Turnaj sestek na OSK

Tak jsem zase po dlouhé době vyrazil na nějaký letní turnaj a mé zážitky byly tak silné, že jsem se rozhodl sepsat aktualitku.
Byl jsem domluven s Borousem, jehož jsem, jak se později ukázalo, chybně považoval za hlavního organizátora, už asi 14 dní předem a sestava (Houba, Ferda, Džon, Meloun, Plamínek) slibovala slušnou hru, a tak jsem se celkem těšil. A když se k našemu družstvu přidal ještě Béla, vypadalo to opravdu slibně.
A tak jsem v půl šestý ráno za mírného deště vyrazili z Plzně vlakem ku Praze, kde nás, teda mně a Lenku, nabrali Béla s Bárou a zamířili jsme k Medníku. Déšť trochu zhoustnul, ale pořádná sprcha teprve měla přijít. Sice jsme lehce zabloudili, ale po deváté jsme pod protrhávající se oblohou již sestupovali k promočeným hřištím na OSK.

Začal jsem konverzovat s kamarády, které jsem již dlouho neviděl, a jen mě překvapilo, že u stolku organizátorů turnaje podezřele dlouho postávají Borous s Ferdou. Nevěnoval jsem tomu pozornost a proto jsem se tu novinu dozvěděl poměrně pozdě a nezkazila mi náladu tak, jako třeba Bélovi. Organizátoři totiž naše družstvo nevzali do turnaje, jelikož měli připraven systém hry na dvě porážky pro 24 družstev, a Houba, který přišel s přihláškou okolo deváté, přišel zkrátka pozdě. Těžko hledat viníky, Borous s Ferdou, kteří se v místě aklimatizovali od pátku mohli vstát dřív, Houba také moh z Kolína přijet včas a já jsem taky moh vyjet z Plzně už ve tři, aby na mně Béla nemusel čekat do čtvrt na devět. A Meloun a Plamínek to samé.
Bélovi naštěstí náladu zpravilo místo v sestavě Bezmozků, jinak by asi Borouse s Ferdou zabil. Mezi tím se po asi dvou hodinách vyjednávání podařilo Ferdovi s Borousem přimět pořadatele k zařazení našeho družstva a ještě jedněch nešťastníků do předkola pavouka na dvě porážky, pravděpodobně i díky jménu vicemistrů antukové ligy (hoši, děkujem). A překvapivě proti nasazeným Kajmanům, asi ať se ukáže. Bohužel jsme s nima slehli těsně 2:1 a skončili jsme v předkole pavouku oprav a s nadějí jsme čekali na našeho příštího soupeře. Tedy opět na Kajmany, kteří mezi tím slehli s Příbramí. Tak jsme od nich dostali podruhý a vlastně jsme se ani nedostali do turnaje.
Náladu mi kromě nasazování do pavouka zlepšil ještě Ferda, který při střižbě o rozhodčího dal nůžky proti pěti kamenům, to by nevyhrál ani Lukáš.
Pak jsem si dal ještě jeden grilovanej párek a mohl jsem v klidu pozorovat Holouse, jak po každém panáku dovádí s další dívkou z Oldova harému.
No, zájezd to nebyl špatnej, viděl jsem po dlouhé době zase pěknej volejbal v podání Bezmozků, ale dva zápasy s Kajmanama se daly sehrát na Albertově, pivo by zřejmě taky bylo lepší a nemusel bych vstávat v pět.
Příští rok jedu rozhodně znova.
Budy