Vzhledem k tomu, ze teď už fakt o něco šlo, tak jsme zkusili změnit naší předzápasovou přípravu - kýženým zlomem měl být trénink 2 hodiny před zápasem. Vypadalo to docela dobře, každej do toho mlátil jak smyslů zbavenej a vsadil bych se, že kdyby na tréninku byl Vojta a v tělocvičně balkon, tak se stalo něco velikýho. Nastoupili jsme v tradičních vyhrávacích modrých dresech a zelená barva v našich obličejích s nima moc neladila. Očekávaný zlom přišel, a to hned ve druhém setu - Opaváci se naší zásluhou vůbec nedostali do hry, nasázeli nám docela dost es a za 10 minut byl na světě novej rekord - 25:6 Pak se už nic zajímavýho nestalo, když nepočítám fakt, že se na některé z nás nedostala teplá voda.
Páteční večer bych shrnul asi následovně:
Aperitiv - dobrý
Kuřecí vývar - taky dobrý
Česnečka - špatný
Digestiv - špatný (strižbu vyhrál Davis a říkal, že na trávení je ideální něco hodně hořkýho)
Tmelení kolektivu - dost dobrý (n ve stoje u baru)
Sobota byla ve znamení úhledných balíčků filé a faktu, že volejbal horší, než v pátek bejt nemůže. Opět byl trénink, opět narvaná tělocvična a opět jsme překvapivě slehli 3:0. Tentokrát však bez rekordu a myslím, že po docela dobrým výkonu. Jo, a teplá voda byla.
Patákova diagonála - dobrý
Naše bloky - špatný
Domů jsme jeli ve vánici, byla klika, že jsme si nakoupili nějaký zásoby v Hypernově, kdybychom se zasekli někde na D1 - na silničáře fakt není spolehnutí. A aby nám cesta rychlejc utíkala, tak jsme zpívali - nejdřív s kytarou, pak bez kytary ale s novýma brejlema pana Lukáše - oboje bylo moc pěkný a vyšlo to skoro nastejno, protože než Davis pořádně hrábnul do strun, tak bylo Brno a on nás opustil.
Na závěr bych chtěl apelovat na vás, čtenáře této aktuality - prosím POMOZTE - sháníme do družstva jednu sklenici malých nakládaných červených řepiček (pro Wendelína) a párek akvarijních kachniček (pro Zbiráka)
Peky
Opava nás svoukla dvakrát 3:0 jak sfíčku
4. dubna, krátce po aprílu, baráž. 1200 diváků, kteří si
zvykli chodit na veřejné popravy do tělocvičny Ostroje Chorchoje, se těšilo na
přísun nových misionářů. Napřed si je upečeme a pak sníme. Dostalo se jen na
prvních 350, víc se jich kolem lajn nevešlo. Vybírali je na základě hlasových
zkoušek. Atmosféra byla výborná,
mongolský bájný červ se do nás zakousl a my jsme nekladli odpor, nechtěli jsme
kazit tak příjemné odpoledne. Možná jsme to až přepískli, cena lístku rychle
přestávala odpovídat kvalitě produkce, což někteří šetrnější diváci dávali
najevo tím, že začali povzbuzovat k lepšímu výkonu nás. V prvním zápase se nám povedlo uhrát asi 14,
6 (slovy šest) a 18 bodů, ve druhém pak 16 a dvakrát 18. Po tom prvním chodily
SMS, jestli to už bylo naostro, nebo zas jen nějaká příprava, nebo taky jestli
se to nepočítalo postaru do 15, to by bylo těsně nad housku. Bohužel se to
počítalo normálně. Už se vám někdy stalo, že byste odešli ještě před začátkem
setu jako zadní blokař ven za libera a vrátili se o jeden balón před koncem setu
? Je pravda, že když jsem neodešel, nic se nezměnilo. Opava hrála fakt dobře a
my nepřekvapivě mizerně.
11.4. (případně 12.4.) se jim to pokusíme vrátit v Hostivaři.
Vypadá to, že máme co dělat, aby se letošní sezóna nezapsala do dějin pod heslem
„Jak jsme nevyhráli ani jeden zápas“, nebo „Absolutní lůzři !“, popřípadě „The
Ground Zero“.
Pro zájemce vyjíždí autobusy z Opavy za 300,- Kč v pátek
někdy po obědě, pražští diváci mohou přisednout za jízdy po trase mezi
Průhonicemi a Chodovem nebo využít posilových spojů ze Strašnické nebo z Hájů.
Se zrudlou kotelnicí Míšou Jílkovou se setkají v KOTLI v Hostivaři v 19:00
h.
V.
PS: Připravte si dotazy na hosty v klidu předem na papírek,
ať tam pak zas nekuňkáte jako ňáký trumberové. A neperte se o mikrofon, na
každého se dostane. I když je pravda, že minule se ho zmocnil nějaký pán bůhví
odkud a nikomu ho až do konce nepůjčil. Míša si na něj dá tentokrát pozor.
Žádné komentáře:
Okomentovat