Namazal jsem si chleba, přidal plátek šunky a
neopomněl ani sýr. S chutí jsem se zakousl, když vtom se ozval čaj, že je již
vylouhovaný. Nalil jsem do něj ještě trochu mléka, aby se zjemnil a zchladil.
Abych si ranní chvíli ještě více zpříjemnil, vytáhl jsem gramofonovou desku
Animals a při usrkávání z šálku jsem se nechával
unášet příjemnými rytmy kytar Davida Gilmoura a Rogera Waterse. Když deska dohrála
a jehla začala poskakovat po jejím okraji, začínal jsem se rozvzpomínat na svoje
dnešní povinnosti.
Mám dnes ráno
přednášku z biochemie, ale ta je s Pepou, to je zbytečné tam chodit. A potom je
ta anatomie. Tu se stejně musím naučit sám, tam mi nikdo nepomůže. Budu se tedy
dopoledne učit, rozhodl jsem. Zasedl jsem za svůj důvěrně známý psací stůl, kde
jsem si v tomto akademickém roce navykl trávit téměř všechen svůj volný čas a
začal přemýšlet, co bych se tak učil. Anatomii? Tam mě čeká penis, do toho se mi
po ránu opravdu nechce. V embryologii musím dodělat zevní genitál, tam je to
podobné. Tak tedy histologii, ta je stejně celá smyšlená, tady budu ještě na
chvíli mimo krutou realitu. Než jsem však začal s učením, napadlo mě podívat se
ještě na zprávy na internet. Poté, co jsem neobjevil žádný nový, smysluplný
titulek, zavadil jsem pohledem o hodiny. Bylo téměř půl jedenácté. To už bude za
chvíli čas oběda. Tak kdybych tu chvíli proložil kvalitní prokrastinací, nemusel bych se dopoledne učit! A tak jsem se
dostal k psaní této aktuality.
:
Rakovník – MFF Praha 1:3
(22, -22, -23, -16)
Páteční den si
pamatuji velmi nepřesně, stejně jako všechny ostatní. Měl jsem dlouho školu, ale
i tak jsem stihl oběd a ještě se stavit doma pro věci na zápas. V 15:43 jsem se
dostavil do „Lišky“, kde jsem před X-boxem objevil i bezstarostného, zrovna
malíře, Kulicha a Parkyho. Ten vypadal torchu nervózně. Proč, to jsem pochpil hned při výjezdu z garáže. 300 koní,
ustájených pod kapotou Koubeho nového vozu, si v tak
hojném počtu s ostatními řidiči na cestě moc hlavu lámat nemusí. Z cesty si pamatuji zácpu na jižní spojce a
potom rozmazanou krajinu okolí Prahy. Naše poklidná jízda, až na to auto,
vypadala asi takto: https://www.youtube.com/watch?v=a_MBfSFPFd8
– po městě a pak na dálnici: https://www.youtube.com/watch?v=y6rnLOiZctw.
Díky skvělému závěru jsme byli v šatně minutu před 17. hodinou, což nás potěšilo
o to víc, když Ráca dodržel svou tradici, nedbal svého
předsevzetí a spolu s dalšími přijel minutu po celé.
V zápase jsme se po
Vánocích přeci jen trochu hledali a to i přes skutečnost, že jsme v týdnu
sehráli zápas s policejní reprezentací (ten byl, jak se později ukázalo,
domluven výměnou za smazání Koubeho bodů za
přestupky). Zápas jsme měli ve svých rukou, a tak jsme první set prohráli,
abychom se dostatečně motivovali. Vše klaplo, jak mělo. Za zmínku stojí Koubeho překonávání soupeřovy obrany, kdy byl asi třikrát
zablokován a vykryt v jedné výměně, kterou nakonec zakončil ulívkou přes zmateného soupeřova nahravače. Závěr zápasu ještě zpestřilo soupeřovo libero,
když předvedlo zajímavou scénku, kterou rozhodčí ohodnotil plným počtem, tedy
červenou kartou.
USK Slavia Plzeň
Plzeň – MFF Praha 2:3 (-11, 18, -16, 22, -13)
Ráno jsem v sobotu
brzy vstával, a ač nebyla neděle, oblékl jsem se do svátečního. Byl den voleb.
Avšak ještě před tím, než jsem zašel odevzdat hlas presidentu Karlovi, zašli
jsme s pár přáteli na výstavu Františka Kupky – Cesta k Amorfě. Za zmínku stojí:
Velký akt:
http://img.aktualne.centrum.cz/52/64/526478m-frantisek-kupka-velky-akt.jpg
Portrét jeho nevlastní dcery – Andree:
Amorfa – dvoubarevná fuga:
V Plzni na nás
čekal bratrovražedný souboj. Ten probíhal se vším všudy, kdy jsme hráli doslova
nahoru, dolu. Že je to opravdu podivný zápas, dokazovala i atmosféra v hledišti.
Obecenstvo povzbuzovalo domácí tým snad jen ve 4. setu, když viděli, že se
podaří „urvat“ bod. Za zmínku určitě stojí i přerušení zápasu paní Koubovou,
která hledala klíče. Před aurou její osobnosti se ani rozhodčí neodvážili
odporovat a byli nuceni počkat, až se vše vyřeší. Celý zápas nás provázela
smůla, která nám zabraňovala získat důležité míče v koncovkách, nebo zvednout
nějaký balon v poli. Tie-break, ač vítězný, tedy znamenal ztrátu bodů a vzdálení
se snu o 3. místě.
Nakonec se vše šlo
probrat na Potravky, kam všichni spěchali potěšit svá
játra. Já jsem spěchal domů, aby mi místo před stolem někdo nezasedl a protože
jsem se nemohl dočkat, až se budu moci opět učit, tak referát z restauračního
zařízení ode mne bohužel chybí.
Nezbývá mi, než Vás
pozvat na poslední kolo základní soutěže, které hrajeme v domácím prostředí a
v němž proti nám nastoupí Ervěnice a Kladno. Doufáme,
že se před play-off předvedeme v dobrém světle.
Největším lákadlem zřejmě bude Koube, který přijede
v lyžácích. Přikládám ještě video z Koubeho lyžařské dovolené: https://www.youtube.com/watch?v=yL0CdOch4Xo
.
Na závěr musím
ještě upozornit na pondělní kvalitní vystoupení Průcheho, kterého jsme zapůjčili tápajícím Benátkám. Všichni
mu přejeme hodně štěstí a zdraví a doufáme, že nás bude vzorně reprezentovat a
šířit věhlas MFF Praha. Benátkám (oběma) přejeme, aby se nepotopily na samé
dno.
Postskriptum: Základní anatomické postavení pro popis penisu
je v eregovaném, tj. ztopořeném stavu.
Žádné komentáře:
Okomentovat