Dobřichovický double

Tak uběhl zase celý týden a před námi byl dvojzápas s Dobřichovicemi. A jelikož jsme se s Parkym opět ocitli ve střihačským finále, nemohl jsem ho v tom nechat vykoupat podruhé. Ach, jakej já jsem lidumil…

EGE a Plzeň

MFF – EGE 3:2 (16,19,-15,-19,13)

Exkluzivní dva sety

V pátek k nám zavítal tradičně kvalitní celek z Českých Budějovic. Nastoupili jsme ve vítězné sestavě z Nymburka – Koube s Hynkem na smeči, Káda s Kulichem na bloku, Průche na náhře, Váca na liberu, já na účku. Hned od začátku se pro nás zápas vyvíjel až nadstandardně dobře. Pravidelná ztráta podpořená dobrým servisem, po kterém se nám dařilo slušně bránit a hlavně míče z pole úspěšně proměňovat v bod. Konečně naše hra vypadala tak, jak bychom chtěli.

Hradec a Nymburk, noc a den

Minimálně podle výsledku se jako noc a den lišil náš páteční výprask v Hradci od celkem snadného vítězství o pár hodin později v Nymburce. Ale popořadě.

Hradec Králové - MFF Praha 3:0 (19,23,17)

První přestávka v minulém týdnu nám umožnila u všech doléčit různé bolístky, tedy kromě Malináče, který se zlomeným pravítkem asi už do této sezony nezasáhne, takže jsme se po dlouhé době vydali na zápas ve dvanácti lidech + Standa. S tím, že nás bude nezvykle hodně a že naše auto bude muset jet v pěti, chtěl něco udělat Kulich, který místo normální trasy k místu srazu zahrnující přechod pro chodce se semafory se rozhodl přebíhat o pár desítek metrů dál šestiproudovou dálnici. Posílen pocitem z prvních třech pruhů, které šly hladce, si myslel, že i druhá strana bude brnkačka, ovšem nedocenil, že ty první tři pruhy byly směrem do centra Prahy, kam překvapivě v pátek odpoledne moc aut nemířilo. To se ovšem rozhodně nedalo říci o směru z města ven a mezi jednotlivými proudy aut tu a tam problesklo nějaké okýnko tak možná pro Usaina Bolta a ne pro Kulicha v bundě, pohorkách a taškou na zádech. Po asi čtvrthodině sbírání odvahy na středovém pásu u svodidla zřejmě dospěl k rozhodnutí, že i tak nás kdyžtak zbude na zápas 11, a nějakým zázrakem to tam prokličkoval. Naštěstí jsme měli sraz s dostatečnou rezervou, takže ani tahle Kulichova ruská ruleta na mostě Barikádníků nás nezdržela od příjezdu načas.

Letošní rozlosování nám opravdu přálo, dostali jsme Hradec venku ještě v podzimních měsících, takže nás jejich hala přivítala nezvykle přívětivou teplotou – bylo v ní nad nulou, což byla docela příjemná změna oproti loňsku, kdy jsme tam rozcvičku absolvovali v kulichu, které Kulich prozíravě vzal s sebou. Letos je prý taky měl, ale nebyly potřeba.