Zájezd

Aktualita vystihla naše moravské počínání velmi dobře, ale podle mého tam bylo málo čísel a vůbec žádný graf, což je v matfyzácké aktualitě od jednoho z mála matfyzáků v týmu MFF A překvapivé až nedostatečné. Naštěstí tu ještě stále jsem já, ač matfyzák sotva napůl, fyzicky na hranici propasti a Deloittem duševně vyčerpán… Co víc si v takové chvíli přát, než usednout za volant a vyčistit organismus vztekem z počínání ostatních řidičů na 240 km dlouhé cestě po schodech z Řep přes Kulichův revír až do Brna.

Jak je vidět z průběhu prvního setu, soupeř zvolil na cestě k 25 bodu asi tak 2 krát rychlejší tempo, a aby toho nebylo málo, rozevřené nůžky v příjmové nerovnosti jsme nabrousili dvěma šňůrami po pěti bodech (obdržených). Jednou na servisu Lukáš v postavení, které se dá bez obalu označit za kritické, po druhé Tury (respektive střídající Váca).

Druhý set dobré až do stavu 6:6, kdy se soupeř začal pomalu vzdalovat, a hřebík do rakve přinesla šestibodová šňůra Brna za stavu 11:14 – v postavení, které evidentně neumíme, s Lukášem v zóně 1. Třetí set bylo tempo obou týmů vyrovnané, nebýt drobného zaváhání MFF v samém úvodu a postavení Rohlíka v zóně 1 až do stavu 0:7, mohla to být nervy drásající koncovka.

Co se statistiky týče, prakticky všechny koeficienty hodnotící naši úspěšnost byly záporné – vzhledem ke skóre to není velké překvapení. Jediným kladným aspektem bylo střídání Váci za Davida do pole a to i přes využití účinné techniky liber, naskočeného bagru, pro vysílání míčů na oběžnou dráhu.

Není také bez zajímavosti, že model poměrně dobře dokáže předpovědět situace, ve kterých bod obdržíme (82% úspěšnost), ale situace, ve kterých bod dáme, se zdají být určeny více-méně náhodně (úspěšnost předpovědi 55 %). Možná je na čase nespoléhat na falešnou formu, ale také se sem tam objevit na tréninku (ne jako včera, kdy dal Káde nohu v šanc, aby nás bylo alespoň 6 na fotbal).

Aby čísel nebylo moc, zápis ze Staráku jsem si nevyfotil, takže se musíme spokojit s tím, že soupeř od druhého setu nebyl schopen dát podání, ani zaútočit hlavním kůlem (handou neútočili vůbec), a urodily se z toho zlaté 3 body.

Jen pro doplnění večírku po zápase v Brně… Po odchodu zahořklé skupiny B z restaurace Bílý Beránek na ubytovnu, užírat se nevalným sportem, předstírat učení a odpočinout si od práce v kanceláři prací doma, to skupina A vzala mnohem volejbalověji a šla zapít žal do víru nočního života ve vesnici nedaleko Prahy. Každý člen áčka pil zodpovědně celý zbytek večera Coca Colu (a to i ze 3l kýble, který se patrně náhodou momentálně nachází u Tuškina doma), pravidelně svačil, provětral se na čerstvém vzduchu a dělal vše proto, abychom do Staráku odjeli s čistou hlavou i positivním myšlením. Drobnou skvrnku (na náměstí) zanechal pouze Tury, který nám předváděl výraz mistra Rycheckého po tom, co od něho obdržel dvě nekompromisní desky jednoblokem a vžil se do této role tak, že se mu udělalo nevolno. 

Ráca