…aneb cesta na vrchol
Po posledním kole letošní
základní části mi opět bylo dopřáno (stejně jako vloni) vystříhat si aktualitu.
To že letos píšu druhou aktualitu a opět s EGE a Plzní, přičítám jen dílu
velké štěstěny, při níž by Davidovo byznys zřejmě rychle zkrachoval J Opět jsem si tedy
neodpustil trošku si zablbnout se svým velkým kámošem Excelem a přihodil pár tabulek.
Ta nejlepší tabulka ovšem přijde až na konec, ale nebudeme předbíhat…
EGE – MFF 0:3 (-23, -16, -19)
Naše posádka na jih Čech byla už
po cestě velmi dobře naladěna. Večer po zápase nás totiž čekala megapárty
s Malináčem v Písku (tímto bych chtěl Malináčovi a Buli ještě jednou
poděkovat, že se naší divoký smečky ujali).
Přidávám i zážitky z výletu
od Ráci:
„Letos jsme si
příliš neužili, takže je důležité každý výlet pečlivě zdokumentovat. Nutno
podotknout, že ten do Budějic a Plzně se nadmíru vydařil. První polovinu cesty
do Budějovic mi bylo špatně, druhou polovinu cesty jsem měl hlad, ale od té
doby šlo vše jak z partesu. Beeránek v místním pivovaru nedaleko
haly, 3:0, Ti čuměli a hurá skrz hustou mlhu vyzkoušet nový M’c Donald na začátku nové dálnice kolem Tábora.“
„Sobota také
nebyla marná. Poté, co naši limuzínu čirou náhodou nesestřelilo černé
třísetspřeží kočírované kapitánem i s rodinou jsme v poklidu střelili
něco dobrého (Klíšťáka?) hned vedle haly, 3:0, Ti čuměli, nad-luxusní kančí
guláš u Melouna doplněný 12° z Chudenic (a 13,5°také z chudenic a
Šáněm od Kulicha…), Plzeň na Potravkách, zelená na potravkách a na dobrou noc
Hostivar v obýváku…“
Mapka ukazuje
to nejdůležitější, s přesností na 5m (tedy alespoň dle dokumentace
dodávané k GPS).
Co napsat k zápasu? No
nejspíš posilněni vyhranou vyrovnanou koncovkou prvního setu jsme je pak
normálně rozsekali J
Pamatuju si jen parádně nahranej pipe od něčího bagru v druhym setu…ale za
stavu 24:16, to se to skládá...
Za zmínku ale určitě stojí večerní
mejdan v Písku, kde jsme nejdřív rozsekali u jukeboxu v karaoke
battlu Káju Gotta, v tanečním battlu z Hříšnýho tance Patricka Swayzeho,
potom jsme zapomněli hodinu na Průcheho s Vácou, který se šli najíst a
nakonec nás myslim Váca ráno všechny rozsekal v kulečníku.
Stav
tabulky po tomto kole:
Krásné třetí místo, ale Kulich už od Vánoc stejně věděl, jak
to dopadne…
Plzeň – MFF 0:3 (-17, -25, -22)
V Plzni to prostě nemohlo
dopadnout špatně, protože Káda si tam hned zapsal do svého pivního deníčku tři
nové přírůstky a naše posádka si šla zvednout předzápasový adrenalin na
motokáry. Mimochodem tam nás všechny Průche naprosto zesměšnil, předjel o kolo
a čas kola měl vždycky tak o 4s rychlejší než my. Takže večer jsme šli za
jasným cílem vyhrát 3:0 a lehce jsme si pohrávali s myšlenkou, jak asi
dopadnou ostatní soupeři (Kulicha jsme se radši neptali, protože ten už to dávno
věděl…).
K zápasu přikládám zevrubnou
analýzu vývoje skóre v každém setu od Ráci:
„Z Plzně krom množství
gastrozážitků zůstala v mém telefonu i fotka zápisu, takže asi tak.
V prvním setu je třeba celkem dobře vidět nastolená strategie, kterou Standa
odstartoval už v šatně: „Tyhle zápasy se slabším soupeřem já hrozně nemám
rád. Vždycky se trápíme a dokážeme prohrát s kýmkoliv. Ještě
tahle dobrá nálada, to mě přímo děsí…“ Tak jsme první set zahájili suše stavem
3:7; 4:8 a bylo po náladě. Pak se docela pěkně vyjímá Hynkových 12 pokusů na
servisu. Nic naplat, podle statistiky vyšel jako lepší servis Parkyho a Lukáše.
Holt to chce asi víc, než jednu sérii, to se pak spíš započítá jako celkové
dobrá hra týmu a podávající z toho nemá nic.“
Po skončení zápasu jsme
netrpělivě čekali na výsledky ostatních zápasů. Po té co vběhl Káda do haly se
svým chytrým telefonem. I když při čtení jednoho zápasu lehce zaváhal,
z tempa jeho běhu nám vše bylo jasné – Prezidentský pohár je letos na Matikách!!! Díky zaváhání Chocně a
ČZU C a naší výhře 3:0 se naplnilo to, co Kulich předpovídal už od začátku
nového roku a do Standovo vítězné sbírky snad všech mužských soutěží, co kdy
v českém volejbalu existovaly, jsme mohli přidat další trofej ze soutěže
1-M. S euforickým pocitem jsem odhodil dres, aniž bych si uvědomil, že si
tím upevním i 1. místo v naší tabulce pokut J
Mohlo se jít slavit do Melounovo
prima hospůdky, kam Kulich přitáhl vítězná šampíčka a Koube jako kapitán ho
vítězoslavně bouchnul na náš triumf. Samozřejmě nesměl chybět vítěznej
„Severák“. Většina z nás se potom vracela do svých domovů až na Koubiče
s Kulichem, kteří šli svou návštěvou poctít legendární podnik „Na
potravkách“. Nevim, jaký zvěrstva tam Koubičové spolu s Kusťákem Kulichovi
prováděli, ale mně příchozí zpráva od Kulicha v 04:14 hovoří za vše.
Cituji: „Brecim protoze se potloukam sam,
a vse mi to skoncit, nemam co tu pohledavat“.
Schází už jen pohled na konečnou
tabulku, kterou jsem si už radši několikrát zálohoval J:
Analýza sezony
Domácí Hostivar aréna byla letos
pokořena třikrát. A to hned dvakrát po sobě s ČZU B a Č. Lípou a potom
s Dobi. Pozdě příchozí fanoušci rozhodně nelitovali, protože nebýt těsně
prohrané koncovky s ČZU C, druhé sety jsme letos doma měli stoprocentní.
Venkovních zápasu jsme se
zhostili s 55% úspěšností – 6 výher, 5 proher. Z naší strany nevídanou
se zdá být výhra zápasu s Nymburkem, který začínal v pro nás velmi
neoblíbené brzké hodině - 11:00. Největší výprask jsme tradičně dostali
v Hradci. Nejúspěšnější jsme byli ve třetích setech, za to
v tie-breacích nuloví…
V celkové bilanci jsme si vedli stejně jako loni – 14
výher, 8 proher s pravděpodobností výhry setu 63%.
Cesta na vrchol
Po nelichotivé deváté příčce po
čtrnáctém zápase asi nikdo z nás (kromě Kulicha) nepředpokládal, že bychom
mohli vystoupat tak vysoko. Potom ale přišel Standovo mistrovský tah
s Koubem na účko, s Hynkem na smeč a Kulichem na blok. Od té doby
jsme kosili vše, co nám přišlo do cesty – 8 výher v řadě s poměrem
setů 24:2.
Na závěr malá grafická
interpretace cesty až na samotný trůn:
TI LETOS
ČUMĚLI!!!
Parky
Tak hlavně, aby teď v pátek čuměli taky chlapci z Dobi.
OdpovědětVymazatNo myslim, ze ti fakt cumeli!
OdpovědětVymazat3: dva Ti cumeli :D :D :D
OdpovědětVymazat