Návrat do reality

                Tak už potřetí v této sezóně na mě padla povinnost napsat aktualitu. Musím se konečně naučit stříhat. Měl jsem to usnadněné tím, že oba zápasy se vysílaly na stránkách www.tvcom.cz a byl zde i záznam. 

                Po naší spanilé jízdě druhou polovinou základní části ligy a celým play-off, nás čekal nelehký úkol v baráži o extraligu, kterou jsme hráli proti týmu ze Starého Města. Kladli jsme si otázku jaký je  rozdíl mezi vítězem první ligy a nejhorším týmem z extraligy. Po vyhraném finále v Chocni samozřejmě následovala týdenní tréninková pauza, kdy se hrál pouze fotbálek, po které jsme se do tréninku vrátili v dobré náladě. Přece jenom titul z první ligy byl náš a to hřálo u srdce. Ve čtvrtek po tréninku byla naplánovaná schůze o tom, jak k baráži přistoupíme. Došlo se k závěru, že budeme chytřejší po víkendu, až uvidíme, jaké kvality má soupeř.

                Zápasy se pro nás nezvykle hráli až v sobotu a v neděli, což znamenalo jistou výhodu vyhnutí se dopravním problémům na D1, avšak drobným zácpám jsme se ani tak nevyhnuli. Čekala nás dlouhá cesta, proto byl odjezd všech čtyř vozidel plánován již do dopoledních hodin, s plánem společného obědu v Ostrovačicích u sjezdu na 178 kilometru dálnice. Sem dorazily však jen 2 auta, jejichž řidiči si pamatovali číslo sjezdu a nepotřebovali jméno vesnice na ceduli u sjezdu z dálnice. Ostatní dvě auta tedy hledala možnost k obědu jinde. Do „Staráku“ jsme dorazili s předstihem, proto jsme se jeli nejdříve ubytovat do hotelu Morava. Pak už jsme mířili do haly.

Playoff finále – jiná soutěž aneb 27 vyhraných setů

Finálová bitva o první místo v první lize se přesunula po dvou vítězných utkáních k hostům do východočeské Chocně. Celý týden jsme samou nedočkavostí proháněli beachvolleybalový míč po všech koutech tělocvičny a večery trávili v posilovně. Pověrčivost je někdy vrtkavá jako počasí, a když už je šňůra vítězných utkání dlouhá 16 zápasů, tak si každý setsakramentsky rozmyslí jakýkoliv větší zásach do denních rituálů. Vítr do plachet nám přidal navrátilec a pošramocené pravítko č.2 Malináč, který se ukázal na druhém tréninku v sezóně a balkón málem kapituloval. A ten samý vítr nám zase vzal Tury a jeho nový jarní sestřih i přes všechny přednášky zarostlých vousáčů. Krátké ohlednutí – MFF – Choceň 4:0 (12:3), zatím pokaždé jsme soupeře překvapili novým uskupením kádru či předvedenou hru, Jednu aktualitu jsem už na Choceň psal, ach ten prokletý Rohlík (Pozn. autora). Monopost MFF1 Edgara Davise vyrazil z holešovického pitstopu na čas s celou posádkou. Překvapením dne bylo Kulichovo vítězství o post navigátora a čestné sedadlo v přední části vozu. Naučná trasa po krásách České republiky vedla pod pyšně týčící se Kuňkou (pro neznalé turisty státní hrad Kunětická hora) kolem prosperujícího kiosku s točenou zmrzlinou v přilehlé vesnici, přes technickou stavitelskou pámátku v podobě železného mostu přes Labe, který ani náš coach o 5 let nepamatuje, když ho sešroubovali v roce 1947 a od té doby slouží svému účelu a je vyhledáván hordami motoristů čekajících nekonečných frontách s touhou vychutnat si ten zážitek úzkého přejezdu na druhou stranu řeky. Do choceňského volejbalového stánku Pod Sakem jsme dorazili s luxusním časovým náskokem, jenž byl následně proměněn v konzumaci vynikající domácí klobásky s hořčicí. Do šatny dorazili všichni včas a Standa měl k dispozici kompletní soupisku hráčů kromě nadšeného rolbaře a úspěšného zahradníka v jedné osobě, který musel odjet na mezinárodní konferenci pěstitelů ředkviček 2014 konanou letos v Londýně. Tabulka a magnetky upozornily na situace, kterým jsme se měli vyvarovat a mohlo se jít do vyhřáté bíložluté haly. I přes úžasné zázemí choceňského klubu objevil KD a jeho spolek náruživých pinkačů zásadní chybu ve vybavení. Totální absence basketbalových košů !!! Dokonce ve všech místnostech !!!. Rozšiřující rozmrzelost v týmu jsme zahnali poklusem kolem hřiště. Padesátka fanoušků se od poslední návštěvy Chocně rozrostla na úctyhodné dvousetčlenné publikum v modrožlutých barvách vybavené bubnem, pokličkami a různými zvuk vyluzujícími povzbuzovadly. V přátelské atmosféře jsme si potřásli pravicemi se soupeřem a s údivem jsme nastupovali na palubovku jakmile nás pořadatelé po jednom vyhlašovali. Kulich si připadal jak na mistrovství Evropy v televizi a škoda, že se nečetli i přezdívky.

MFF vs. Choceň (Finále)

Už bylo na čase zastavit nešvar, v poslední době tolik rozšířený, v podobě pozdního psaní, nebo rovnou nepsaní, aktualit a přidat další odstavec do bohaté matfyzácké historie. Tento nelehký úkol naštěstí padl do rukou nanejvýše odpovědných, a proto jsem už od začátku nepochyboval, že bude naplněn.

Šňůrka vítězství se natáhla už na 14 kousků a vyšplhali jsme po ní až do samého finále 1. ligy, ve kterém na nás po pětizápasovém turné s ČZU čekala Choceň s nabroušenými nůžkami a ambicí přivézt do mlékáren extraligu. I přes jízlivou poznámku nejmenovaného pokrytce, že 3bodových výher tolik rozhodně nebylo, byla nálada vynikající a účast na tréninku letos nevídaná (v polovině března nevídaná v jakémkoliv historickém horizontu).

Dobi vs. MFF

Štěpán

Pozvánka na finále

Výlet k Brňákům na čumendu aneb Jak ti Brňáci čuměli - zase

Tak to vyšlo opět na mě. Na mě, co si ani po tajmu nepamatuju, jestli hraju nebo už tam za mě jde blokař. Měl jsem aspoň to štěstí, že se jednalo jen o jeden zápas. Hned po vystřihání této výsady jsem si řekl, že si budu vše poznamenávat, abych měl co rekapitulovat. Pamatuji si, že jsem měl poznámek přes 3 SMSky… jaké zděšení, když druhý den jsem místo tří esemesek měl v konceptu jen: hynek, sitky, d7. Pořizoval jsem si též fotodokumentaci, která přežila snad bez úhony. A nyní to zkusím nějak slepit dohromady…

Krůček od finále

Už jsem si říkal, že to letos budu mít bez aktuality, ale radoval jsem se předčasně. Na druhou stranu je to velká čest pochlubit se na stránkách matik se svými zážitky. Zvlášť, když máte tak dobrou paměť jako Váca a pamatujete si každičký okamžik ze zápasu. Nejprve, ale musíte vyhrát v nelítostném souboji střižby, která je kolikrát emocionálnější než samotný zápas. Uvidíme, co jsem si zapamatoval já.

(R)EGÉ & Plzeň vs. MFF Praha

…aneb cesta na vrchol

Po posledním kole letošní základní části mi opět bylo dopřáno (stejně jako vloni) vystříhat si aktualitu. To že letos píšu druhou aktualitu a opět s EGE a Plzní, přičítám jen dílu velké štěstěny, při níž by Davidovo byznys zřejmě rychle zkrachoval J Opět jsem si tedy neodpustil trošku si zablbnout se svým velkým kámošem Excelem a přihodil pár tabulek. Ta nejlepší tabulka ovšem přijde až na konec, ale nebudeme předbíhat…