Ples Divadla na Zábradlí

Hned po Odolce sme vyrazili na podareny ples DNZ, o cemz informuje aktualitka pana Melouna. Jiz se stava tradici, ze o vikendu padaji rekordy a stalo se tak v nove disciplnine, která uz hranici se silenstvim: prkynko ve dvou. Dle zavodniku a divaku se zdalo ze by cas mohl byt okolo 18 s, jenze poslední, desaty panacek se nejak zadrhnul a diky tomu se stopky zastavily na hodnote 26 s. I tak je to slusny vykon, nevim, jestli ho nekdy někdo este bude mit chut prekonavat…
Ples Divadla na Zábradlí Rekapitulace událostí v nejmenovaném divadle.
Osoby a obsazení: Melounovo rodiče a sestra
Veverka s přáteli Pan Máma s bábovkou
Pan Jožko s bábovkou Pan Belasí s Gábovkou
Pan Káda s Kádinkou
Pan Hóla se svým patronem (já)
Pan Zbirák bez bábovky
Bratři Olda a Jarda
(a ještě bych málem zapomněl na nevyzvednutý lístek slečny LČ) Ples by se dal rozdělit dík své hlavní události na dvě poloviny – před spartakiádou a po ní. Dlužno říci, že organizátoři odvedli dobrý kus práce a vyplnili hluchá místa před a po našem vystoupení poměrně kvalitním programem a lze tedy říci, po kulturní stránce měl ples velmi vysokou úroveň. Zejména naše druhá předkapela se chopila šance vystupovat v tomto renomovaném divadle velmi zodpovědně a její angažování lze považovat za šťastné. Opravdu – kluci od Katapultů se překonávali a nebojím se říci, že nám natemperovali publikum na slušnou teplotu. Jenže náš čas se neúprosně blížil. I Kaťáci zřejmě vycítili podivné napětí v publiku, dali na závěr dvě-tři hitovky, rychle zbalili svá fidlátka a uvolnili místo na prknech, jenž znamenají svět hlavní hvězdě večera. Pan Máma se s elegancí jemu vlastní vydrápal na pódium, naladil zbor, počkal až na něho zaměří všechny reflektory a nonšalantně oddirigoval skladbu Spartakiáda. Dezorientované publikum nejdříve nechápalo co se děje, leč po posledních tónech a úkloně celého zboru nejenže posměšně nepískalo, ale ti zmatenější dokonce i tleskali a provolávali sláva. Bylo to sukces.
Za zmínku stojí také úspěšná tobola, kde snad každý z nás (smolně mimo mne) vyhrál hodnotnou cenu a pan Veverka byl dokonce pozván mistrem Čtvrtníčkem na pódium, aby sdělil své pocity z výhry ostatním. Drobný incident pana Zbiráka, který ( v záchvatu lítosti nad špatně investovanými penězi do tomboly), posílal neustále svého oblíbeného moderátora “do alles gute” nebral nikdo vážně.
Zaujalo také nově vytvořené duo Jarda Lukeš (bubny) & Bohumil Klepl (kytara zpěv). Svým avantgardním pojetím ruské zpívané poezie oba protagonisté vyvrátili domněnku, že tento hudební žánr již nemá svého posluchače.
Bohužel byly i neslavné okamžiky – třeba když si posledně zmiňovaný Jaroslav L. rozpáral kalhoty od zipu až ke švu na zádech a ještě prostříhal rybičky na tanečním parketě, nebo nehoda pana Veverky, kterému zaskočila v krku borovička a byl nucen zvrátit průběh celého večera. K jeho cti jsem však povinen dodat, že ho to nezlomilo a konzumoval statečně dále až do sedmi do rána.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem zúčastněným za předvedený výkon a mohu všechny ujistit, že jsme se nesmazatelně vryli do historie DNZ. Meloun