První domácí

Po potupných třech stříhání v počtu 12 lidí píšu svoji první aktualitu, která se odehrává v naší domácí hale proti týmům Hradec Králové a Liberec B.

Sraz byl v šest v hale na poradu, kde jsme se sešli v hojném počtu. Dorazili si s námi zahrát i kluci z extraligy: Mahaj, Vláďa Mikulenka a brácha Jirka Mikulenka. K našemu překvapení byl tým Hradce sestaven i z hráčů bývalého Nymburka. Základní sestava byla jasná. Vánis, Kulich, Jirka, Vláďa, Čuda, Štufi  a Mahaj na liberu. První set se nám nedařil servis, ovšem když se podařil, tak naši blokaři byli nekompromisní. Soupeři se na nás přesto pořad drželi o jeden bod. Kvůli nepříznivému stavu se vystřídal Kubošík za Štufiho. V napínavé koncovce se nám podařilo set ukořistit. V druhém a třetím setu už jsme ale hráli svojí hru, kde se servis i signály dařily a oba sety jsme poměrně v klidu s 15 a 21 body vyhráli.

Druhý den byla nálada veselá. Tři body v kapse a doufali jsme, že další tři budou. Základ byl oproti pátku pozměněný. Jelikož kluci z extraligy nemohli, tak Jirku nahradil Soby, Vláďu nahradil Skříťa a Mahaje nahradil Tomíno, jinak byl základ stejný. Bohužel po celý zápas se nám nedařilo sejít s nahrávači, jak s Vanisem tak se mnou. V prvních dvou setech jsme bohužel ani nedali nějaký nepříjemný servis, který by jim uškodil. Třetí set trenér poslal Kulicha na Univerzála, Štufiho místo Kubošíka a mne místo Vánise. Řekl bych, že to bylo hodně servisem který jsme začali dávat a nebyl zadarmo. Ale i dva bijci od nás chytli nečekanou formu, myslím tím Štufiho a Kulicha, kteří složili skoro všechno, co jsem jim poslal.

Třetí set se nám podařilo vyhrát, ale čtvrtý jsme v koncovce za stavu 24:26 prohráli.

Příští pátek a sobotu jdeme znova na věc a získáme už těch vysněných 6 bodů…

Fiky 

První zájezd na Moravu

V nové sezóně na nás hned v prvním zápase čekaly týmy z Bučovic a Starého Města. Kvůli naší velké marodce a Óňovo svatbě jsme byli rádi, že jsme postavili alespoň šestku, ale bohužel s absencí našich hlavních útočníků bratrů Mikulenků. Nebudu zatím nic prozrazovat, ale v záloze byla ideální náhrada. 

Na první zápas v Bučovicích vyrážíme kolem druhé hodiny, Dejvovo posádka si mohla dovolit lehčí zpoždění. V šatně jsme se sešli hodinu před zápasem, více času kvůli Bórovo stručné poradě: “Hoši,  neznám je.“ nebylo potřeba. Jak rychle jsme však do Bučovic přijeli, tak rychle zase po třísetové porážce odjíždíme. Hala domácích ala „ kůlnička na dříví“ nám dělala velké potíže na přihrávce a obraně v poli. Domácí byli celý zápas lepším týmem a my byli rádi, že jsme přelezli patnáctibodovou hranici.

Na zápas jsme velmi rychle zapomněli ve slavkovské restauraci a byli jsme odhodlaní stejnou kládu, kterou si odvážíme z Bučovic, předat Starému Městu. 

Bohužel to opět nevyšlo podle představ. Po prvních dvou setech, které prohráváme jasně 25:16 a 25:15, přišla změna v sestavě. Na smeč místo Štufiho nastupuje tajná zbraň Mahaj a místo Vánise Fiky. Konečně jsme byli domácím rovnocenným soupeřem a hra se začínala podobat volejbalu, alespoň z naší strany. Stav byl vyrovnaný až do koncovky, ale bohužel dal Fiky za stavu 26:25 pro domácí důvěru do té doby stoprocentnímu Mahajovi, který jakožto správný koncový hráč ukončil zápas brutální rourou do zdi. Prohráváme opět 3:0 a kládu tak odvážíme i ze Starého Města. Snad to vyjde proti Hradci. 

Mahaj

Napjaté boje o postup v ČP

Ještě než se zmíním o samotném poháru, tak bych rád přidal pár postřehů z přípravného utkání s ČZU, které se konalo ve středu 18. září na Suchdole. Sešli jsme se k menší prověrce před samotným startem sezóny, abychom si proti ligovému soupeři otestovali kvalitu naší letní přípravy. Sestava byla následující: Čuda, Štůfi, Kubošík a já na smeči, z blokařů dorazili Skříťa, Tuškyn a Kulich, jenž se také seberealizoval na postu univerzála, o který dlouhodobě veřejně usiluje; univerzálem jako takovým byl Soby, měli jsme také přítomna obě libera – Mahaje i Tomína. Bohužel se dostavil jen jeden nahravač, a to byl Vánis, který, jak Standa řekl, si zahrál do sytosti. Když už jsem nakousl, kdo si jak zahrál: trenér nás střídal všechny rovnoměrně a každý si tedy zkusil minimálně dva sety, někdo i více a případně na jiném postu. Odehráli se v celku 4 sety, jejichž výsledek vzhledem k přátelskosti utkání není klíčový, ale pro zájemce: potvrdili jsme roli favorita.

Následoval čtvrteční trénink, na kterém jsme se sešli i s Bórou, který rezervoval hotel v Chocni, kde se víkendový pohár hrál. Byl velmi nadšený, když jsme se od Standy po zahajovacím fotbálku dozvěděli, že se z úvodního kola odhlásili týmy Turnova a domácí Chocně… Přespání nám totiž potvrdil snad sám manažer klubu domácích a o to bylo naše udivení větší. Padali návrhy, že bychom to odehráli u nás, naneštěstí toto řád soutěže nedovoluje, a tudíž nás čekal jen jediný zápas se Dvorem Králové v sobotu od 12 hodin. 

Do Chocně jezdí parádní spojení – přímý rychlík z Prahy. Za 90 min jsme vystoupily v naší cílové stanici, došli k hale (po cestě jsme zahlédli nemálo plakátků pozívajících na pohárová utkání) a připravili se na zápas. Moc jsme se těšili na zástupy domácích fanoušků, kteří mají v Chocni dobrou pověst. Zástupy se ale nekonaly. Kromě hráčů a rozhodčích bylo v hale pár fanynek hostí. Atmosféru jsme si tak vytvářeli během zápasu sami z rozcvičovacího čtverečku. 

Sešla se skupina Matiků: Čuda, Kubošík, Vánis, Fiky, Skříťa, Soby, Kulich, Tuškyn, Ráca, Tomíno a já. Na lavičce coach Bóra. K samotnému zápasu snad ani nemám moc komentářů, snad jen, že jsme hráli ve velké pohodě a s jistotou našeho soupeře porazili 3:0 po setech -15, -19, -19. Z výsledků je také vidět, že se žádné velké drama nekonalo. Po domluvě jsme absolvovali ještě dva přátelské sety, aby oba týmy využili alespoň trochu toho, že „se to sešlo“. V prvním z nich jsme už polevili v koncentraci a ztratili jej, ale ten závěrečný jsme vyhráli a celkové skóre je tak 4:1 a náš postup, který jsme vůbec neměli od začátku jistý.

V dalším kole poháru narazíme na Aero Odolku, kde jedním z liber je i náš spoluhráč Mahaj. Ovšem ještě předtím je v plánu výjezd na Moravu k prvním utkáním ligy – Bučovice a Staré Město.

Sportu zdar, Pilda

Zápas o 3. místo

Po porušení Kulichovy stříhací zásady zvané "svatý nůžky" mám tu čest vás svojí první aktualitou provést posledním zápasem této sezóny, který se odehrál v útulné hale vítěze základní části první ligy. Moravských Bučovic. 

Cesta po D1 byla tentokrát až překvapivě hladká, takže do haly jsme na rozdíl od minulé návštěvy dorazili s předstihem. Po tradiční Bórově poradě, skládající se výhradně z věty "Neznám je, pojďte je seřezat" jsme se odebrali do haly na rozcvičku. Na soupeřích byl už od začátku vidět pocit jistoty výhry, který posléze na pár chvil ztratili. 

Do zápasu jsme nastoupili relativně dobře. Většinu setu jsme měli navrch, ztrátovali jsme, na úkor nekažení jsme však dostatečně netlačili podáním a to se nakonec ukázalo jako rozdílová činnost při prohře prvního setu. Tuto skutečnost ještě podpořil soupeřící blokař Josef Mlčuch a jeho učebnicové dohrávání balónů zadarmo po celý zápas. 22:25 

Do druhého setu jsme nastoupili hůře. Série soupeřů na servisu, moje smeč na jedny ruce do zdi, další excesy a opět nedůraznost na servisu vedla k celkem přesvědčivé výhře soupeře. V tomto setu také začaly výměny názorů mezi Kulichem a hostujícím liberem, k čemuž se poté přidal i Óňa a Bučovické celebrity Vladimír Katona a David Neubauer. I přes lehké pozvednutí kvality ke konci jsme však nedokázali zvrátit průběh setu a prohráli. 21:25 

Do třetího setu jsme nastoupili s kvalitou a z konce druhého a pocitem, že už není co ztratit. To mělo za následek hlavně v přepočtu 7 es pouze v tomto setu. Na hřiště taky přišel Vánis, aby trochu změnil rytmus hry. To se nakonec ukázalo jako skvělý taktický tah Bóry a díky těmto skutečnostem jsme set urvali s pohodlným náskokem. 25:19 

Čtvrtý set však jakoby se vše vypařilo. Hra spadla opět spíše do dohánění soupeře občasnou ztrátou a pár servisy. Těžké servisy ve smrtící kombinaci se soupeřovým stropem však zasadily poslední ránu, která vedla k naší kompletní porážce. 16:25 

Takto tedy skončila sezóna první ligy mužů 2018/2019. Tímto bych chtěl pogratulovat Bučovicím k pomyslným bronzovým medailím a samozřejmě poděkovat všem za výbornou sezónu. Pro tuto aktualitu se s vámi loučí váš reportér. 

Jirka Mikulenka

Poslední domácí

Po prvních dvou neúspěšných semifinálových zápasech na půdě Beskyd, kdejsme prohráli 2x
3:0, se přesunulo třetí kolo k nám, do Chrámu Ticha. Hrálo se klasicky v pátek od 19h.

První set jsme nezačali úplně ideálně, tak nějak jsme se rozkoukávali a soupeř si skoro celý set
držel menší náskok, který v koncovce ještě o pár bodů zvýšil. První set tedy prohráváme 19:25.

Druhý set už jsme hráli o trochu lépe, ale i tak to na našeho soupeře nestačilo. Nedařilo se nám
rychle odztrátovat a tento set jsme prohráli stejně, jako první, 19:25.

Třetí set, v našem podání nejlepší z tohoto zápasu, jsme začali hned náskokem 4:0, který jsme
si tak nějak drželi celou dobu. Dobře jsme podávali a tlačili soupeře, něco jsme už i ubránili. Třetí
set 25:18 v náš prospěch.

Čtvrtý a zároveň poslední set se odehrával trošku podobně, jako ten druhý. Beskydy si opět
nahnali menší náskok, který pak už udrželi. Dobře nás blokovali. Zatlačili nás opět servisem a
my jsme pozdě ztrátovali. Čtvrtý set jsme prohráli opět 19:25.

Prohra 1:3 tedy znamená postup Beskyd do finále a nás posílá do boje o třetí místo, které se
bude konat za dva týdny proti týmu Bučovic.

Děkujeme všem fanouškům, kteří dorazili v hojném počtu, za podporu v našem posledním
domácím vystoupení v tétos ezóně.

Ráďa

Beskydská dvoudenní

Po třech úspěšných zápasech proti Dobřichvicím jsme se posunuli do druhého kola playoff. Jednalo se o dva zápasy proti Frýdku-Místku u nich doma. Ve 13:20 byl sraz u Burger Kinga a ve 13:41 se vyjíždělo pendolinem směr Ostrava a potom vlakem do Frýdku. Po rychlém ubytování jsme se šli připravovat na zápas.

V pátek jsme nastoupili v modrých dresech. Do prvního setu Bóra poslal Kulicha, Mahaje, Mikiho, Parkyho, Pildu, Óňu a Ráďu. Set byl velice vyrovnaný, akorát Pildu musel vystřídat na smeči Štufi. Bohužel s velkou výpomocí rozhodčích Beskydy vyhrávají 27:25. Do druhého setu se nastoupilo v sestavě, jako se skončilo. Na druhý set se rozhodčí rozhodli, že domácí už pomoct nepotřebují a začali pískat víceméně správně. Opět se sehrál krutý boj ze kterého vzešli vítězně opět Beskydy, tentokrát 25:20. Ve třetím setu se sestava nezměnila. Ze začátku nám dělal problém příjem, který Óňa často zachraňoval svými vycvičenými prsty. Miky dělal, co mohl, ale nepodařilo se mu prosadit skrze Beskydské zdi na síti. Parky a Štufi měli s blokama taktéž problémy. Ráďa blokoval pěkně, ale nedařilo se mu sejít se na síti s Óňou a Kulich to už nezachránil. Třetí set skončil 25:22 pro Beskydy. Miki byl výsledky tak zhrozen, až zneuctil drez před zraky všech diváků a hlavně pínaře. K zápasu bych ještě dodal, že na obou stranách bylo tolik zkažených servisů, že by je ani matfyzák neuměl spočítat.

Po zápase nás opustili Miki s Ráďou, aby si mohli zapinkat tu svou extraligu. My ostatní jsme se šli navečeřet do Carbonu, kde nám Parky slavnostně oznámil své zasnoubení. Všichni jsme se dobře najedli, až na Tomína, který dostal žebra bez kostí, k dochucení sladké okurky a cibuli nakládanou ve skořici. Po večeři jsme se šli odreagovat do Irish klubu, kde jsme se pomocí kyblíků přátelství seznamovali s místními a sbírali fandy na sobotu.

Pro mě a dalších 5 spolubydlících začala sobota ohlušivým telefonátem od Kulicha, který nás všechny úspěšně dostal na snídani. Po snídani následovalo dospávání a ve 12 odchod do města. S týmem jsme se sešli v 16 hodin v hale, kde začala příprava na další zápas.

Tentokrát jsme nastoupili v bílých dresech v sestavě Kulich, Óňa, Parky, Ráca, Štufi, Tomíno a já. Zápas začal pěkně, ale potom na nás Beskydy zatlačily tvrdým podáním a potom už na Parkyho čekaly 3 ruce, přes které se těžko dostával. Netrvalo to dlouho, ale dohnat náskok se nám nepodařilo. Zápas pokračoval ve prospěch Beskyd. Když se první set blížil ke konci, přišlo první dvojstřídání dne. Óňu vystřídal Pilda a Rácu zase Fiky. Tato Bórova strategie nám posílila síť ale i když bylo střídání velké posílení, nakonec stejně Beskydy vyhrávají 25:15.

Druhý set jsme začali s Pildou místo Ráci. Druhá hra byla vyrovnaná, Beskydy si držely náskok, ale my jsme je nenechali utéct. Potom za stavu 17:19 přišlo druhé dvojstřídání. Ráca přišel pomoct vyblokovat beskydské smeče místo Óňy a Fiky vyměnil Pildu na podání. Fikyho tvrdé podání nám pomohlo dorovnat. Ale potom se Beskydům zadařilo a za stavu 22:20 se zpátky vrací Óňa s Pildou. Následovalo napínavé finále setu ze kterého jsme opět vyšli jako poražení se skórem 26:24. Ve třetím setu jsme začali ve stejné sestavě jako v setu druhém. Bohužel Beskydy dokázali naše tvrdé smeče zvednout a zalejvky zachránit, bohužel nám se tolik nedařilo. Za stavu 9:3 pro Beskydy padá první time. Po timu jsme se trochu srovnali, ale Beskydy pokračovali vražedným tempem. Parky na smeči neměl proti trojbloku velkou šanci a příjem s náhrou nedovolovaly moc velké variace na náhrávku. Bóra potřetí zkusil dvojstřídání, ale tentokrát moc úspěchů nepřineslo a tak už jsme prohrávali 17:6 neschopni střídat nahravače a univerzála. Poté přišel poslední hec při kterém se skóre změnilo na 22:13. Bojovali jsme, jak se jen dalo, ale výsledek nám už byl jasný. Set skončil 25:14 a Beskydy si z víkendu odnášejí 2 výhry.

Po zápase jsme se došli navečeřet do klubu Stolárna a v půl desáté večer vyrazili do Ostravy. V ostravě jsme prohru úspěšně zapili a ve 2:22 vyrazili směr Praha.

Jirka Zelí z Písecka


PS: Na sobotu se zkoušelo ledasco, i Vosu jsme zkusili vyvolat, jako ducha naděje z dějin MFF, ale nestačilo...

Sedm kulí jak v Dobijevu

Hlásí se Vám pravidelný novinář Štůfi a dnes Vás zvu na 3. zápas proti týmu Dobřichovic. Tentokrát  jsme se museli vydat směr Dobřichovice do jejich kůlničky na dříví. Rozkaz v šatně od Bóry zněl jasně „Pojďme je smáznout, sobotu chci mít volnou.“  Tento plán lehce kazil Kulíšek, když ještě v době rozcvičky byl u Melouna a zabíjel prase.

          Do prvního setu jsme nastoupili v sestavě Kubošík, Ráďa, Óňa, Parky, Kubíno a Miki. Set jsme bohužel nezačali úplně dobře a hned na začátku jsme začali značně prohrávat. V  půlce setu přiběhl Kulich ještě s jitrnicí v ruce a naskočil do rozehraného zápasu za stavu 8:18. Skóre jsme nakonec o trochu stáhli  (17:25) a rozehráli jsme se na set druhý.

           Druhý set měl úplně opačný průběh a hned na začátku jsme se ujali vedení, to se samozřejmě dobřichovickému trenérovi nelíbilo a to až tak hodně, že dostal za stavu 7:5 první a zdaleka ne poslední žlutou kartu. Hned za stavu 16:7 dostali druhou žlutou kartu a v ten moment se vědělo, že si rozhodčí nenechají nic líbit , což byla veliká výhoda pro nás. Set si bereme jednoduše 25:16.

           Třetí nejzábavnější a nejzajímavější set celého utkání jsme začali ve stejné sestavě  jako jsme skončili. Hned na začátku setu byla zhruba 10 minutová pauza, ve které se celý dobřichovický tým hádal průběžně se spodním a s hlavním rozhodčím. Tyto hádky vyústily nejdříve v červenou kartu pro jejich blokaře Mácu a poté i v samotné vyloučení. Konečně jsem viděl využití židle vedle lavičky, ze které nás rozhodčí stále vyhazují. Pro velké překvapení se vyloučení nelíbilo dobřichovickému trenérovi a jinak chladně klidný trenér začal řvát na spodního rozhodčí, že ho muselo být slyšet i v Praze. Další červená karta pro domácí tým. Takže sečteno podtrženo, ze stavu 6:7 jsme rázem vedli 8:7 a hned se hrálo výrazně lépe. Přichází koncovka, kterou Dobi psychicky nezvládli  a dostávají další červenou kartu a po 35 minutách vyhráváme 3. set se stavem 25:22.

           Oproti třetímu setu byl set čtvrtý podstatně klidnější  a ukázalo se, že Dobi krom pokřikování na rozhodčí umí hrát i dobrý volejbal. Tento set si moc nepamatuji, protože jsem stále vstřebával emoce z předchozího setu. Vím, že pouze došlo k vystřídání smečaře a Pilda nahradil Kubošíka, bohužel tohle střídání do koncovky nepomohlo a set prohráváme 21:25.

        A jde se do tie-breaku, ve kterém se přetahujeme o každý bod. Naštěstí Dobřichovice zase pomohli a v pořadí pátou červenou kartou nám dali bod. Otáčeli jsme se za stavu 8:6 a set jsme celkem s přehledem dohráli 15:10.

           Na závěr bych rád poděkoval fanouškům, kteří nás v této bitvě podpořili, hráčům Dobřichovic, kteří nám ulehčili zápas svými projevy k rozhodčím. Zase musím uznat, že snad poprvé se Dobi hádali opravdu o ne úplně dobře písknuté balóny, ale na to se historie neptá a my se tak dostali do druhého kola play-off, kde se utkáme s jediným placeným týmem v první lize - s Beskydy.

Loučí se s Vámi dobřichovický zpravodajce Štůfi

Dobi Matiky

Základní část skončila a naskakujeme do playoff, kde se střetáváme s naším odvěkým rivalem Dobřichovicemi. Jelikož jsme se po základní části umístili na 3. místě, Dobřichovičtí museli navštívit tento víkend náš chrám ticha. 

V pátek jsme nastoupili v plné sestavě: Kulich,Ráďa, Miki, Óňa, Párky a já. Zato Dobi přijeli bez svého účka Hykšáka . Již během prvních míčů jsme věděli, že to nebude lehký zápas. Naštěstí jsme tlak vydrželi a set jsme vyhráli 25:20. Byl to důležitý set, vydržel nám dobrý servis (za zmínku stojí moje premiérové eso ze skákaného servisu) a hlavně skvělý příjem a set si bereme jednoduše 25:15. Jelikož jsme soupeře dostali pod sebe, začali zkoušet jejich taktiku a to rozhádat úplně všechny v hale. Naštěstí  jsme se nenechali vlákat do jejich hry a zápas vyhráváme 3:0.

V Sobotu jsme nastoupili v podobné sestavě, pouze Kubíno nahradil Ráďu. Do zápasu jsme sice nenastoupili tak bojovně jako v pátek , ale stačilo to na výhru 25:22.  I ve druhém setu nám Dobi dělali problém jejich servisem, ale skoro 100% Miki s Párkym  nám zajistili znovu výhru 25:22. Ve 3.setu tlak dobřichovických stále rostl a bohužel nepomohlo ani to, že mě Kubošík vystřídal. 4. set měl bohužel stejný průběh jako set předchozí  a my jsme se museli připravit na tie-break, který jsme úspěšně zvládli a zápas tak vyhráli 3:2.

Příští pátek nás čeká výlet do Dobi a doufám, že se tam už v sobotu nebudeme muset vracet. Děkujeme všem divákům, kteří nás chodí podporovat a povzbuzují nás v těžkých chvílích.

Štůfi