Ano, takhle si většina z nás oddechne po skončení mimořádně náročného týdne. Ale teď už se pojďme podívat, jak to všechno bylo.
Před nedělním polednem balím věci o sto šest,
jedu zase na Albeř, je to pro mě velká čest.
Po zádech mi běhá lehké mrazení,
jak dopadne letošní soustředění?
V táboře ještě téměř nikdo nebyl, a tak jsem čekal ve svém stanu. První trénink začal se zpožděním, ale to neodradilo většinu hráčů od následného rozsévání balónů po přilehlých luzích a hájích. První večeře překvapila - nebyly špagety, protože se změnilo obsazení v kuchyni. (Špagety jsme dostaly až později v týdnu... pozn. autora)
Po večeři odcházíme svižným krokem na Starou,
zabíráme vhodná místa, než se všichni proberou.
Hrajeme hned na úvod velkou partii gambita(*)
a Medvídova peněženka už není tolik naditá.
Přisedá k nám zbytek chlapců,
víc než dosti nových kupců.
Večer nabírá obrátky - ale pamatuj -
Standa už čeká za vrátky.
A tak jsme se poprvé v pondělí ráno podívali zblízka na železa, která se záhadně objevila na Velké louce. Byla to první procházka peklem, ale jak jsme se dozvěděli, mělo být ještě hůř. Odpoledne nás letos čekala místo triatlonu vyjížďka na kolech.
Slavonicko čekalo nás při vyjížďce na kolech,
mnoho lidí netušilo, jaký je to pech.
Začalo to celkem slibně, když se ztratil zadní voj,
potom ale pokazil to kroužící much roj.
Ke konci už soptili jsme do kopců jako parní stroj,
nakonec však zvládli jsme to, byl to ale velký boj.
Pondělí jsme měli za sebou a v úterý nás nečekalo nic jiného než velká dřina a dva dlouhé tréninky. Až středa přinesla již tradiční celodenní cyklovýlet. Letos jsme byli ušetřeni ranní posilovny, protože naplánová trasa na severní Třeboňsko se zdála i trenérovi poněkud dlouhá.
Ve středu ráno odjeli jsme přes Peršlák směrem k Třeboni,
nabrali jsme velkou rychlost, jeli jsme jak na koni.
Po klobáse u jezu chtěli jsme jet mimo vodu,
našli jsme však jenom místo u mokrého brodu.
Hloubka byla neznámá, a tak jsme hned šmikali,
průzkumníka Davida do vody jsme vyslali.
Vyjel zostra na svém oři vstříc dravému toku,
nicméně moc nevydržel, smáli jsme se "boku"(**).
Do tábora přijeli jsme sto kiláků na tacháči,
na Vueltě byli bychom všichni platní hráči.
Večerní oslavou sta ujetých kilometrů se nám týden na Albeři přehoupnul do své druhé půlky. V té nás kromě tréninků čekaly především tradiční Čtyřky, které se losovaly ve čtvrtek večer. Z důvodu koncertu na Starý se představovaní odehrálo kompletně u Vokýnka a v pátek ráno se mohlo začít hrát. Boj to byl převeliký a štěstí nakonec přálo týmu Zbiráka. Samozřejmě si zaslouží veřejné gratulace!
V sobotu se konal také prestižní závod lodičkářů, který byl letos vskutku náročný. Vítězem se stal tým Honzy Krejsy. Závěrečným plesem se týden na Albeři uzavřel a teď už nám nezbývá nic jiného, než se těšit na první soutěžní utkání.
Noťas
(*) Gambit - na konci
(**) beaucoup [boku] je francouzsky hodně
PS: PROEZIE je literární útvar sestávájící z volného prolínání poezie a prózy. Pro ilustraci si lze představit operetu jako spojení opery a činohry.
Žádné komentáře:
Okomentovat