3. kolo aneb expedice na Moravu

Měl bych začít navštěvovat nějaké kurzy, kde mě naučí “stříhat”, protože v uplynulém víkendu jsem vyhrál jen ty střižby, kde se z výherce stal lucky looser - třeba o panáka slivovice. Hned při startu expedice na dálný jihovýchod naší republiky jsem se musel složit do Rácova Fordu na zadní sedadlo, přičemž jeden z týmových hobitů (nechci pochopitelně jmenovat Mahaje), se rozvalil vpředu. Ovšem na tento zájezd jsem se moc těšil, protože pozitivní očekávání ve mně vzbudila už reakce mého taťky, když jsem mu řekl, že spíme ve Starém Městě. „No, to bude náročný...”  pronesl a když začal vyndávat z peněženky bankovky, cítil jsem, že tím neměl na mysli volejbal. Tato destinace holt má obecně mezi volejbalisty svou pověst. Při balení věcí na cestu jsem se pak velmi prozíravě rozhodl ponechat učebnice anatomie na koleji v Praze a místo nich jsem přibalil Atlas biochemie s kapitolou o detoxifikaci etanolu a učebnici Fyziologie, ve které jsem hledal tipy, jak co nejúčinněji kompenzovat spánkový deficit a metabolický rozvrat.

Bučovice - MFF Praha

“Kluci, hlavně vyrazte brzy, ať dorazíte včas,” zněl Standův pokyn. Do “Buček” jsme samo sebou dojeli v drtivé většině pozdě, nad čímž si mnul ruce pínař Tomíno. Postupně jsme se tak scházeli v hale, jako bychom každý přijeli jiným dopravním prostředkem, nicméně rozcvičit jsme se stihli v klidu a individuálně zodpovědně, jak je naším dobrým zvykem. Plná hala slibovala skvělou zápasovou atmosféru, což se potvrdilo hned v prvním setu, který jsme poměrně v klidu ovládli 25:19. Na úspěšnou koncovku jsme navázali ihned po změně stran, stabilně útočící Miki s Parkym nás dovedli k vítězství i v setu druhém. Bohužel průběh třetího dějství se nevyvíjel podle našich představ, domácí vystřídali nahrávače, což se ukázalo jako dobrý tah, k tomu přidali kvalitní servis a my jsme se tak museli v hlavách již přeorientovat set čtvrtý. Ten nabídl vůbec nejvyrovnanější koncovku pátečního večera, přiznejme si, že někteří z nás za stavu 22:18 již pokukovali po tiebreaku, ovšem naše skvělá parta prokázala přes svůj oproti soupeři výrazně nižší věkový průměr potřebnou psychickou odolnost, a tak, když Ondra již neměl z důvodu pozice míče komu nahrát, jako poslední možnost využil náhry na hlavní kůl, kde se v tu chvíli nacházel hráč, který svým v podstatě jediným úspěšným útokem večera zaznamenal match ball. Naše radost tak udělala definitivní tečku za utkáním a výsledek 26:24 znamenal vítězství vysokoškoláků 3:1 na sety a přenocování na prvním místě tabulky!

Staré Město - MFF Praha

K regeneraci jsme využili služeb místního klubu No. 6, kde starší než náš kapitán byl snad jedině člen ochranky, situaci ale naštěstí zachránil příchod hráčů Dobřichovic, kteří na tanečním parketu působili velmi zdrceným dojmem po prohře se Starým Městem. Po rozhovoru s nimi jsme si uvědomili, že nás další den nečeká lehký úkol. Utkání za zvuku místní volejbalové hymny započalo v 11 hodin. Soupeř, který se skládal hlavně z hostujících volejbalistů Zlína, nás od začátku tlačil kvalitním servisem a s minimálním počtem chyb nám nedal moc šancí na obrat. Nebudu rozmazávat, kde se stala chyba na naší straně, myslím, že mi to jako jednomu z mladších a nejméně zkušených členů týmu ani nepřísluší, proto jen formou výsledku shrnu, co se odehrálo: z našeho pohledu první set 19:25 za 22min, druhý 11:25 za 17min a třetí znovu 19:25 za 23 min. Tak jako jsem do haly přišel pouze s lahví vody, odcházel jsem s pořádným výpraskem k tomu. Náš adoptivní trenér David před utkáním připomněl fakt, že vyprázdnil kufr na 6 bodů z výjezdu, tak alespoň jsme měli kam tu kládu dát.

Ovšem osobně vnímám 3 body, které jsme přivezli z naší expedice jako úspěch. Hlavy vzhůru, holt jak se říká: není každý den posvícení. Pevně věřím, že po příštím kole se opět vrátíme do čela tabulky, neboť na současného lídra ztrácíme pouze 2 body a s dalšími dvěma týmy před námi máme stejný bodový zisk. Na závěr poděkování fanouškům, kteří vážili cestu do Bučovic a na ostatní se těšíme na Hostivaři.

Zdraví Martin Pilous alias Jarda alias Pilda

Signál festival na Hostivaři

Druhý hrací víkend byl pro nás trošku netradiční, protože jsme si ho postupem do druhého kola Českého poháru prodloužili o jeden zápas. Ve čtvrtek jsme v naší hale přivítali v rámci poháru extraligové Ústí nad Labem, v ligových zápasech jsme pak hostili v pátek Lvi Praha B a v sobotu Nymburk. Na nabité tři dny jsme se poctivě připravili pondělním a středečním tréninkem v počtu 14-16 lidí, už se to ani nedá počítat. Dobrou zprávou bylo, že se ukázal Kulich. Ten před prvním kolem poháru napsal, že odjíždí na 10 dní do Švýcarska na hory. Teď se vrátil s tím, že byl 14 dní v Itálii a Chorvatsku u moře, no nic, co by nás u něj překvapilo, prostě Kulich přesně tak, jak ho máme rádi. Důležité je, že má velkou chuť do voliše, protože předchozí volný víkend si zpestřil dvěma zápasy za tým, za který by chtěl hrát každý, domažlický Vestex.

Na Ústí jsme vyrukovali bez příbramských posil, Vánise, který pohár hrál už za Prosek, Péti, ten musel do školy, a Kubošíka, který má nějaký bebí, už se mi to plete, jaký zrovna teď. I tak nás bylo asi 13. Ústečtí borci na nás pro změnu vyrukovali v plný palbě se všemi cizinci v základní sestavě. Už rozcvičení na síti trošku vypovídalo o výkonnostním rozdílu mezi první ligou a extraligou. Je dobře, že se Ústečáci nerozcvičovali proti balkónu, po 15 útocích by asi nebylo s čím smečovat. Tak nám aspoň na naší straně pěkně usadili novou palubovku. Zápas jsme využili k tomu, aby si všichni zahráli, na Ústí bychom stejně nestačili ani v plné polní. Výsledek 0:3 (-16,-17,-17) je drsnej, ale podle mě to nebylo úplně hrozný. Kluci z Ústí nám dali každej set pár es, párkrát nás ubránili a štípli nám tam s bodovkou, my jsme jim eso nedali skoro žádný a jejich ztrátu jsme neubránili vůbec, což udělalo rozdíl 8-9 bodů v každém setu. Ale jinak jsme byli celkem schopní se útočně prosadit a i se celkem hrálo, takže můj pocit rozhodně není nijak negativní. A Ústečáky jsme asi dobře připravili, když v sobotu zničili Ostravu ještě víc než nás. Držím klukům palce, mají nadupaný cizince, k tomu sehraný Čechy, mladýho perspektivního trenére. Přál bych ústeckým srdcařům Salymu, Kóřovi a Čírovi úspěch. A Standu potěšili Luboš Bartůněk a Filip Kramár, že proti nám sehráli pár signálků, což má Standa rád. My v poli jsme moc rádi nebyli no. Vzhledem k tomu, že v signálech jsme úspěšní i my, tak mě trošku zklamali kámoši z Domažlic, kteří se byli podívat a po zápase hned utekli s tím, že pospíchají na SIGNAL festival do centra. Přitom ten nejlepší Signál festival právě viděli…

MFF – Ústí 0:3 (-16,-17,-17) 

Po čtvrtečním zápase jsme měli s Kubínem a Parkym krátkou rozpravu a shodli jsme se, že z našich mlaďochů (kromě příbramských vicemistrů Evropy) má největší potenciál se někdy do extraligy podívat Mahaj. To jsme ještě netušili, že se nám to hned následující den pokusí vyvrátit :) Lvi Praha B, mladý pušky z  Lužin, které předchází pověst brutálních mlátiček do servisu. Bylo to tak, především nahrávač a jeden z blokařů, jsou schopní to celkem slušně rozstřílet. Akorát že my hrajeme letos zatím dobře. Takže už ani nevím jak, ale první set jsme se základní sestavou Parky, Štufy, Kubíno, Ráďa, Óňa, Jura BabyMiky a Mahaj vyhráli. Brutální stehna jsou asi víc než brutální servis. Ve druhém setu už přišlo pár sérií lvích es a tak ho brali oni. Klíčová třetí sada byla pořád vyrovnaná, to už byl na hřišti Pilda (pro Bóru Jarda) místo Štufyho a Kulich místo Kubína. Koncovku jsme vyřešili ve stylu srbského nároďáku v době Ivana Miljkoviče, všechno jsme zvedli na handu a Jura to všechno, co dostal, složil. Ve čtvrtém setu jsme byli pořád pod Lvama, zase do nás úspěšně prali servisem a zvyšovali náskok. Bóra se Standou poslali do boje Vánise místo mě a Tomína místo Mahaje, ale sedmibodová ztráta se zdála až příliš velká. Nicméně Parky je kapitán a hráč do koncovek (když se soupeř nejmenuje Tesla Brno). Variabilním střídáním plachty a skákanýho servisu totálně rozhodil mladíky na druhé straně sítě. Buď nepřihráli, anebo přihráli a dostali deku od Pildy, Rádi nebo Jury, nebo to poslali někam do zdi. Prostě ze stavu 16:22 jsme vyhráli 26:24, když posledním balónem nás soupeřovo účko skoro zabilo ve čtverečku, a mohli jsme slavit hodně cenné vítězství 3:1.

MFF – Lvi Praha B 3:1 (23,-21,21,24)          

Zde je potřeba zmínit jednu důležitou věc, Standa se rozhodl, že by chtěl koučovat zápasy co nejméně a dohodl se s Bórou Perušičem, že si koučing vezme na starosti on. Ve čtvrtek ještě nedorazil, protože něco měl, ale v pátek si odbyl svou letošní premiéru. Největší jeho majstrštyk přišel ve 4. setu, kdy za nepříznivého stavu vystřídal mě a Mahaje a vypustil Tomína s Vánisem, a hlavně o všech 4 timetoutech zmínil slovo tiebreak asi tak 3x častěji než padlo za minulý hrací víkend, kdy jsme dva tiebreaky fakt hráli. Jen namátkou: „Hoši, v klidu, rozehrajem se do tiebreaku.“ „Óňo, uklidni se a odpočiň si na tiebreak.“ „Tenhle set už je asi v prdeli, pojďte to nastartovat na tiebreak.“ „V tiebreaku už jim ten servis takhle chodit nebude.“ Tímto zkušeným psychologickým tahem kluky na hřišti tak uklidnil, až zařídili, že na žádnej tiebreak nedošlo :) Teď bez jakékoliv ironie, koučování Bóry a Standy jako asistenta bylo super, dokonce i Kulich o timeoutech mlčel a hrál výborně. Nemáme jen nejlepšího smečaře, účko a blokaře soutěže, ale i trenéry. Doufám, že si to přečtou a budu hodně hrát :) Po zápase jsme Pod Lipami pěkně povečeřeli, někdo se představil našim fanynkám, dirigování Parkym jsme si zapěli Spartakiádu a šli jsme všichni spát. Postupně... Časem… Podle informací co mám, všichni spali doma, žádný random byty neproběhly, takže jsme byli všichni ready na sobotní mač.

Poslední na řadě byl Nymburk, toho času poslední tým tabulky bez zisku bodu. Oproti loňsku jim chybělo účko, libero a střeďák a bylo to dost znát. Sice se s námi první dva sety drželi do půlky setu, ale pak jsme je přehráli. Poslední set už byl jednoznačně v naší režii. Hráli jsme v sestavě Parky, Pilda, kterého vystřídal Štufy v půlce druhého setu, Kulich, Kubíno, Óňa, Jura a Tomíno na liberu. Za zmínku stojí to, že Nymburku se podařilo dvakrát sestavit dvojblok proti našemu signálku. Nicméně jim to nebylo nic platné, Parky jednou zkušeně zalil a jednou šel over, takže dva body z toho byly jako by to bylo na bez – tohle bylo to pravé zakončení hostivařského Signál festivalu.

MFF – Nymburk 3:0 (19,20,13)        

Úvod sezóny nám vyšel víc než slušně, porazili jsme loňského vítěze 3:2, teď jsme si připsali plný počet bodů. Možná trošku mrzí prohra 2:3 s Teslou, která od té doby neuhrála ani set. Ale proti nám jim to prostě sedlo. Takže 9 bodů a druhé místo je super. Teď pokračujeme moravským výjezdem do Bučovic a Staráku, držte nám palce!

Závěrem bych chtěl pochválit všechny, co v zápasech nastoupili, myslím, že tam není moc co vytýkat. Dále chválím žebřinu Mahaje, že se na mě neuráží, když mu pořád sypu, určitě chápe, že to s ním myslím dobře a mám ho rád, a Kubošíka, že zabojoval s rýmičkou a v sobotu se dokonce přišel podívat. A hlavně díky moc všem fanouškům, co dorazili do naší nové haly a podporovali nás, moc si toho vážíme!

Nananananana Óňa Kupilík

1. kolo sezony 2018/2019 - Tesla Brno a Beskydy

Odstartoval nový ročník 1. ligy mužů a nás hned na začátek čekali soupeři z Moravy a Slezska. Nejdřív bych chtěl zmínit, že naše hala přes léto prošla významnou rekonstrukcí, která se dle mého názoru velmi zdařila. Máme novou palubovku, nová světla, nové závěsy a částečně byl vylepšen i interiér haly. Halu nyní máme opravdu hezkou, nicméně jsme přišli hned o tři konkurenční výhody, kterými byly betonová podlaha, tma a zima.

Naštěstí se ale další výhody objevily v podobě příchodu mladých, nadějných a volejbalu chtivých novomatiků. Naše řady na letošní sezonu posílili Martin Pilous (Pilda) z Ústí nad Labem, Martin Fikar (Fiky) z Liberce, Kuba Jarošík (Kubošík) z Plzně, Matyáš Janda (Mahaj) z Českých Budějovic, Petr Sobotka (Soby) ze Ždáru nad Sázavou, Kuba Váňa (Vánis) z Proseka a nakonec se nám podařilo získat na hostování dvě mladé pušky z Příbrami ročníku 2001 - Jirku Mikulenku (Miky) a Radka Baláže (Ráďa). Tímto se náš tým oproti loňsku omladil v průměru asi tak o 10 let, ne-li o víc.

MFF - Tesla Brno (-23, 24, 22, -19, -15)

Na náhře nastoupil Óňa, na smeči Parky se Štufim, na bloku Kubíno, na liberu Mahaj a jelikož se ještě nehrála extraliga, mohli nás na první kolo posílit i Miky na účku a Ráďa na bloku. Kulich byl mimo a černý Petr zůstal na Heřmiho, Fikyho a Sobyho, který musel Parkymu půjčit svůj dres, protože to Parky logisticky z Plzně nezvlád. A jelikož Soby prostříhal, vyměnil s Parkym namísto vřelého pozvání na pivo v hospodě tuhle aktualitu.

Kluci z Brna přijeli s týmem plným nadějného mládí a tak bylo jasné, že budou řádně nahecovaní a na hřišti nedají nic zadarmo. Naštěstí nás na oba zápasy přišla podpořit početná skupina našich nejvěrnějších fanynek a fanoušků, kterým bych chtěl tímto poděkovat, za vytvoření perfektní atmosféry. Sice tím náš „chrám ticha“ trochu utrpěl na pověsti, ale aspoň jsme mohli vzdorovat hlasitému brněnskému zdaréééc. Hned od začátku se hrál pro diváka pěkný volejbal plný dlouhých výměn, protože Brňáci čapali rukama nohama, co to šlo. První tři sety byly velmi vyrovnané a rozhodovaly maličkosti. Trochu škoda, že se nám nepodařilo vyhrát první set, mohlo být po třech setech hotovo. Nakonec jsme se dostali až do tiebreaku, ve kterém jsme sice měli dva mečboly, ale pak na mě poprvé v kariéře padla tíha nejstaršího hráče na hřišti a to z obou týmů, a na jednoblok jsem si to zkušeně vrátil pod nohy a bylo vymalováno.

MFF - Beskydy (-22, 22, -20, 21, 14)

Druhý den nás čekal těžký zápas s loňským vítězem z Beskyd. Ten letos ještě posílil o zkušené bývalé extraligové hráče Tomáše Širokého a Romana Kozáka. Nastoupili jsme opět s Óňou na náhře, Jirkou na účku, Ráďou a Kubínem na bloku, Šufim s Parkym na smeči. Na liberu Mahaje vystřídal Tomíno. Nezačali jsme sice špatně, ale soupeř nás tlačil především tvrdým servisem, po kterém se nám těžko ztrátovalo a set jsme těsně ztratili. V druhém setu jsme se se soupeřovým servisem vypořádali lépe, přidali k tomu několik dobrých obran a set se nám v koncovce podařilo získat. Třetí set začaly být Beskydy postupně lepším týmem a opět díky kvalitnímu servisu nám komplikovali ztrátu a zdálo se, že dostávají zápas pod kontrolu. Došlo i na střídání, kdy Štufyho střídal Pilda a Tomína Mahaj. Ve čtvrtém setu jsme ale nesložili zbraně. Zlepšili jsme příjem, po kterém bezchybně útočili hlavně Ráďa s Mikym. Navíc soupeř přidal několik nevynucených chyb a šlo se do tiebreaku. Když už se zdálo, že pátý set opět ztratíme a to ve chvíli, kdy soupeř ztrátoval za, pro nás nepříznivého, stavu 13:14, Mahaj zkušeně čapnul balon až pod strop a soupeř během této chvíle stihl spadnout do sítě. Na servis šel Miky. Po jeho kvalitním servisu přišla další naše obrana a Miky nekompromisně složil z doskoku. Jeho chvíle měla ale teprve přijít. Za stavu 15:14 pro nás si Miky nahazuje servis a nekompromisní bombou po lajně setře zbytky barvy, co nestačila ještě zaschnout, z růžku hřiště. Připisujeme si velmi cenné vítězství, nicméně Miky svůj výkon skromně hodnotí slovy „v klidu, s Beskydama jsem ještě neprohrál“. Opět děkujeme fanouškům za skvělou sobotní podporu jak v hale, tak v restauračním zařízení a těšíme se na další fandění.

Příště zkusím nezapomenout si dresy…

Parky

Český Pohár – první kolo

Píše se sobota 22.9. 2018 a náš manšaft vyráží s poměrně obměněným kádrem na první turnaj sezony, který zároveň bereme jako přípravu na ligové zápasy.  Jakožto nováček týmu jsem byl obeznámen před zápasem o pravidlech pozápasových aktualit a s klidnou hlavou jsem si říkal, že není možné prohrát střižbu 4x za sebou. Jak se ukázalo, mé domněnky byly mylné a tahle povinnost tedy připadla mně.

Sraz jsme měli před sportovní halou ve Dvoře Králové, nebo možná Králově Dvoře, to už není podstatné, protože jsme trefili ten správný Dvůr. Z důvodu nedostatku aut, musela část naší výpravy vyrazit už v 8 hodin ráno vlakem a zbytek se vezl v domluvený čas auty. Ve 12 hodin jsme se konečně všichni sešli v šatně a udělali rychlou poradu. V jednu hodinu zazněl hvizd rozhodčího.  Naše první utkání začalo.

VŠSK MFF UK Praha – Choceň

Do zápasu jsme nastoupili v sestavě Óňa začal na nahrávce Heřmi na účku, na kůlech jsme měli Pildu a nahecovaného Štůfiho, na bloku začal náš univerzální hráč Petr alias Bohouš Sobotka s Kubínem a na liberu Tomíno. Já, společně se zbytkem týmu, jsem čekal na svojí příležitost ve čtvéru, ale protože na poradě jsme se shodli, že si zahrají všichni, sestavou se stále míchalo.

I přes Choceňské nestandartní údery se nám podařilo ve všech setech soupeře přehrát poměrně velkým rozdílem, hlavně díky Pildově dělovému servisu, který záhadně pokaždě našel pana Filče (choceňský přihravač) na druhé straně sítě. Vítězíme 3:0 (25:19, 25:12, 25:19)

VŠSK MFF UK Praha – Dvůr Králové

Naše základní sestava se na druhý zápas trošku změnila. Na smeči vystřídal Parky Pildu a já začal na liberu. Soupeř vyhrál s Chocní také poměrem 3:0, a tak jsme soupeře nechtěli od začátku podcenit.

První set byl velmi vyrovnaný.  Až v koncovce se nám povedlo ubránit pár útoků soupeře, utéct o pár bodů což znamenalo vítězství v prvním setu 25:21.

Druhý set jsme soupeře tlačili na servisu a soupeř se nemohl na útoku prosadit. Set se nám opět podařilo vyhrát a to o něco jasnějším rozdílem 25:19.

Třetí set byl asi nejdramatičtější ze všech. Byla to tahanice o každý bod a soupeř měl dokonce i setball, který se mu naštěstí nepodařilo využít. Stav byl 25:25, když na servis přišel nějaký bomber od nás a ukončil zápas 27:25.

Jelikož se Turnov z turnaje odhlásil, pro nás to znamenalo vítězství ve skupině, a tím jsme si zajistili účast v druhém kole poháru. Naší novou halu přijede navštívit extraligové Ústí nad Labem. Těš se Ústí!

Snad budu příště stříhat líp.

Mahaj