pondělí, prosince 17, 2018

Chrám ticha zbořen, ale jen z půlky

MFF : Bučovice 0:3 (-16, -10, -20)


O uplynulém víkendu jsme v domácím Chrámu ticha jako vedoucí tým tabulky v pátek přivítali borce z moravských Bučovic, kteří se drželi v těsném bodovém závěsu za námi, takže bylo již dopředu jasné, že půjde o souboj o první flek. Bučovice jsme u nich doma sekli 3:1, a proto jsme věřili, že v Chrámu ticha prodloužíme domácí neporazitelnost.

Bohužel představa domácí neporazitelnosti stála na předpokladu, že proti Bučovicím, přeci jenom to nejsou žádný ořezávátka, nastoupíme v plný palbě. První trhlinu do této představy vrhnul ve středu ráno Kulich, který se omluvil z pátečního zápasu, což po jeho poslední zabíjačkové formě znamenalo velkou ztrátu, jeho absence však byla více než oprávněná, takže nezbylo než se spolehnout na naše mladý pušky s Příbrami. Tento předpoklad však následně rozstřelil Standa, který oznámil, že o víkendu budeme bez Rádi i Mikyho. Nezbývalo než spoléhat na bojovný výkon a domácí prostředí, nebo nějakou nenadálou situaci na D1, o které není v posledních dnech nouze.

Soupeř však stihl dorazit na čas a hned první balóny zápasu ukázaly, že si rozhodně nepřijeli pro výprask. Z počátku jsme drželi se soupeřem krok, ale souhra nám moc nefungovala a soupeři hráli velice bojovný volejbal. V půlce prvního setu jsme nedokázali odpřihrávat křižnou plachtu a nedostali jsme se ani do koncovky.

Do druhého setu Bóra naordinoval bojovnější hru a tvrdší servis, protože jsme moc neškodili. Bohužel dobře mířené rady se minuly účinkem a začali jsme dostávat hroznou rychtu, kdy soupeř vyřadil plachtou každého smečaře, který se zrovna připletl na naší straně sítě. Bóra se Standou rozjeli ruletu s čísly a střídali v rámci možností snad všechny hráče i posty, což ovšem nemělo valný efekt a oba zbývající sety jsme prohráli. Snad jen kromě Parkyho a Ondry na nahrávce jsme všichni hráli hluboce pod svým maximem a nejsme hráči, kteří by si to odehráli i bez bojovnosti s podprůměrným výkonem.

Po zápase šla většina týmu rozdýchat předchozí klepec na After Albeř párty, kde se za zvuku kytar zvedla špatná nálada. 

MFF : Staré Město 3:0 (19, 25, 22)


Protože nejsme Sparta, tak jsme po prohře ihned vyvodili závěry a udělali změny v kádru na sobotní zápas. Černý Petr zůstal na Óňu (nejdražší hvězdy musí z kola ven první), který byl zproštěn sobotních zápasových povinností a mohl si jet relaxovat na maturitní ples do Domažlic. Tím se Vánis najednou stal nahrávačem numero uno našeho týmu. Aby se zbavil nervozity, tak si ještě s Tomínem střihli 2 zápasy za Prosek a pak se šlo na věc.

Se Starákem jsme u nich doma dostali hroznou čóču, takže jsme jim to chtěli vrátit. Soupeř nepřijel v žádné extra sestavě, většina mladých jela asi na zápas se Zlínem, dokonce musel na účku nastoupit dlouholetý trenér Staráku Karabec. Úkol zněl jasně, nehrát jako v pátek a seknout Starák, protože prohra by byla velká ztráta bodů. Kulich už byl na place, proto David raději přijel jen na půlku zápasu, protože si myslel, že se hraje o hodinu později. Vánis se své příležitosti chopil více než obstojně a dirigoval náš tým do třísetového vítězství.

Starák ovšem vůbec nehrál špatně a bojovným výkonem se držel všechny sety na dostřel, naštěstí jsme vždy zvládli koncovku, nebo si vytvořili dost velký náskok těsně před koncovkou. Hráči víkendu jsou Vánis a Soby, protože se, více než obstojně, chopili svých příležitostí na place a v sobotním zápase ukázali, že hrát umí. Páteční zápas už tak snad zapadl do dějin zapomnění. 

Přes Vánoce jsme se udrželi o bod na druhém místě a bod před třetími Beskydy, takže závěr základní části bude ještě zajímavý a stále můžeme vyhrát Kulichovo Prezidentský pohár.

Po Vánocích v plné formě zdar.

Kubino

Žádné komentáře:

Okomentovat