabí proslavené svou velikou oblibou a volejbalovou návštěvností opravdu nezklamalo. Nad tribunou pro 250 lidí byl dokonce vyvěšen velký plakát vítající jednoho z tamních rodáků hájícího barvy MFF. Nad portrétovou fotografií v nadživotní velikosti byl nápis “VÍTEJ ZPĚT, KÁDO“.Bohužel Káda si nemohl tento pro něj prestižní zápas užít z pozice hráče, kvůli rekonvalescenci ze zranění a tak co by fanoušek přihlížel volejbalovému klání. Tribuna se pomalu začínala plnit již hodinu před zápasem a tak jsem vyrazil do šatny se převléknout a na předzápasovou poradu. Záhy se dovídáme, že náš jediný nahravač si nabalil jen jednu botu. Na vtípky Holouse užije, ovšem tentokrát si srandu nedělal. Káda “zachránce“ naštěstí měl na sobě volejbalovou obuv a tak Holous nastoupil pro něj v netradičních o jedno číslo větších botách. Poradu si nepamatuji, protože trenér pouze apeluje na hraní naši hru a vyvarování se našich chyb. Standa zvolil variantu s liberem.
Sestava byla následující. Holous na nahrávce, na účku nastoupil Zbirák, na blok byli nominováni Zdenán a Malináč, smečaři Medvíd s Lůďou a libero přebral k velkému překvapení René. V záloze zůstal David s nedoléčeným loktem a já, brazilský odpadlík.
Před asi 80ti diváky začal první set. Tahanice o každý bod. Druhý balón a Malináč kulhá z palubovky, při sestavování dvojbloku, po menší kolizi s Medvídem, mu povolil kotník. Naštvaně zpevnil ortézy kobercovkou a vrátil se do hry. V první půlce setu jsme měli více ze hry a náskok 4 bodů, ale Vrchlabí díky bojovnosti dokázalo po druhé technické přestávce stáhnout bodové manko. V koncovce jsme opět odskočili a nenechali nic náhodě a dokráčeli jsme pro první set 25:22. V prvním setu exceloval Lůda na útoku, Medvíd rutinér přitahoval bez problémů skákaný servis soupeře, na útoku se v prvním setu pouze zahříval. Zdenán zůstával na hřišti bez střídání, přitahoval a polařil také bez problémů. Zbirák se neomylně zastřeloval a stával se tahounem mužstva.
Druhý set začal v opačném gardu. Na servis se dostal Aleš, svou diskutabilní plachtou padající do hvizdu rozhodčího, potrápil jak Medvída tak Zdenána. Rázem jsme to byli my kdo musel dotahovat. Tento set nás zlobil servis domácích a chyby na příjmu. Holous kouzlil, ale nepřipravených nahrávek jsme těžce otáčeli. Smečaři na hlavním kůle zmizeli, jejich zalívky soupeř vybral a jedinou jistotou byl Zbirák. To však nestačilo a naše bodová ztráta se prohlubovala. Za stavu 14:22 jsem vystřídal na smeči trápícího Medvída, a po dvou výborných servisech Zdenána a Malináčových bloků kosmeticky upravili skóre na 16:23, poté přišla páska při útoku středem a naděje na vítězství druhého setu byla teoretická. Zbirákův útok handou ještě přidal 17tý bod, ale to bylo z naší strany vše 17:25 a bylo na sety vyrovnáno 1:1.
Do třetího setu nastoupila zahajovací sestava. Rozehraný soupeř neubral tempo, ale i tak se nám podařilo držet asi tří bodové vedení do koncovky 17:20. Bogův servis a dva vrchlabské bloky zdramatizovaly třetí set. Stav 24:24 polil soupeře živou vodou a set vyhrál 27:25. Nejvíce byl vidět Zbirák, který tvrdil hru, seč mu síly stačily.
Čtvrtý set jsme se po krátké domluvě dohodě domluvili, že na ně vlítneme. Holousův servis, Malináčovy ruce nad sítí udělaly své hned od začátku a tak jsme sbírali bod za bodem. Soupeř vystřídal dosud neomylného Fílu za Matese, který byl při chuti a dával ránu za ranou, pro nás ještě lépe, do autu. Reklamní přestávka za stavu 16:10 byla pro nás příznivá. Dotočili jsme v klidu do koncovky a poslední soupeřův servis do autu nám daroval čtvrtý set v poměru 25:16, to jsme dávno mysleli na rozhodující pátý set.
Tiebreak jsme začali aktivněji než soupeř, který se vrátil k osvědčené a zkušené sestavě s Fílou. Holousův servis, Medvídovo - Zdenánovo pole, Zbirákovy pohotové reakce jsme přetavili v postupný náskok. 2:1, 6:3. Výpadek koncentrace dovolil soupeři snížit na rozdíl jednoho bodu. Strany se točily za stavu 8:7. Ale rčení o překročení dvanáctky vzalo za své. Stav 12:10. Na soupeřově servisu Mario, lehká plachta. Blok. A jako přes kopírák, lehká plachta, čapnutá zalívka a soupeřova zalívka. Bod. Náš TIME, stav 12:12. Krátká porada. Vrchlabí podalo plachtu, Lůďa si přitahuje, Holous posílá zpět na Lůďu, a ten nekompromisně po dlouhé diagonále pod svoje nohy. TIME, stav 12:13. další plachta, Medvíd za jedna, a balón putuje po ose Holous Zbirák. Bod pro nás. 13:13. Lůďa má servisu. Plachta a soupeř si bere 14 bod, podává plachtu. Příjem za jedna. Holous dává šanci Zdenánovi, a ten útočí ránou do pozice čtyři, kde neuvěřitelně čape Fíla jednou rukou, balón opět na naší straně a opět přes Zdenána, tentokrát ošetřenou smečí trefuje opět Fílův bagr. Soupeř utočí středem, Zdenán staví blok. (… A teď si to moc nevybavuji, ale myslím že ublokoval …). Bogo zkouší štěstí přes Fílu, který přehazuje síť, vysokým obloukem do zadních pozic. Lůďa připraven pinkat v 6tce. S Davidem křičíme AAAUUUTTT, ale bylo by asi o fous. Lůďa pinká a míč letí pouze na trojku, Holous s problémy posílá za hlavu, aspoň na doskok Zbirákovi jako přednímu. Zbirák ukončil set. 13:15.
Chvilka ticha a potom už jen potlesk pro místní borce. Při podávání rukou jsem si uvědomoval, že jsme zpackali boj o třetí místo a o budoucího soupeře v playoff Brno. Paradoxně to znamenalo žádné cestování z Prahy, což asi více vyhovuje. Teď už jsem přemýšlel zda se nám podaří splnit vytčený cíl, na kterém jsme se dohodli před začátkem sezony. A tak se devět statečných rozdělilo na dvě posádky. Jedna putovala s Davidem zpět do Prahy a druhá zapila pětisetovou bitvu ve Vrchlabí, odkud druhý den pokračovala směr Jablonec.
Jablonec – MFF 3:1 (24,27,-16,19)
Večer jsem se popral s 298 nepřečtenými maily do ranních hodin a znaven čtením jsem upadl do spánku. Počasí v sobotu dopoledne bylo úžasné, sraz na Míráku jsem stihl dokonce o 5 minut dřív, vše bylo na nejlepší cestě k úspěšnému dni. Zdání klame. David v autě zapnul navigaci a ta napočítala čas příjezdu 15:45, ale na posledních deset kilometrů stále ukazovala 45 minut a to už bylo divné i nám. S luxusním náskokem půl hodiny jsme dorazili do Jablonce, kde čekaly tři zprávy: dobrá, špatná, a s otazníkem. Malináčův kotník je v pořádku. LŮĎA SKONČIL S VOLEJBALEM. Prý dorazí Lukáš. Špatnou zpravu jsme brali zprvu zase jako kanadský žertík, když se však ani po pěti minutách se Lůďa nikde neobjevil, museli jsme tuto zlou informaci akceptovat. Variant bylo několik.
a) Lůďa se schovává na záchodě, po včerejším večeru.
b) Lůďa neunesl pozápasovou kritiku, která se snesla na večer v hostinském zařízení. Sbalil se a odjel do Prahy
c) Lůďa si zlomil ruku.
Možnost a) jsme vyřadili. K rozluštění hádanky přispělo Standovo pídění po vysvětlení ranní sms (okolo druhé ranní) od dotyčného. Slovo si vzal Holous a pomalu nás osvětloval včerejší večer. Stalo se to asi takto. Po večeři v restauraci u haly se vydali směrem k hotelu. Při bloudění Vrchlabím skupinka hráčů MFF minula hospodu s pingpongovým stolem. Na Lůďovo konstatování, že s Holousem neprohraje ani set, se ozvalo důkaz místo slibů. A pingpongové utkání mohlo začít. Stav 21:19 pro Holouse, ten se ohýbá pod stůl pro míček se slovy:“Dáme odvetu?“ To už ale Lůďa stál s upřeným pohledem na zlomenou malíkovou hranu své ruky. Prohra s Holousem, rychlý přesun na Vrchlabskou pohotovost, kde končí převážně neschopní lyžaři ze Špindlu, sádra, doporučení operace a noční cesta do Prahy. To vše potkalo Lůďu během několika hodin. Neuvěřitelný příběh, ale krutá pravda. Proběhla výplata, a po ní jsme se trousili do šatny. Lehce po čtvrté dorazil Lukaš, stále oblečen do lyžarské šusťákovky, na pohled unavený, zřejmě s nedostatkem Redbullu. Nebylo se čemu divit, Lukáš absolvoval výlet ze Šumavy, kde trávil lyžařskou dovolenou, až do Jablonce. Možná i se zastávkou v Plzni nebo Praze, kde vyzvedl volejbalové věci. Vsadil bych si, že lyžáky měl ještě v kufru. Ani jsem se neptal, jak to vysvětloval doma.
Konečně k volejbalu. Jablonec hrál v pátek proti ČZU pouze v 6-ti lidech, prohráli snadno 0:3. Po včerejší naší prohře se ČZU stalo jistým soupeřem pro nadcházející play-off. Otázkou zůstávalo, kdo bude čtvrtý a bude začínat s výhodou domácího prostředí.
Při rozcvičce jsme se vyhecovali s jabloneckým Vlčákem, který se objevil na postu libera. Nešlo si nevšimnout a nekomentovat darovanou flašku rozhodčím od neznámého fanouška Jablonce, která zmizela v jejich šatně ještě před začátkem prvního setu.
První set začala sestava ze včerejška s Lukášem na své pozici smečaře místo „smolaře“ Lůďi. Deset balónu stav 6:4 pro soupeře ještě nic neodhalil co se mělo dít. Pak to ale přišlo. Medvíd, dosud bezchybný, nahrává Zbirákovi na hlavní kůl. Pííísk, dvoják. Dosti sporné rozhodnutí jsme nelibě nesli, protože rozhodčí se dlouho rozhodoval. Holous s jabloneckým Vytiskou si vyměnili pár slov a jelo se dál. V druhé polovině setu začali rozhodčí řezat opravdu moc. Delegát musel mít popsaný deníček. Medvíd s Lukášem drželi přítah na výbornou. Zbirák s přehledem skládal balón za balón. Medvíd stoprocentní na útoku. Lukáš jako na houpačce. Bod, blok, bod, blok, bylo vidět, že stále má na nohách lyže, a pámatka na holeni po konfrontaci názoru s pubescentem v lyžákách stále bolí.
Koncovka 22:24. Na servis nastoupil Malináč. Nadhoz a bum, předčasné podání. Další pokus. Bum, plachta tečuje pásku a padá přímo do debla. Další pokus. A repete. Plachta s tečí pásky do debla. 24:24. Soupeř bere oddechový čas, po kterém otočil stav a poslední míč rozhodl jak jinak než rozhodčí. Sporného moment, vyhodnotil jako bod pro soupeře, a vlna nevole z naší strany byla oceněna po předchozím napomenutí žlutou kartou, kterou udělil našemu hráči (ze čtverečku jsem neodhalil komu … ). Set skončil 24:26 a další jsme začínal soupeř s jednobodovým náskokem.
Druhý set začali opět rozhodčí. Dvojáky, teče, auty, přešlapy pod sítí. Co dodat. Ale i tak domácí byli stále o pár bodů nad námi. Stav 21:24 v koncovce. Čas pro hráče s číslem 13, Malináč výborně postavil se Zbirákem blok na nejčastěji skórujícího smečaře Jablonce, pro kterého to bylo vysoké sousto. Bod pro nás. Další balón a ta samá situace, sto tam, dvě stě zpátky. Do třetice přišla nevydařená zalívka a Lukáš bez problému po čáře z hlavního kůlu srovnává stav 24:24. Série zkažených servisu z obou stran pouze prodloužil set na 27:28. a štěstí se opět přiklonilo na stranu hostů. 27:29.
Sestava stále beze změn. Po dvou nemastných, neslaných setech začal Lukáš hrát opět tak, jak ho znám a bylo to poznat. Sečteno s přítahem Zdenána a Medvída a spolehlivostí Zbiráka, byl stav s 12:8 a stále rozdíl narůstal. Není potřeba zmiňovat ani rozhodčí, kteří se zapsali do průběhu třetího setu. Opět sporné rozhodnutí, žlutá karta pro Jablonec a vzápětí červená pro nahravače Vytisku. Stav 17:11 jsme už udrželi a vyhráli set 25:16
Čtvrtý set odstartoval již bez velkých zásahů rozhodčích a takticky jsme se drželi bod pod soupeřem. Ale postupně se objevovalo Medvídovo dilema na útoku: „skrz vysoký dvojblok, nebo přes větší parohy?“ a Holous ho dosti zaměstnával. Jakmile se stav přehoupl přes desítku, měl Medvíd, postupně neřešitelnou situaci a po čtyřech deskách pod nohy se bral oddechový čas. Po něm se otočilo ale pak přišly opět dvě náhry pro Medvída na hlavní kůl se stejným výsledkem. Standa zareagoval prvním střídáním a oslabením přítahu, protože Medvíd zahrál opravdu výborně a můj příjem je spíš risk. Holous si vzal ponaučení a začal točit středem a přes Zbiráka a Lukaše. Za stavu 17:23 se nám podařilo ubránit stáhnout na 19:24. Poslední slovo měl Lukáš na servisu, který solil podání a to skončilo pár decimetrů za zadní čárou. 19:25. Hráčem víkendu byl asi Zbirák, který hrál par excellens.
Domů se všichni rozjeli naštvaní a rozladění, protože v posledních dvou zápasech jsme dokázali klesnout ze třetího místa na páté. Tím pádem jsme nesplnili předsevzetí a cíl, který jsme si určili na začátku sezony. A můžeme si za to sami. Prohrou 1:3 jsme smolně přenechali mužstvu ČZU. Celý večer jsem řešil hypotézu, co kdyby … ale je to pryč a toto rozhodnutí udělal někdo jiný. Aby toho nebylo málo, poněvadž střižba je svatá a spravedlivá. Ať jsem dával co jsem chtěl, nakonec si mě povodili Zdenán s Holousem a já musel vyplodit aktualitu.
Hádankou je zda verze Lůďovy indispozice je opravdu pravdivá? Byl opravdu střízliv? A kdo dostal žlutou kartu?
Motivační video pro playoff:
http://www.youtube.com/watch?v=h-ZA1Q7buMk
Kulich
Žádné komentáře:
Okomentovat