MFF Praha – Plzeň 3:0 (22,22,22)
Morálně posíleni dvěma vítězstvími z předchozího víkendu, z nichž to proti Chomutovu bylo urváno skutečně v hodině dvanácté, když jsme v tiebreaku proti rozjetému soupeři prohrávali už 8:11, jsme v pátek přivítali dalšího nováčka soutěže – Plzeň, což pro spoustu našich hráčů byl velice prestižní zápas, zejména pro Malináče a Mácu to bylo střílení do vlastních řad.
Ještě k zápasu s Chomutovem – z minulé Luďovy „dada“ aktuality jste se vlastně neměli šanci dozvědět, jak to vlastně bylo. Bylo to asi takto. Téměř před každým zápasem padne od Koubeho „musíme zablokovat hlavní kůl“ a od Holouse „když zablokujeme handu, tak vyhrajeme“. Podle jednoho zápasu nelze soudit, nicméně za nepříznivého stavu v tiebreaku se oba diskutéři sešli na saku, při našem podání si posty prohodili a Holous na handě dvakrát zablokoval, čímž nám vyhrál zápas :-)
Zpět k Plzni. Moc toho nemám, přišlo mi, že všechny sety byly jako přes kopírák. My jsme skoro nic nesložili, tak jsme jim to pak půjčili, a oni to dost často nasmažili do bloku nebo do autu. Resp. abychom nekřivdili Zdenánovi, tak ten s tím jako jediný občas švihnul, ale jinak to byly z naší strany takové šmrdly. Plzeň se vždycky udržela do až do koncovky a třemi chybami to vyházeli.
MFF Praha – EGE 1:3 (-21,22,-17,-16)
První konfrontace s družstvem dlouhodobě z minulých ročníků z čela tabulky v této sezoně. Nám nic moc nešlo, jim šlo skoro všechno včetně dobrého servisu a výborného příjmu, který byl voda na mlýn jejich středáků, kteří se zakončováním neměli moc problém. Chvilku nám svitla naděje – za nevýrazného Mácu šel na hřiště dobře rozehraný a našlápnutý Lůďa. Vývoj jeho účinkování na hřišti by se dal popsat zhruba posloupností tajný žolík – naděje – spasitel – mašině došla pára – rozsíval. Uznání si rozhodně zaslouží za pohotovost, kdy se rozvzpomněl na svá tenisová léta a poté, co se dostal k odraženému balonu od sítě, který už musel hrát přes, vystřihnul z půlky našeho hřiště prsty ukázkový prohoz celého soupeřova družstva po lajně do zadního kouta, čímž si vysloužil bouřlivý dlouhotrvající potlesk obou diváků, kteří na naše utkání zavítali (čti zabloudili). Byla to však naše labutí píseň a ani pokus o otočení kormidlem dějin vystřídáním studeného Rohlíka v půlce čtvrtého setu nevyšel a soupeř nás k ničemu nepustil.
David
Žádné komentáře:
Okomentovat