Tak už se mi také dostalo té cti,
napsat si na matikách aktualitu, když mě ve střižbě ostřílený a zkušený mazák
Koube nedal ve finále ani čuchnout…
Mým úkolem je tedy popsat, jak se
víkendové duely odehrávaly. Úkol je to nelehký, protože si z obou zápasů
pamatuju jen pár momentů (na rozdíl od
Kulicha, který by jistě popsal všech 208 výměn s Ervěnicema a 215 výměn
s Kladnem a ještě by k tomu přidal nějakou tu veselou historku z rozpinkání).
Ervěnice
Po nepříliš vydařeném výletu do
Jirkova (1:3) jsme se chystali napravit svou čest na domácí půdě…
Faktem se stává to, že (po
odchodu Průcheho, zranění Váci a Malináčovo studijním povinnostem) 6/8 týmu
disponuje výsadou nesmrtelnosti.
Moment 1:
Venku řádí mrazy, v hale již
tradiční sychravo – jdeme se rozběhat / rozpinkat na koš / rozpovídat / roztejpovat
– soupeř hraje fotbálek.
Je potřeba se pořádně zahřát –
Koube si dává sprintem svoje klasický rovinky / v košandě Káda poráží Zdenána,
Rohlík (protože už není Průche) Davida / Kulich se tejpuje / Ráca prokrvuje
břišáky rozsmečováním o zeď – soupeř hraje fotbálek.
Jdeme se rozpinkat – soupeř hraje
fotbálek.
Jdeme na síť – kdyby soupeře
rozhodčí neposlali převlíct do dresů, tak by určitě ještě hráli fotbálek…
Moment 2:
První set prohráváme 16:25. Asi
jsme se měli rozcvičovat fotbálkem…
Moment 3:
Naštěstí otáčíme 2. set na 25:23
ale je to dřina.
Moment 4:
Vyhráváme 15:13 po boji
v tie-breaku, ale zaplať pánbůh za dva body.
Kladno
Už tie-breakový zápas na Kladně
nasvědčoval tomu, že to s klukama z města Jardy Jágra nebude žádnej
med.
Moment 1:
Á výborně, hala už se nám plní
diváky, to bude pěkná atmosféra…
Moment 2:
Proč 90% diváků fandí Kladnu?
Moment 3:
A je to tady! Blíží se náš
jubilejní 2 000 vyhraný míč v této sezoně a pouze my máme tu možnost
ho oslavit už v základní části. David bouchá šampaňské. Rozhodčí ani
nekontrolují, zda je nealkoholické… Jubilejní míč uhrává Ráca (určitě by na to šla napasovat nějaká kolonka
v sazebníku, co myslíš Ráco?).
Moment 4:
Vedeme 2:1 na sety a 25:24, jdu
na servis: chci bejt slavnej (4 metry aut) + špatná ztráta + eso od Bláži =
nejsem slavnej.
Moment 4:
Prohráváme tie-break, hala bouří…
Po konci zápasu nikdo netuší nepochopitelné výpadky Nymburka a České Lípy.
V hospodě se dozvídáme, že našim soupeřem do 1. kola play-off je právě
Kladno. Doufejme, že od Jardy nepochytili nějaký vítězný triky. Dovolím si
citovat Standovo, myslím si, naprosto výstižná slova: „Čeká nás pěkná facha…“
Tolik asi stručný popis momentů
z víkendových utkání, které mi utkvěly v paměti. Jelikož se mi ovšem
naskytlo psát aktualitu akorát po konci základní části, musím dostát svému
řemeslu analytika a nemohu si tedy odpustit pár analýz (prováděných v čem jiném než v mém nejoblíbenějším PC softwaru
– MS Excel).
Tabulka – italské bodování
Tabulka – staré bodování
Po přepočítání všech výsledků
v MS Excel, bylo zjištěno, že to ouředníci ze svazu mají správně. Že by na
to používali taky Excel? :-)
Zajímavý závěr:
z tabulek je patrné, že pro tuto sezónu neměl nový systém bodování žádný
vliv na konečná pořadí týmů v tabulce.
Analýzy
Výhry 3:0, 3:1
% úspěšnost vyhraného setu
Úspěšnost výhry jednotlivých setů
Doma se nám nelépe dařily 2. a 4. sety. Nejméně 3. sety.
Tie-break 50/50.
A protože analýzy jsou hlavně o tom najít ten správný
ukazatel, ve kterém jsme byli nejlepší:
Nejvíc hraných tie-breaků
A v čem se nám letos opravdu
dařilo, byl chtíč užít si každý zápas naplno, předvést divákům co nejvíce výměn
a Standovi ukázat, že soupeři umíme dát náskok hned na začátku setu a pak ho
celý set dotahovat nebo když už náskok máme náhodou my, že klidně soupeře
můžeme nechat dotáhnout do koncovky a pak začít teprve hrát, no prostě že nás
ten volejbal opravdu baví. Neboli v počtu výměn jsme byli v této
sezóně jasně na špici, tedy i v míčích vyhraných (prohrané míče raději zmiňovat nebudu).
A zde je graficky znázorněno, jak se tento úspěch postupně rodil:
Ekonomicky by se 2 000 vyhraný míč dal přirovnat k takovému
sezónnímu bodu zvratu neboli BEP
(Break Even Point). Inu posuďte sami z jeho definice:
„Objem výkonů, při kterém se celkové náklady vynaložené na výkony
rovnají celkovým užitkům z těchto výkonů.“
Nejvíc jsme
si v sezóně zahráli s Budějkama, nejmíň s ČZU:
(Ne)oblíbený soupeř
Ukazatel oblíbenosti soupeře je
spočten jako:
1) %
podíl našich vítězných míčů na celkovém počtu míčů v utkání:
Nejlépe se nám hrálo s Plzní
doma, nejhůře s ČZU venku.
2) A
analogicky % podíl vítězných míčů soupeře na celkovém počtu míčů v utkání:
Pozn.: z druhého grafu jasně vyplývá, že zápasy od 14:00 by bylo
lepší vystříhat…
Vývoj naší formy
Z ukazatele oblíbenosti
soupeře z předchozí tabulky následně můžeme odvodit vývoj naší formy
v jednotlivých zápasech během sezóny:
V domácích zápasech jsme
sezonu dobře začali nad 50%, pak přišla slabší část v podobě zápasů
s ČZU, ČB a Dobi. S Nymburkem jsme se zas dostali do fazóny, ale ke
konci to trochu vázlo. Nebýt venku tria Lípa, Ervěnice, ČZU, naše venkovní
forma by se postupně celkem zlepšovala:
Vývoj naší šedivky
Analogicky opačně pak můžeme sledovat vývoj naší šedivky
během sezóny.
Je vidět, že bez Koubeho naše
šedivka dosáhla svého maxima při atakování 58% hranice. Doma se nám nejmíň
dařilo s Dobi a v posledních dvou zápasech.
Kvíz
A na závěr malá hádanka. Úkolem
je uhodnout, kdo se skrývá pod hráčem [X] a [Y] v grafu vypočteném velice
sofistikovanou a složitou metodou nelineární regresní analýzy, který popisuje
závislost dvou veličin: emocionálního vypětí hráče [Y] na herním výkonu hráče
[X] během setu.
Odpovědi zasílejte formou SMS
Rácovi, vylosovaní výherci získají hodnotnou cenu v podobě náhodně vybrané
kolonky ze sazebníku pokut. Hlavní cena pro absolutního výherce bude čest
zaplatit rundu našeho oblíbeného bombardérského nápoje.
A jako malou inspiraci posílám
odkaz na bar „Milá tchýně“ nedaleko našeho základního tábora „Pod Lipami“ kde
do 1.2. (pátek) mají zajímavou akci – B52
za neuvěřitelných 39,-!!
Čtěte zde:
Parky
Žádné komentáře:
Okomentovat