Holous podruhé

MFF Praha – Staré Město 2:3 (23, -21, -17, 20, -11)
Dle výsledku by se dalo usuzovat, že náš zápas s odvěkým rivalem byl pro diváka napínavým a hodnotným zážitkem. V žádném případě se nedá říct, že jsme jej podcenili. Na předzápasovou přípravu byli všichni přítomni včas (teda až na Kustóda). Také byla o zhruba 10 minut delší (5 min intenzivnější rozbor na téma „Kde se stala posledně chyba“ a 5 min čekačka na Kustóda).
V prvním setu, kdy byly taktické pokyny pravděpodobně ještě v čerstvé paměti, jsme jasně dominovali nad soupeřem. Zkrátka zablokovala se handa a to se ukázalo jako důležitější než třeba dát servis. Počet zkažených raději nebudu uvádět, ale ukázalo se, že kde je normálně potřeba jen brokovnice na sestřelení hliněného holuba, tak některým by tentokrát nestačila ani houfnice.
Posíleni vítězstvím v prvním setu jsme vstoupili do druhého se stejnou taktikou - kočka myš. Minimálně první fázi lákání jsme splnili na výbornou. Soupeř, stejně jako v prvním setu, vedl po dvou minutách 7:1. Při pokusu přejít do druhé fáze, tedy zařazení vyššího rychlostního stupně, začala prokluzovat jak spojka u bagru a přidavače tak hlavně u mlátiček. Týmový stroj se sice pohnul a kousek v před, ale na zvrat to tentokráte zdaleka nestačilo.
Na začátku třetího setu jsme se dohodli, že taktiku je třeba změnit. Nicméně zvyk je železná košile a než Standa stačil zamotat rukama ve snaze vystřídat, lup, už to bylo zase 9:1. Snad proto se asi rozhodl vystřídat hned dvakrát, protože v tomhle tempu to taky už v tomhle setu nemusel stihnout. Musím říct, že nově příchozí přinesli do hry nový náboj. Set jsme sice nevyhráli, ale odrazili jsem se od pomyslného dna a výkon stoupal jak kouř z cigarety a zastavil se až o vavříny vyhraného čtvrtého setu. Nevím čím to bylo, jestli soupeře rozhodilo to, že Medvíd nastoupil na neobvyklém postu smečaře nebo soupeře vylekala jeho čupřina kombinovaná s obrovským odhodláním uspět. Každopádně hrál dobře což vyhecovalo i jeho bratra k velkému výkonu.
Vše vypadalo, že i v pátém set už strhneme vítězství na naši stranu, ale pak za stavu 11:11 se opakovala stejná anomálie jako na začátku třetího setu. Lup lup lup a bylo vymalováno.
Koho by to zajímalo tak
První LUP - Kustód na první vyzývá soupeře k zabití kolíku
Druhý LUP – Medvíd, sice v perfektním luku, se snaží dostat tam, kde bylo pěkně zavřeno (opět mě napadá analogie se Slávii) teda do diagonály
Třetí LUP – to bylo tak rychlý, že si to ani nepamatuju
Čtvrtý LUP – zvýšená aktivita nebo poslední křeč i tak se to dá nazvat, se projevila zvýšeným nasazením a urputnou snahou udržet míč ve hře, takže to vypadalo jako na tréninku, kdy trénujeme blok a smečaři se mají schválně trefovat do pazour. Divný na tom je jenom to, že v tréninku jim to moc nejde, ale v koncovce to zvládli na jedničku. Zkrátka něco nám jde a něco ne.

MFF Praha – Havířov 3:0 (23, 29, 21)
Havířov přijel nabuzený ve snaze nám vrátit kládu, kterou jsme jim zanechali v jejich stánku na začátku sezóny. Zápas měl naštěstí hladký průběh takže jsme po zápase museli uklidit jen lavičky. Kromě dobrého výkonu nám možná pomohlo i to, že před naším zápasem byl v naší hale pořádán flórbalový turnaj, který je stále populárnější a populárnější, takže se kvůli němu vyplatí i zatopit.
Za zmínku snad stojí, že krásných 18 stupňů celsia se málem stalo osudným i nám. Uspalo to totiž nejen soupeře a ale i Zbiráka. který si za stavu 24:21 buď myslel, že je hotovo nebo se při odstupovaní na smeč snažil ukrýt v zamezí, aby snad nemusel příhrát, každopádně když ho metr v autu dostihlo soupeřovo skoro spodní podání, stačil při odbytí prsama vpřed jen pokrčit rameny. (Jelikož se jednalo o divácky celkem vděčný kousek, zopakoval ho ještě v setu třetím tentokráte však se již pokusil o obvyklou techniku obouruč spodem, takže se dalo hrát dál.) Set jsme naštěstí dotáhli do vítězného konce, stejně tak i zápas a mohli jsme jít s chutí oslavit Kádovi narozeniny.

Holous