Pan Kouba nám dodal další aktualitu.

Musím říci, že poslední aktualita z 23.9.1999 je opravdu povedená a patří vůbec k tomu nejlepšímu, co na našich stránkách je k nalezení (mezi námi zasvěcenými - orgasmus by se tam vyjímal taky pěkně).
A teď z jiného soudku. Tuhle jsme si vyjeli na malý výlet do Odoleny Vody s přesvědčením, že bychom mohli tamní borce trochu potrápit. Situace se nám však od úvodního hvizdu trochu vymkla z ruky a po deseti podáních jsme stejným rozdílem prohrávali. Poté jsme se trochu vzpamatovali, ale nad deset bodů jsme stejně nevylezli. Druhý set byl o něco lepší, ale stejně byl špatnej. Ve třetím nastoupilo béčko, které jsme samozřejmě smetli (tak špatný zase nejsme), bohužel s naší strany to už bylo všechno. Pan Hóla totiž z ničeho nic od čtvrtého setu přestal úplně hrát a tím pádem to šlo všechno do hajzlu. Na jeho obranu je nutno říci, že jsme nepřihrávali zrovna úžasně. No myslím, že to byla ta správná lekce, kterou jsme před sezónou potřebovali a nemohu se ztotožnit s názorem některých nejmenovaných spoluhráčů, že to byla příprava na hovno. Myslím, že to by naopak mohla v klidu říci Odolka.

Aktualita pana Lukáše...

Jelikož všichni na aktuality z vysoka kašlou a tak může vzniknout u externího návštěvníka dojem, že se u nás nic neděje, musím alespoň já přispět svou troškou ke zlepšení imáže našich stránek.
Začala dlouho očekávaná soutěž. V den před prvním zápasem jsme se dozvěděli z novin, že naše ambice nejsou zrovna na nízké úrovni (jak by řekl pan Xichte, vojna mu bud lehká, 2. (slovy druhé) místo). Jelikož jsou takováto vyjádření našich bafunářů svatá, začali jsme ve velkém stylu. Budějovicím ani Táboru jsme nedali moc šancí a oba dva jsme nelehce smetli. Náš před sezonou velmi početnej kádr čítající kolem 18 lidí se nakonec vytříbil na obvyklých 7-8 standartních nadšenců (myslím, že i Bélovo, když nepřijdu, tak fakt nemůžu už se dá považovat za standart).
No a pak nás čekal neobvyklý zájezd do Třebové a Havířova, který se konal za pomoci Českých drah. Jelikož pan Kouba dostal před odjezdem modrou knihu od ČSL a navíc měl svátek a jelikož pan Béla byl vyhodnocen jako 300 návštěvník našich www stránek, dal se čekat velmi intenzivní večer. A opravdu (jak už jsme se několikrát přesvědčili) skutečnost předčila očekávání. Po výhře 3:0, kdy jsme zahráli opravdu velmi povedený volejbal, nám nestálo již nic v cestě oslavit všechny výše zmíněné radostné události. Jak večer dopadl si jistě umíte představit sami, já uvedu pouze několik postřehů:

1. Wendelín zapíjel rum fernetem kitrusem
2. Vedení drželo krok s hráčema
3. Někteří lidé v pozdější době pili panáky jiným lidem a naopak
4. Pan Koubovi přistálo v poslední fázi večera na stole několik fernetů, ačkoliv je fakt nemůže
5. Po zhodnocení předvedeného volejbalu následovala ze strany vedení velmi dlouhá, tvrdá a nevybíravá kritika některých hráčů ohledně jejich fotbalových schopností a projevů
6. A ten výtah raději ani nebudu zmiňovat....

Druhý den již však tolik radostný nebyl:

1. Vlak nám jede v 8:06
2. Některým lidem bylo fakt špatně.....
3. Manažer týmu poté, co nám předal neplatné jízdenky do Havířova odjel do Prahy
4. Cestujeme asi 8 hodin do Havířova
5. Dostali jsme celkem dost na budku
6. Nebyla krev.....
7. Jedeme asi 12 hodin do Prahy

Porážka v Havířově, ačkoliv já osobně jsem jí nekladl nějaký obzvláštní význam (v té zprasené tělocvičně prostě nejde vyhrát), nás uvrhla do hlubokých temnot volejbalového pekla. Ve středu následující týden jsme se všichni těšili, jak si spravíme náladu s těma neštastníkama z Benátek. Bohužel (jak už to tak bývá) opak byl pravdou. Je třeba říci, že pan Kouba byl fakt špatnej a všichni (možná kromě pana Schibeho) se k němu ochotně přidali. Pan Olda se vůbec nedostavil, páč byl na nějaké povinné exkursy (no alespoň dal omluvné panáky). Dostali jsme pěkně na budku a tak jsme ostudu šli spláchnout do restauračního zařízení.
Na čtvrtek večer vychlásil pan Kouba všeobecný zákaz jakéhokoliv sexu, obzvláště pak u pana Oldeho. Zákaz byl podle vyjádření všech hráčů stoprocentně dodržen, tak sakryš nechápu, jak jsme mohli prohrát 3:0 za padesát minut. Je pravdou, že nám tentokrát chyběl tisíckrát proklínaný Holous na nahrávce, nicméně nerad bych všechno svaloval pouze na tuto okolnost. No takže po krásném úvodu soutěže, kdy jsme si hnáni slovy našeho nejvyššího managera pana Petra Boschka věřili na umístění v čelních pozicích tabulky, jsme se propadli do našeho oblíbeného středu tabulky. No jsem na nás zvědavej, jak se zmátoříme.
Chce to zřejmě trošku víc krve.......