Volejbal Brno B

MFF Praha – Volejbal Brno B   1:3 (21,-19,-20,-18)

Pátek, 24.10.2014, 19:00

Předmět: Klepéc

Od: Brnéc

Základní sestavy:

MFF: Šíma, Koube, KD, Kulich, Hýňa, Tury, libero Váca, (střídali: Ráca, Parky, Štěpec, Malináč)

Brno: Pražák, Hruška, Šulc, Plešingr, Rychecký, Zmrhal, libera Žaba, Drozd

ČZU "C" a Kladno

Čzu "C" : MFF 3:2 (19,-24,-17,20,13)

V hale kdesi uprostřed paneláků jsme se sešli před začátkem utkání všichni, což je ve srovnáním s loňským rokem zázrak! Nastoupila proti nám volejbalová mládhravosti a dravostidravosti. Průběh setu si už nepamatuji, ale vím , že po problémech na příjmu už nám toho moc nedovolili. Tomu odpovídá i výsledek prvního setu.

Nymburk a Turnov

Léto je to tam a soutěžní ročník 2014 / 15 se neúprosně posunul ke druhému hernímu víkendu. Z prvních dvou kol na domácí betonovce jsme si odvezli skromnou porci dvou bodů a poněkud rozpačité dojmy z předvedené hry. Třetí a čtvrté kolo pro nás připravilo borce z Nymburka, ve kterém po mizerném výkonu vloni nezůstal kámen na kameni a nováčka soutěže – Turnov.

Zahájení sezóny 2014/2015

Zdar matfyzácká rodino, nakonec jsem v napínavém souboji ve sprše prohrál střižbu a aktualita z prvního víkendu tak spadla na mě. Ještě než začnu popisovat útržky z náročných soubojů s Dobi a Budějky a bohatého zisku dvou bodů, se vrátím ještě kousek nazpět. Před zahájením sezóny bývá náročná příprava, která slouží hlavně k tomu, abychom v soutěži ukázali soupeři, že jsme dobrým a kvalitním týmem 1. ligy, a že jsme byli minulý rok mistři zaslouženě. Po absolvování přípravy v maximálním počtu 8 lidí, spíše 6-ti, si asi mnozí z nás myslí, že můžeme být mistři znova bez jakéhokoliv úsilí, jinak nerozumím, že se hojný počet 14 lidí objevilo až 14 dní před soutěží, když už veškeré to skákání a běhání bylo za námi. Podle toho taky vypadal první soutěžní víkend, kdy jsme se na hřišti spíše ploužili, než hráli. Nechci na nikoho ukazovat, jsme tým a táhneme za jeden provaz, ale jestli nezačneme všichni do jednoho konečně pořádně makat, tak pořád budeme tak silný, jako náš nejslabší článek.

Na Hradec

Přesto, že jsme se po turnaji v Hradci dohodli, že není třeba do světa vytroubit vše, nenapsat pár řádek o dění na turnaji by bylo zbabělé a ke klubu nefér. Tak s chutí do toho…

Po menších kotrmelcích, kdy se spekulovalo o tom, zda se vůbec sejdeme, kdo pojede a jak pojedeme, jsme dali dohromady sedmici statečných, kteří považovali za čest zářijovou sobotu strávit v Hradeckém hangáru.

Sestava:
Tuškin - Kapitán a blokař v jednom.
Pan Ramínko Parky - Ulívač na postu smečaře.
Štěpec - Odborník na místní kulturu a směčař.
Malináč - Řidič, blokař a autor motivačních proslovů k týmu.
Rohlík - Po vyštípání Průcheho ze sestavy, nahravač.
Váca - Hospodský, věčný optimista, rozsévač a libero.
Ráca - Univerzál na všechny činnosti – od volantu až po rozhazování míčů po hale.

Albeř 2014

Rok se s rokem sešel a opět jsme se sešli na Albeři na našem tradičním letním přípravném soustředění. Hned v pondělí ráno nastal avizovaný konec léta a s ním i konec letního počasí. Přišla krutá zima ze Sibiře a proměnila tábor v jedno velké podzimní zamrzlé peklo. Celý týden byl v podobném duchu. V noci megamráz. Teploty klesaly až k sedmi stupňům. Přes den přeháňky až vytrvalé deště. V podstatě ani není o čem psát. Tak to tentokrát nevezmu po dnech ale po událostech.

Návrat do reality

                Tak už potřetí v této sezóně na mě padla povinnost napsat aktualitu. Musím se konečně naučit stříhat. Měl jsem to usnadněné tím, že oba zápasy se vysílaly na stránkách www.tvcom.cz a byl zde i záznam. 

                Po naší spanilé jízdě druhou polovinou základní části ligy a celým play-off, nás čekal nelehký úkol v baráži o extraligu, kterou jsme hráli proti týmu ze Starého Města. Kladli jsme si otázku jaký je  rozdíl mezi vítězem první ligy a nejhorším týmem z extraligy. Po vyhraném finále v Chocni samozřejmě následovala týdenní tréninková pauza, kdy se hrál pouze fotbálek, po které jsme se do tréninku vrátili v dobré náladě. Přece jenom titul z první ligy byl náš a to hřálo u srdce. Ve čtvrtek po tréninku byla naplánovaná schůze o tom, jak k baráži přistoupíme. Došlo se k závěru, že budeme chytřejší po víkendu, až uvidíme, jaké kvality má soupeř.

                Zápasy se pro nás nezvykle hráli až v sobotu a v neděli, což znamenalo jistou výhodu vyhnutí se dopravním problémům na D1, avšak drobným zácpám jsme se ani tak nevyhnuli. Čekala nás dlouhá cesta, proto byl odjezd všech čtyř vozidel plánován již do dopoledních hodin, s plánem společného obědu v Ostrovačicích u sjezdu na 178 kilometru dálnice. Sem dorazily však jen 2 auta, jejichž řidiči si pamatovali číslo sjezdu a nepotřebovali jméno vesnice na ceduli u sjezdu z dálnice. Ostatní dvě auta tedy hledala možnost k obědu jinde. Do „Staráku“ jsme dorazili s předstihem, proto jsme se jeli nejdříve ubytovat do hotelu Morava. Pak už jsme mířili do haly.

Playoff finále – jiná soutěž aneb 27 vyhraných setů

Finálová bitva o první místo v první lize se přesunula po dvou vítězných utkáních k hostům do východočeské Chocně. Celý týden jsme samou nedočkavostí proháněli beachvolleybalový míč po všech koutech tělocvičny a večery trávili v posilovně. Pověrčivost je někdy vrtkavá jako počasí, a když už je šňůra vítězných utkání dlouhá 16 zápasů, tak si každý setsakramentsky rozmyslí jakýkoliv větší zásach do denních rituálů. Vítr do plachet nám přidal navrátilec a pošramocené pravítko č.2 Malináč, který se ukázal na druhém tréninku v sezóně a balkón málem kapituloval. A ten samý vítr nám zase vzal Tury a jeho nový jarní sestřih i přes všechny přednášky zarostlých vousáčů. Krátké ohlednutí – MFF – Choceň 4:0 (12:3), zatím pokaždé jsme soupeře překvapili novým uskupením kádru či předvedenou hru, Jednu aktualitu jsem už na Choceň psal, ach ten prokletý Rohlík (Pozn. autora). Monopost MFF1 Edgara Davise vyrazil z holešovického pitstopu na čas s celou posádkou. Překvapením dne bylo Kulichovo vítězství o post navigátora a čestné sedadlo v přední části vozu. Naučná trasa po krásách České republiky vedla pod pyšně týčící se Kuňkou (pro neznalé turisty státní hrad Kunětická hora) kolem prosperujícího kiosku s točenou zmrzlinou v přilehlé vesnici, přes technickou stavitelskou pámátku v podobě železného mostu přes Labe, který ani náš coach o 5 let nepamatuje, když ho sešroubovali v roce 1947 a od té doby slouží svému účelu a je vyhledáván hordami motoristů čekajících nekonečných frontách s touhou vychutnat si ten zážitek úzkého přejezdu na druhou stranu řeky. Do choceňského volejbalového stánku Pod Sakem jsme dorazili s luxusním časovým náskokem, jenž byl následně proměněn v konzumaci vynikající domácí klobásky s hořčicí. Do šatny dorazili všichni včas a Standa měl k dispozici kompletní soupisku hráčů kromě nadšeného rolbaře a úspěšného zahradníka v jedné osobě, který musel odjet na mezinárodní konferenci pěstitelů ředkviček 2014 konanou letos v Londýně. Tabulka a magnetky upozornily na situace, kterým jsme se měli vyvarovat a mohlo se jít do vyhřáté bíložluté haly. I přes úžasné zázemí choceňského klubu objevil KD a jeho spolek náruživých pinkačů zásadní chybu ve vybavení. Totální absence basketbalových košů !!! Dokonce ve všech místnostech !!!. Rozšiřující rozmrzelost v týmu jsme zahnali poklusem kolem hřiště. Padesátka fanoušků se od poslední návštěvy Chocně rozrostla na úctyhodné dvousetčlenné publikum v modrožlutých barvách vybavené bubnem, pokličkami a různými zvuk vyluzujícími povzbuzovadly. V přátelské atmosféře jsme si potřásli pravicemi se soupeřem a s údivem jsme nastupovali na palubovku jakmile nás pořadatelé po jednom vyhlašovali. Kulich si připadal jak na mistrovství Evropy v televizi a škoda, že se nečetli i přezdívky.