středa, září 29, 2010

Český pohár

Po rozlosování do skupin vypadaly naše šance velmi slibně, avšak opak byl pravdou. Týden před zahájením se postupně většina hráčů omlouvala, že nás na daný turnaj neposílí. Ještě v sobotu ráno nebyl pomalu jasný počet hráčů. Nakonec se nás přece jenom sešlo krásných sedm a mohli jsme nastoupit tak s jedním náhradníkem. Hrát bez libera byla odvaha a dost o tom, že jsme tím i soupeře zaskočili, ale spíš než je, jsme měli občas zmatek, kdo v určitém postavení bude na konec přijímat. Nakonec jsme si vždy po třech esech poradili a hrozbu odvrátili (většinou soupeřovým zkažením servisu):D:D.

Lehké přiblížení zápasu vypadalo asi takto. Začali jsme s Drásovem a už rozcvička vypadala víc než slibně. S Malinovým příjezdem až na sako jsme byli plně připraveni na zápas a soupeř jenom nevědomky kroutil hlavou nad naší krásnou disciplínou. Přejdeme k zápasu, v prvních chvílích jsme nezačali vůbec špatně a drželi se soupeře zuby nehty. Obětavost byla také na místě a v závěru chybělo snad jenom štěstí. Prohráli jsme těsně a říkali si, že to byl jen pomalejší rozjezd. Chtěli jsme ukázat víc co v nás je, ale soupeř už nám šanci nedal. Po přitvrzení na servisu nám lítal příjem všude možně, jen ne na síť. V koncovce jsme prohrávali o 6 bodů a jenom zázrakem jsme mohli vyhrát. Set jsme, ale ještě nedohráli a soupeře dotáhli. Ovšem jsme to po tak krásném obratu vzali do svých rukou a ukončili svoje trápení. Další set pro soupeře. Ve třetím setu už jsme jen sbírali poslední síly, ale soupeř už byl k nezastavení. Žádný odpor jsme už nekladli a podlehli tak 3:0.

Druhý zápas byla lehká exhibice, když už Česká Třebová nekladla žádný odpor. Sice jsme nevyhráli 3:0, jak se očekávalo, ale 3:1 díky vlastní nerozvážností a viděním se někde doma jen ne na palubovce. Nebyl to zápas jenom z nutnosti, neboť jsem se aspoň přesvědčil, že nejsme zdaleka tak sehraní, jak by bylo třeba. Jednoduchá hra by šla, ale zapojení určitých kombinací už byl menší problém, který měl za následek občasný neúspěch akce.

Po skončení jsme šli na společnou večeři, kde jsme se všichni pořádně přecpali. Aspoň z něčeho jsme měli radost, když jsme museli být celý den v České Třebové. Nakonec jedinou výhrou byl ne zájezd do Starého Města, kam se všichni tak moc těšili. Čekal jsem větší pohárové ambice, ale to by musela být větší účast. V závěru si aspoň mohl Standa vyzkoušet variantu, koho všechno by mohl zapojit do základu.

Rohlík

2 komentáře: