Nevím proč

                Nevím proč, ale opět se Volejbalový Bůh s tím Střihacím dohodl, že bude muset napsat aktualitu opět hlava děravá. Vaše smůla, vy se nic nedovíte.

                Jako první zavítala na naši palubovku Choceň. To suverénně vládne osmému místu, poslední vstupence do play-off. Nad ní pusto, pod ní pusto a pak my. Nám bude letos vstup do souboje prvních osmi umístěných (všimněte si, že ne prvních osmi nejlepších) odepřen. I když jiskřička naděje tu byla.

                Ale zpět k zápasu. První set jsme vyhráli relativně pěkně a soupeř si stihl za tu dobu nastřádat 21 bodů. Mám takový pocit, že i v průběhu druhého setu jsme dost často byli pětadvaceti bodům blíže. Bohužel v koncovce senám nezadařilo, kdežto soupeři ano a doběhl k pětadvacítce první. My skončili u třiadvacítky (zřejmě mladší sestra).

                Třetí set jsme opět ovládli my a soupeři jsme dovolili pomuchlovat jen s osmnáctkou.

                Jelikož nás Standa platí od hodiny a ne od výkonu, rozhodli jsme se vývoj zápasu trochu zdramatizovat. My si sáhli na čtyřiadvacítku, jenže soupeř zacílil ještě o dvě mety dál.  Nedalo se nic dělat, museli jsme si se soupeřem dát patnáctibodovou rychlovku.

                Jestli se nemýlím, tak tam jsme nenechali nic náhodě a hned o začátku si vybudovali slušná náskok. Tuším 7-1 nebo tak nějak. A možná bysse tipl, že na servisu byl Štěpán. Buď, jak buď, ať to byl kdokoliv, taková série servisů bez chyby je na naše poměry hodně slušný výkon. Každopádně jsme si šestibodový náskok hrací cen za zakončil stavem 15:9, 3:2 na sety.

Dva moc důležitý bodiky doma!

Den druhý. Zápas od sedmi, porada od šesti. Z nějakého důvodu si Váca myslel, že autobusem z Břevnovský v 17:40 to stihne tak akorát. Pospíchat není zdravý a tak v 17:44 vstává od NTB, že je čas vyrazit. A tehdy se rozsvítilo: 17:44! Za 16 minut porada. Vzal si dvě-tři švestky skočil od auta. Po stávce starýho telefonu je ten nový bez kontaktů a tak jediný, kdo má na FB zveřejněnej telefon, je Rohlík. Už z auta se Váca těsně před Strahovským tunelem u svého přítele na telefonu ujišťuje, že neumí hodiny a hlásí pozdní příchod. Příjezd těsně po poradě (kde prej stejně nic pořádnýho neřešili, jen pomlouvali Vácu, že vybíhá) a před čtvrt už připraven v hale. Nuda. Protahovat se mu nechtělo a tak si říká, že za ty prachy moh přijet klidně v půl. Už aby se šlo na balony…

Hradec na nás vytáhl záludnou taktiku, kdy si po střižbě vybral naší stranu. A tak naši smečáci ostrouhali a měli po balkonech. Nutno dodat, že Hradec ten balkon taky nepotřeboval. Nebo byli jen nešikovní?

Bohužel bez balkonů není rozcvička a tak jsme v prvním setu podlehli 22-25.

Zkušený coach Standa nás nenechal na holičkách a rozhodl se radikálně zamíchat se sestavou. Vymyslel sestavu: blok-náhra-blok-smeč-účko-smeč. Kombinace zvláštní, rozpačitá, snad trochu komická, ale účinná. A snad i díky tomu, že si Koube mohl střihnout během hry rychlíka, jsme set dotáhli do vítězného konce. 25-21.

Myslím, že to bylo v druhém setu, co se začaly objevovat sporné míče, které ale sudí přisoudil velmi často (a také jistě velmi správně) nám. Také to byl set, kdy se začala projevovat jistá fanynka. Zřejmě z Hradce maminka. Narážky nevhodné, gesta neslušná a hlas…. při nejlepším ušitrhající. Z fleku by mohla na hlaváku hlásit příjezdy vlaků bez amplionu. Po zápase jsme nedokázali přijít na to, jakým nedopatřením se mohla tahle faninka stát maminkou. Proboha kdo?

Do třetího setu jsme již nastoupili konzervativně s tradiční sestavou. Hradec si asi brousil zuby na Lukáše na středu, jenže on už byl zase na kůle a tak chlapci dostali se sedmnáctkou.

Čtvrtý set jsme hráli na „naší“ straně, tam umíme a tak jsme ho dovedli do zdárného konec 25-21, stejně tak jako celý zápas za 3 body.

Sumasumárum pětibodový víkend, vcelku slušný výkon. Pokud Volejbalový Bůh nebude doma a my příští víkend nahrajeme na Choceň alespoň 5 bodů, ještě se do první osmičky vetřem. Uvidí se. O tom snad už ale někdo jiný.

Pevné prsty a jistý bagr přeje VC.