Druhý hrací víkend byl pro nás trošku netradiční, protože jsme si ho
postupem do druhého kola Českého poháru prodloužili o jeden zápas. Ve čtvrtek
jsme v naší hale přivítali v rámci poháru extraligové Ústí nad Labem, v ligových
zápasech jsme pak hostili v pátek Lvi Praha B a v sobotu Nymburk. Na nabité tři
dny jsme se poctivě připravili pondělním a středečním tréninkem v počtu 14-16
lidí, už se to ani nedá počítat. Dobrou zprávou bylo, že se ukázal Kulich. Ten
před prvním kolem poháru napsal, že odjíždí na 10 dní do Švýcarska na hory. Teď
se vrátil s tím, že byl 14 dní v Itálii a Chorvatsku u moře, no nic, co by nás
u něj překvapilo, prostě Kulich přesně tak, jak ho máme rádi. Důležité je, že
má velkou chuť do voliše, protože předchozí volný víkend si zpestřil dvěma
zápasy za tým, za který by chtěl hrát každý, domažlický Vestex.
Na Ústí jsme vyrukovali bez příbramských posil, Vánise, který pohár
hrál už za Prosek, Péti, ten musel do školy, a Kubošíka, který má nějaký bebí,
už se mi to plete, jaký zrovna teď. I tak nás bylo asi 13. Ústečtí borci na nás
pro změnu vyrukovali v plný palbě se všemi cizinci v základní sestavě. Už
rozcvičení na síti trošku vypovídalo o výkonnostním rozdílu mezi první ligou a
extraligou. Je dobře, že se Ústečáci nerozcvičovali proti balkónu, po 15
útocích by asi nebylo s čím smečovat. Tak nám aspoň na naší straně pěkně
usadili novou palubovku. Zápas jsme využili k tomu, aby si všichni zahráli, na
Ústí bychom stejně nestačili ani v plné polní. Výsledek 0:3 (-16,-17,-17) je
drsnej, ale podle mě to nebylo úplně hrozný. Kluci z Ústí nám dali každej set
pár es, párkrát nás ubránili a štípli nám tam s bodovkou, my jsme jim eso
nedali skoro žádný a jejich ztrátu jsme neubránili vůbec, což udělalo rozdíl 8-9
bodů v každém setu. Ale jinak jsme byli celkem schopní se útočně prosadit a i
se celkem hrálo, takže můj pocit rozhodně není nijak negativní. A Ústečáky jsme
asi dobře připravili, když v sobotu zničili Ostravu ještě víc než nás. Držím
klukům palce, mají nadupaný cizince, k tomu sehraný Čechy, mladýho
perspektivního trenére. Přál bych ústeckým srdcařům Salymu, Kóřovi a Čírovi
úspěch. A Standu potěšili Luboš Bartůněk a Filip Kramár, že proti nám sehráli
pár signálků, což má Standa rád. My v poli jsme moc rádi nebyli no. Vzhledem k
tomu, že v signálech jsme úspěšní i my, tak mě trošku zklamali kámoši z
Domažlic, kteří se byli podívat a po zápase hned utekli s tím, že pospíchají na
SIGNAL festival do centra. Přitom ten nejlepší Signál festival právě viděli…
MFF – Ústí 0:3 (-16,-17,-17)
Po čtvrtečním zápase jsme měli s Kubínem a Parkym krátkou rozpravu a
shodli jsme se, že z našich mlaďochů (kromě příbramských vicemistrů Evropy) má
největší potenciál se někdy do extraligy podívat Mahaj. To jsme ještě netušili,
že se nám to hned následující den pokusí vyvrátit :) Lvi Praha B, mladý pušky
z Lužin, které předchází pověst
brutálních mlátiček do servisu. Bylo to tak, především nahrávač a jeden z
blokařů, jsou schopní to celkem slušně rozstřílet. Akorát že my hrajeme letos
zatím dobře. Takže už ani nevím jak, ale první set jsme se základní sestavou
Parky, Štufy, Kubíno, Ráďa, Óňa, Jura BabyMiky a Mahaj vyhráli. Brutální stehna
jsou asi víc než brutální servis. Ve druhém setu už přišlo pár sérií lvích es a
tak ho brali oni. Klíčová třetí sada byla pořád vyrovnaná, to už byl na hřišti
Pilda (pro Bóru Jarda) místo Štufyho a Kulich místo Kubína. Koncovku jsme
vyřešili ve stylu srbského nároďáku v době Ivana Miljkoviče, všechno jsme
zvedli na handu a Jura to všechno, co dostal, složil. Ve čtvrtém setu jsme byli
pořád pod Lvama, zase do nás úspěšně prali servisem a zvyšovali náskok. Bóra se
Standou poslali do boje Vánise místo mě a Tomína místo Mahaje, ale sedmibodová
ztráta se zdála až příliš velká. Nicméně Parky je kapitán a hráč do koncovek
(když se soupeř nejmenuje Tesla Brno). Variabilním střídáním plachty a
skákanýho servisu totálně rozhodil mladíky na druhé straně sítě. Buď
nepřihráli, anebo přihráli a dostali deku od Pildy, Rádi nebo Jury, nebo to
poslali někam do zdi. Prostě ze stavu 16:22 jsme vyhráli 26:24, když posledním
balónem nás soupeřovo účko skoro zabilo ve čtverečku, a mohli jsme slavit hodně
cenné vítězství 3:1.
MFF – Lvi Praha B 3:1 (23,-21,21,24)
Zde je potřeba zmínit jednu důležitou věc, Standa se rozhodl, že by
chtěl koučovat zápasy co nejméně a dohodl se s Bórou Perušičem, že si koučing
vezme na starosti on. Ve čtvrtek ještě nedorazil, protože něco měl, ale v pátek
si odbyl svou letošní premiéru. Největší jeho majstrštyk přišel ve 4. setu, kdy
za nepříznivého stavu vystřídal mě a Mahaje a vypustil Tomína s Vánisem, a
hlavně o všech 4 timetoutech zmínil slovo tiebreak asi tak 3x častěji než padlo
za minulý hrací víkend, kdy jsme dva tiebreaky fakt hráli. Jen namátkou: „Hoši,
v klidu, rozehrajem se do tiebreaku.“ „Óňo, uklidni se a odpočiň si na
tiebreak.“ „Tenhle set už je asi v prdeli, pojďte to nastartovat na tiebreak.“
„V tiebreaku už jim ten servis takhle chodit nebude.“ Tímto zkušeným
psychologickým tahem kluky na hřišti tak uklidnil, až zařídili, že na žádnej
tiebreak nedošlo :) Teď bez jakékoliv ironie, koučování Bóry a Standy jako
asistenta bylo super, dokonce i Kulich o timeoutech mlčel a hrál výborně.
Nemáme jen nejlepšího smečaře, účko a blokaře soutěže, ale i trenéry. Doufám,
že si to přečtou a budu hodně hrát :) Po zápase jsme Pod Lipami pěkně
povečeřeli, někdo se představil našim fanynkám, dirigování Parkym jsme si
zapěli Spartakiádu a šli jsme všichni spát. Postupně... Časem… Podle informací
co mám, všichni spali doma, žádný random byty neproběhly, takže jsme byli
všichni ready na sobotní mač.
Poslední na řadě byl Nymburk, toho času poslední tým tabulky bez zisku
bodu. Oproti loňsku jim chybělo účko, libero a střeďák a bylo to dost znát.
Sice se s námi první dva sety drželi do půlky setu, ale pak jsme je přehráli.
Poslední set už byl jednoznačně v naší režii. Hráli jsme v sestavě Parky,
Pilda, kterého vystřídal Štufy v půlce druhého setu, Kulich, Kubíno, Óňa, Jura
a Tomíno na liberu. Za zmínku stojí to, že Nymburku se podařilo dvakrát sestavit
dvojblok proti našemu signálku. Nicméně jim to nebylo nic platné, Parky jednou
zkušeně zalil a jednou šel over, takže dva body z toho byly jako by to bylo na
bez – tohle bylo to pravé zakončení hostivařského Signál festivalu.
MFF – Nymburk 3:0 (19,20,13)
Úvod sezóny nám vyšel víc než slušně, porazili jsme loňského vítěze
3:2, teď jsme si připsali plný počet bodů. Možná trošku mrzí prohra 2:3 s
Teslou, která od té doby neuhrála ani set. Ale proti nám jim to prostě sedlo.
Takže 9 bodů a druhé místo je super. Teď pokračujeme moravským výjezdem do
Bučovic a Staráku, držte nám palce!
Závěrem bych chtěl pochválit všechny, co v zápasech nastoupili, myslím,
že tam není moc co vytýkat. Dále chválím žebřinu Mahaje, že se na mě neuráží,
když mu pořád sypu, určitě chápe, že to s ním myslím dobře a mám ho rád, a
Kubošíka, že zabojoval s rýmičkou a v sobotu se dokonce přišel podívat. A
hlavně díky moc všem fanouškům, co dorazili do naší nové haly a podporovali
nás, moc si toho vážíme!
Nananananana Óňa Kupilík
Žádné komentáře:
Okomentovat